Jíst či nejíst chléb: vše, co potřebujete vědět o hlavním produktu

Staletý potravinový systém „Chléb je hlavou všeho“ se v naší době vážně mění. Měli byste jíst chleba? Je to slučitelné se zdravým životním stylem? Jsou kvasinkové produkty škodlivé? Jaký chléb byste si měli vybrat: balený chléb v supermarketu nebo rustikální chléb z místní pekárny? Běžní kupující čelí mnoha otázkám. V říjnu 2020 provedla Trend Laboratory průzkum mezi spotřebiteli pekáren, aby zjistila, jak se změnily jejich preference. Průzkumu předcházely hloubkové rozhovory a seriózní analýza trendů na ruském a zahraničním trhu s chemickými produkty. Jedním z úkolů bylo určit charakteristiky spotřebitelského chování v megaměstech. Proto většinu respondentů tvořili obyvatelé Petrohradu – 61 % a Moskvy – 18 %. Ženy (jelikož jsou hlavními odběrateli na trhu chemických výrobků) tvořily 81,5 % respondentů. Průzkumů se účastnili spotřebitelé ve věku 19 let a starší 55 let; středem zájmu byli lidé ve středním věku: 26–35 let – 19 %, 36–45 let – 47 %. Tato distribuce je také blízká situaci u spotřebitelů na trhu chemických produktů. Rodinný stav: v páru, ženatý atd. – 62,3 %, lidé žijící sami – 37,7 %.

Vrch: žitno-pšeničný chléb

Bez ohledu na věk, pohlaví a místo bydliště jsou žitné a žitno-pšeničné chleby zastoupeny týdně ve stravě většiny respondentů (70,5 % respondentů). Výrazně zaostávají pšeničné chleby (26 %), na druhém místě v oblíbenosti jsou pekařské výrobky (bochníky, saiki, copánky atd.), které pravidelně konzumuje 34,9 % respondentů. Na čtvrtém místě jsou lavash (25,3 %), které na ruském trhu zapustily kořeny. Žebříček nejoblíbenějších završují pečené a listové těsto (sladké i slané) a různé koláče a koláče, vhodné k zakousnutí za běhu nebo ke konzumaci s čajem či kávou. Nejčastěji je kupují osaměle žijící lidé (převážně mladí lidé) a rodiny s dětmi. Tabulka 1. Pravidelně konzumované druhy chemikálií

Má vysoký obsah kalorií a nechutná stejně

• doporučení lékařů (nezdravé) a zdravotní problémy, jako jsou autoimunitní onemocnění, které vyžadují vyloučení lepku ze stravy („Cítím se mnohem lépe, když nejím žádné pečivo“);
• nedostatek chutného chleba je často doprovázen vzpomínkami na to, co bývalo. Například: „Chléb ztratil chuť. Proto kupuji málo a málokdy, škoda vyhodit“;
• velmi kalorický produkt: „Je to nutričně zbytečný produkt, obsahuje hodně kalorií,“ „Snažím se omezovat mouku a začal jsem chlebem. Přešel jsem na chleba.“

Věk navíc ovlivňuje odmítání konzumace: nejčastěji se jedná o spotřebitele ve věku 26–45 let. Mezi mladými lidmi nebylo identifikováno žádné odmítnutí, ale průzkum trhu ukazuje, že teenageři stále častěji pod vlivem sociálních sítí začínají odmítat konzumaci CBI, podle jejich názoru to vede ke zdravotním a kožním problémům.

Studie ukázala, že cena není klíčovým kritériem pro rozhodování o nákupu CBI.

Respondenti uvedli, že si nejraději pečou doma sami („Domácí chléb je nejchutnější a nejzdravější! Protože nepotřebuje droždí ani jiné nesmysly“). Jako alternativy k průmyslovému chlebu byly také pojmenovány chleby bez kvasnic, bezlepkové chleby, kváskové chleby a suché chleby. Z hloubkových rozhovorů vyplynulo, že chléb konzumují především lidé, kteří cvičí a kontrolují si váhu, a to nejčastěji pod vlivem svých trenérů nebo výživových poradců.

Co bys rád?

Respondenti se zajímají o to, jak se fitness chleby objevují na trhu, někteří z nich si při hloubkových rozhovorech stěžovali, že prodávané chleby nejsou „light“, ale jsou pouze pomocí marketingu umisťovány jako zdravý životní styl. Téměř 1/4 dotázaných nemůže najít chléb, který by jim chutnal, a to i přes široký výběr balených chlebů či sortimentu pekáren. Podobné výsledky byly získány při studiu jiných potravinářských trhů (například trhu se zmrzlinou).

Dá se říci, že na trhu existuje tzv. iluze výběru, kdy při širokém sortimentu mohou spotřebitelé opustit prodejnu bez nákupu nebo začít snižovat spotřebu.

Zajímavé je, že respondenti starší 36 let nejčastěji nemohou najít vhodný chléb – právě oni si ještě pamatují chuť „pravého sovětského chleba jako v dětství“.

Méně je lepší

Hlavním důvodem, proč respondenti zůstávají věrní „svým“ chemickým produktům, je chuť (více než 70 %). Pro 37 % respondentů je důležitá jeho kombinace s dalšími produkty. Na třetím místě je pohodlnost konzumace – vývoj trendu k velikosti porcí a pohodlí v kategorii CBI potvrzuje více než 35 % respondentů. Blízko tomuto kritériu je „vhodná váha/velikost“, které uvedlo 18,5 % respondentů. To platí zejména pro ty, kteří žijí sami, milují čerstvý chléb nebo jedí málo chleba nebo jsou jediní v rodině, kdo chleba jí.

Rozvrh 2. Důvody pro zachování loajality k „vlastním“ chemickým produktům

Pouze 7,6 % respondentů nakupuje pečivo každý den, čerstvost je pro 6,2 % klíčovým faktorem motivujícím k návštěvě obchodu nebo pekárny, dalších 1,4 % konzumuje hodně pečiva (rodinná spotřeba), to také vede k nutnosti nakupovat to každý den den. Touha vyrábět menší „porce“ vašeho oblíbeného chleba je jedním z nejoblíbenějších doporučení, která spotřebitelé dávají producentům obilovin.

Sendvič v čele stolu

Lidé postupně ustupují od obvyklé ruské konzumace chleba jako svačiny s polévkou (54,8 %), hlavním jídlem (22,6 %), saláty a předkrmy (35,6 %). Takové konzumní situace v rodinách zůstávají, ale jsou nejčastěji pozorovány u starších členů rodiny nebo se předávají z generace na generaci, ale „rozpadají se“ u mladších lidí.

Hlavní konzumací chleba jsou nyní různé varianty sendvičů. Obyčejné sendviče tvořily 71,2 % odpovědí, teplé sendviče – 47,9 %, komplexní sendviče a sendviče – 24 %, sendviče s měkkým nebo taveným sýrem – 29,5 %, konzumace s marmeládou, džemem, medem nebo Nutellou – 14,4 %. Převažuje tedy konzumace „neslazená“.

Zajímavé je, že 13,7 % respondentů používá chléb jako samostatný pokrm (jako svačinu nebo náhradu pečiva či cukrářských výrobků). Nejčastěji se jedná o neobvyklé chleby s přísadami. A zde mohou spotřebitele zaujmout dezertní chleby, oblíbené v zahraničí.

Spotřebitelé také často dělají krekry nebo krutony se sýrem a česnekem. Spotřeba chleba k snídani jako ingredience při přípravě míchaných vajec a omelet získává na popularitě, kterou aktivně navrhují četní kuchaři na sociálních sítích.

Balík. Co je pro kupujícího důležité?

26,7 % věnuje pozornost typu chleba a receptuře, protože pravidelně zkouší něco nového, a proto studuje novinky, které se objevily v prodeji. Měkkost obdržela pouze 27,4 % odpovědí, což je výrazně horší než čerstvost. Tak však nejčastěji volají spotřebitelé, když odpovídají na otázku, co přesně myslí čerstvostí.

Průzkum paradoxně ukázal, že značka a obal nejsou klíčovými výběrovými kritérii (23,3 %, resp. 12,3 %), ačkoli se na ně výrobci zaměřují. Umožňují spotřebitelům rozlišit produkty a zapamatovat si „svůj“ chléb, aby si jej v budoucnu vybrali. A zde je příznačné, že někteří spotřebitelé během hloubkových rozhovorů dokázali popsat obaly produktů, ale nedokázali uvést výrobce.

Obalový materiál je téměř nedůležitý (zájem o něj projevuje pouze 2,7 % respondentů). Pouze 100 % respondentů věnuje pozornost ikonám na obalech („8,2% přírodní“, „Bez GMO“ atd.). Navzdory skutečnosti, že spotřebitelé opakovaně hovořili o obsahu kalorií v obilovinách, pouze 8,2 % respondentů tomu věnuje pozornost (zatímco mnozí „z definice“ vědí, že chléb má vysoký obsah kalorií) a 6,8 % hledá informace o přítomnosti droždí.

Datum výroby na obalu výrobku je to první, čemu věnuje pozornost 65,1 % respondentů. Druhou nejdůležitější informací na obalu je složení výrobku, to uvedlo 57,5 ​​% respondentů. 14,4 % nevěnuje pozornost balení. Spotřebitelé ale nepotřebují fotografie na obalech (1,4 %), preferují obaly, přes které je produkt vidět.

Perfektní recept na chleba

Obyvatelé megacities jsou poměrně nároční na balené chemické produkty: pouze 11 % respondentů je s jejich kvalitou zcela spokojeno, zbytek poznamenává nedostatky: nepůsobí čerstvým dojmem – 34,9 %; žádná křupavá kůrka – 32,2 %; nestabilní kvalita – 28,8 %; surový/mokrý produkt – 24 %.

Diagram 1. Hodnocení chuti balených chlebových výrobků (Myslíte si, že balené chleby jsou chutné?)

Ideální chléb pro respondenty je domácí, babičkovský, chutný, „měkký, žvýkací, čerstvý a voní po chlebu“, „na jednu stranu je to vlhký, bezlepkový fitness chléb, na druhou stranu občas chcete nezdravé a je pálivá, s křupavou kůrkou a neuvěřitelná“, svěží, aromatická, měkká, přírodní, „tohle už dlouho nedělali“, „spíše černá se zrnky a semínky ve složení, ne kyselá, hutná, vlhké, nakrájené na tenké plátky, zabalené v papíru, který s radostí sním 2. nebo i 3. den vysušený.“ Téměř polovina respondentů při popisu svého ideálního chleba použila pouze přídavná jména, vyjadřující své emoce, nikoli to, jaký konkrétní chléb by si chtěli koupit.

Prodej chleba rok od roku klesá

K tomuto závěru dospěli odborníci po prostudování statistického vzorku anonymizovaných fiskálních dat získaných operátorem Taxcom LLC. Celkem bylo analyzováno více než 22 miliard peněžních příjmů. Průměrná cena chleba v září 2020 byla 46 rublů. Průměrná cena vzrostla o 6,5 %, tržby klesly o 5 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2019. Oproti září 2018 se průměrná cena v září 2020 zvýšila o 7 %, tržby klesly o 8 %.

Materiál byl zpracován na základě Zprávy na základě výsledků průzkumu mezi spotřebiteli pekařských výrobků společnosti Trend Laboratory.

• #studie
• #Laboratoř trendů