4 kroky, které vám pomohou přijmout jakékoli odmítnutí a neztratit odvahu

5 způsobů, jak se vypořádat s odmítnutím a stát se silnějším

Proč nás tak bolí, když nás někdo odmítá? Odmítnutí prolomí díru v sebevědomí: cítíme se nepotřební, nadbyteční. S touto podmínkou se ale dá pracovat. Psycholog nabízí pět nápadů, které vám umožní podívat se na odmítnutí z jiné perspektivy.

Odmítnutí samo o sobě znamená, že právě teď naše očekávání nebyla naplněna. Každý člověk může spočítat mnoho situací, ve kterých byl odmítnut: někdo nedostal vízum, někdo nedostal svou oblíbenou práci a někdo slyšel „ne“ od milovaného člověka.

Na tuto skutečnost ale můžete reagovat různými způsoby. Někteří to vzdávají a snižují své standardy. Jiní to zkoušejí znovu, s novým elánem. Co se od toho druhého můžete naučit?

1. Kvantita se mění v kvalitu

Průzkumy Gallupovy nadace ukazují, že každý kuřák se v průměru pokusí přestat kouřit více než třikrát. Každý pokus, i neúspěšný, je novou zkušeností. Pokaždé se o sobě, svých schopnostech a omezeních dozvíme trochu víc.

S neúspěchem je to stejné: ať už je váš cíl jakýkoli, budete muset projít řadou neúspěchů, abyste dosáhli trvalých výsledků.

Abyste získali novou práci, budete si muset několikrát za sebou poslechnout větu: „Nejste pro nás úplně vhodný“. Najít partnera – nabídka zůstat přáteli, krátké „ne“ nebo dokonce zmatený pohled. Nezavěšujte se na své starosti, myslete na to, že každé odmítnutí vás přiblíží k vašemu milovanému cíli.

Vynálezce Alexander Bell jednou řekl velmi přesná slova: „Když se jedny dveře zavřou, jiné se otevřou. A často se díváme na zavřené dveře s takovou chamtivou pozorností, že si těch, které jsou nám otevřené, ani nevšimneme.“

2. Odmítnutí (jako selhání) nás činí atraktivnějšími v očích ostatních.

Kupodivu nám do karet může hrát historie neúspěchů. Psycholog Elliot Aronson dospěl k tomuto závěru již v roce 1966. Pozoroval chování diváků, kteří hodnotili dva účastníky intelektuální soutěže.

První se choval sebevědomě a na většinu otázek odpovídal správně, druhý byl zmatený a celkově působil nepřesvědčivým dojmem.

V určité chvíli na sebe jeden z hráčů vylil kávu. Pokud to udělal poražený, publikum s ním nesympatizovalo. Ale pokud se kompetentní hráč zmýlil, sympatizovali s ním ještě více: nyní se zdál „pozemskější“ a humánnější.

Vaše selhání jsou to, co vás činí naživu. Trvalé úspěchy způsobují nedůvěru, ale neúspěchy vytvářejí pocit dramatu a vyvolávají sympatie. Zacházejte s nimi s humorem, vytvářejte z nich vzrušující příběhy – tak je přimějete, aby vám fungovaly.

3. Odmítání je výsadou svobodných lidí

Neschopnost říci „ne“ je známkou nedostatku sebevědomí. Nízké sebevědomí vám brání cítit svou hodnotu a nutí vás obracet se na jiné lidi, abyste si „vysloužili“ právo na existenci. Naopak, odmítnutí je svobodná volba člověka, který zná svou vlastní hodnotu. Schopnost přijmout odmítnutí je odvrácenou stranou schopnosti odmítnout.

4. Hledejte konstruktivní význam.

Někdy jsme odmítnuti přímo a hrubě. Někdy ale odmítnutí může obsahovat pecky životní moudrosti. Hlavní je se na ně dívat. Pamatujte, že odmítnutí je vždy čestnější než souhlas daný pod tlakem nebo z touhy udržovat dobré vztahy.

5. Nejtěžší není odmítnutí, ale čekání.

Nejčastěji je to nejistota, která způsobuje úzkost a pocity bezmoci. Počítáme hodiny a minuty při čekání na dopis, telefonát nebo zvonek. Úzkost roste, takže si představujete nejhorší možné scénáře.

V takové situaci se jakákoliv odpověď stává úlevou: alespoň je přerušeno bolestivé ticho a můžete jít dál

Pamatujte: odmítnutí je součástí skutečného života. Znamená to pouze, že se dveře zavřely. Místo toho, abyste do něj mlátili hlavou nebo brečeli u jeho prahu, můžete jít hledat další – otevřít.

O autorce: Ellen Hendriksen je psycholožka.

Související materiály
Text: Anton Soldatov Zdroj fotografie: Shutterstock Datum zveřejnění: 2. srpna 2023
Novinka na webu
„Můj syn žertuje, že nejsme jeho rodiče. Mám ti říct, že se narodil z darovaného vajíčka?“
„Bojím se vzít si muže, kterého miluji – kvůli jeho agresivitě a dítěti od jeho bývalé manželky“
Jak pochopit, že jste se stali obětí gaslighting bosse: 2 jasná znamení
Jak pochopit, že jste potkali svého muže: 5 znamení, že je pro vás ten pravý
Jak znovu získat kontrolu nad svými emocemi: 2 jednoduché techniky
Test: Kdo jsi z filmu „Podzimní maraton“?
Poslední výzva: jak se děti cítí v den, kdy se loučí se školou
Carlson má narcismus, Ijáček má deprese: co je špatného na vašich oblíbených sovětských kreslených postavičkách
Čtení dnes
„Před třemi dny jsem se nastěhoval k dívce a už se chci vrátit domů.“
„Všude dávají rady obětem zneužívání. Co by měli zneužívající jako já dělat?“
Minitest: Odpovězte na 3 otázky a zjistěte, kdo jste ve stresu – logik, vytrvalec nebo snílek?
„Nejen jsem žil s násilníkem, ale také jsem se jím sám stal?“: příběh čtenáře
„Od mých 11 let mě můj starší bratr obtěžoval: nejdřív mě osahával a teď mě znásilnil.“
Proč nemůžete flirtovat: 3 chyby, které děláte, aniž byste si toho sami všimli

Psychologie zve

Psychologie na sociálních sítích
VŠUDE S VÁMI

• O projektu
• reklama
• Reklama v časopise
• Zeptejte se odborníka
• Glosář
• Pravidla pro účast v soutěžích
• Pravidla pro uživatele
• Zásady používání souborů cookie
• Doporučené technologie
• Projekty Psychologie
• Všechna témata
• Podpora

Online publikace Psychologies.ru – oficiální stránky časopisu Psychologies (Psychologies)

Registrační číslo EL č. FS 77 – 82353

Registrováno Federální službou pro dohled nad komunikacemi, informačními technologiemi a hromadnými komunikacemi (Roskomnadzor) dne 23.11.2021 18+

Zakladatel: Shkulev Digital Technologies Limited Liability Company

Šéfredaktor: A. S. Akulinichev

Kontaktní údaje na vládní agentury (včetně Roskomnadzor): e-mail: info@psychologies.ru telefon: +7(495) 633-5-633

Copyright (c) Shkulev Digital Technologies LLC, 2024. Jakákoli reprodukce materiálů webu bez svolení redakce je zakázána.