Obsah
„Ferrari“: nevyrovnaný film s Adamem Driverem o zakladateli automobilové značky
21. prosince byl v Rusku uveden životopisný film „Ferrari“ o italském návrháři Enzo Ferrari.
Film režíroval slavný režisér Michael Mann, známý jako „Heat“ a „Collateral“. Mann snil o stavbě Ferrari několik desetiletí, ale tento nápad byl realizován až nyní.
Prozradíme vám, proč Ferrari pravděpodobně neudělá dojem na fanoušky životopisných filmů a fanoušky závodních filmů.
Jaké Ferrari?
Datum premiéry: 21. prosince 2023 – v ruské pokladně
Země původu: USA, Velká Británie, Itálie, Čína
Režisér: Michael Mann
Spisovatelé: Troy Kennedy-Martin, Brock Yates
Obsazení: Adam Driver, Penelope Cruz, Shailene Woodley, Sarah Gadon, Gabriel Leone, Jack O’Connell, Patrick Dempsey, Michele Savoie, Eric Haugen, Ben Collins
Žánry: drama, biografie, historie
Filmy podobné „Ferrari“: „Spencer“, „Mank“, „Dům Gucci“, „Ford vs Ferrari“
Doba trvání: 2 hodin 4 minut
Kde vidět: v ruských kinech
Film ukazuje příběh Enza Ferrariho nezajímavou formou
Itálie, 1957. Deset let vede vynálezce Enzo Ferrari společnost na výrobu automobilů. Podnikatel věnuje veškerou svou pozornost závodění a chce, aby jeho značka byla spojena výhradně s vítězstvími v soutěžích. Muž je přitom v konfliktu s manželkou Laurou a s milenkou Linou Lardi vychovává nemanželského syna.
Režisér Michael Mann znovu prozkoumává vnitřní svět kontroverzního hrdiny a názorně ukazuje problematické stránky jeho maskulinity. Enzo Ferrari se ze všech sil snaží udržet situaci pod kontrolou, ale nedokáže udržet rovnováhu mezi prací a dvěma rodinami. Je tradičním profesionálem v Mannově filmografii, ve svém oboru nepřekonaným.
Roli Enza Ferrariho ztvárnil Adam Driver. V průběhu let si designéra mohli zahrát Hugh Jackman a Christian Bale
Strukturou se nejedná o tradiční životopisný film, není zde žádný příběh o úspěchu či neúspěchu – ukazuje se nám hrdina již na vrcholu jeho slávy. Ústřední konflikt filmu o duševním zmítání vizionáře kvůli tomu nefunguje tak, jak by mohl. Ferrari je vždy v bezpečné pozici, nikdy v nebezpečí.
Na začátku příběhu je hrdina již známý po celém světě a jeho žena se s jeho nevěrami vyrovnala. Ani zpráva o možném bankrotu Ferrari nevyvolává silné emoce: existuje již několik možností záložního financování.
Penélope Cruz hrála Lauru Ferrari. Hrdinka pracuje jako účetní pro společnost a vlastní část práv ke značce.
Hrdinové jsou příliš ležérní ohledně problémů, které nastanou. Na samotného Ferrariho nemají skandály v tisku žádný vliv. Ředitel se nějakým způsobem snaží probudit zájem o historii prostřednictvím účasti týmu v soutěži Mille Miglia: na výsledku závisí pověst společnosti. I to je ale prezentováno spíše jako rutinní překážka, kde Ferrari nečelí velkému tlaku.
Snad hlavním problémem scénáře je jeho přílišná úcta k samotnému Enzovi Ferrarimu. Jako by tvůrci nechtěli ukázat hrdinovy nedostatky v jakékoli situaci, kterou z něj dělají spravedlivým.
Shailene Woodley, známá díky franšíze Divergent, hrála roli Liny Lardi, Enzovy milenky.
Ani podvádění manželky se nezobrazuje jako něco špatného, protože Ferrari stále chtěl to nejlepší – po smrti svého prvního syna získat dědice od své milenky. O vnitřních démonech muže lze jen hádat. Zůstává polobožskou a tajemnou postavou.
Z podnikatele se přitom občas stane zajímavá postava – ale jen v pár flashbackech. Tam v minulosti vypadá jako živý člověk s živými emocemi. Ale po většinu filmu má hrdina jen tmavé brýle a vypadá znuděně.
SPOLEČENSTVÍ
Doporučte film podle svého vkusu
A další čtenáři se podělí o své názory a navrhnou filmy, které by se vám mohly líbit
Ferrari se nemůže rozhodnout pro žánr
Zdá se, že film kolísá mezi rodinným dramatem a závodním thrillerem. Ve filmu je zobrazeno více než tucet různých postav, ale jejich tváře si nelze zapamatovat – všichni zůstávají jen komparsisty. Četní asistenti Ferrari vypadají a znějí nudně a pro děj nejsou důležití. Ani nemanželský syn a matka hrdiny nevynikají nezapomenutelnými rysy.
Ferrari skutečně září v závodních scénách, kde vystupují charismatičtí jezdci jako Alfonso de Portago. V těchto chvílích se zdá, že Mann točí úplně jiný film – technicky téměř bezchybný. Řev motorů je ohlušující, stejně dobře slyšíme zvuk projíždějícího auta a klepání rozbitých dílů v motoru.
Kameraman Mindhunter Eric Messerschmidt sem často umísťuje kameru za závodníky, aby diváka ještě více ponořil do dění. Každá prudká zatáčka je úchvatná a konfrontaci je velmi zajímavé sledovat.
Až na to, že ve Ferrari není mnoho závodních scén. Mezi nimi musíte sledovat banální rodinné drama. A sám Enzo Ferrari se těchto závodů nijak neúčastní a často vypadá přímo nadbytečně. Prostě sleduje průběh soutěže vedle trati nebo na televizní obrazovce. Podnikatel prostě povzbuzuje závodníky a svou přítomností je inspiruje k vítězství.
To ale zjevně nestačí: titulní hrdina vypadá ve srovnání se sportovci jako ta nejnezajímavější postava. I když by to mělo být naopak.
Kvůli nesprávně umístěným akcentům se zdá, že Enzo Ferrari je ve svém vlastním filmu jen vedlejším účastníkem událostí. Pravděpodobně by obrázek vypadal zajímavěji, kdyby hlavní postavou byl de Portago nebo nějaký jiný závodník. Ostatně ani sám Michael Mann se nezdá, že by se o osud Ferrari příliš zajímal: dokonce ukazuje konec svého příběhu s titulky na černém pozadí.