Obsah
- 1 Jak internet reagoval na prezidentovu novou adresu
- 2 Mrazivá zpráva. Jak svět reagoval na Putinovu adresu 21. února
- 3 United States
- 4 Evropa
- 5 Čína a arabské země
- 6 „Vydal jsem zlověstné varování“: co píší světová média o Putinově poselství
- 7 „Varováno před rizikem jaderné války“
- 8 „Směřujeme ke znovuzvolení“
- 9 Nejen o hrozbách
- 10 Kde zpráva chyběla
Jak internet reagoval na prezidentovu novou adresu
Mrazivá zpráva. Jak svět reagoval na Putinovu adresu 21. února
Vladimir Putin vystoupil ve Federálním shromáždění 21. února. Prezident hovořil o nových opatřeních na podporu rodin a armády, iniciativách na rozvoj ekonomiky, posílení armády a také oznámil pozastavení účasti Ruska na Nové smlouvě START. Putinův projev sledovala média po celém světě. Materiál Yamal-Media shromáždil reakce politiků a novinářů na projev ruského prezidenta.
United States
Americký ministr zahraničí Antony Blinken označil Putinovo rozhodnutí pozastavit účast Ruska na Smlouvě o strategických a útočných zbraních (New START) za „hluboce politováníhodné a nezodpovědné“. Zároveň zdůraznil, že Spojené státy jsou připraveny s Ruskem diskutovat o omezení zbrojení kdykoli, bez ohledu na mezinárodní situaci a vztahy mezi oběma zeměmi, napsal TASS s odkazem na The New York Times.
Americký vůdce Joe Biden hovořil ve Varšavě 21. února. Promluvil po Putinově projevu, ale nevyjádřil se k pozastavení nové smlouvy START. Je možné, že se tímto způsobem prezident pokusil vytvořit zdání, že neexistují žádné hrozby pro světovou bezpečnost, aby hybridní válka mohla pokračovat, napsal TASS.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že lituje ruského rozhodnutí pozastavit novou smlouvu START. Kvůli tomu „byla demontována celá architektura kontroly zbrojení,“ citoval Barron’s generálního tajemníka.
Politico napsal, že Putinův projev byl „ovládán protizápadní rétorikou a nevykazoval žádné známky toho, že by plánoval změnit kurz na Ukrajině“. Bloomberg poznamenal, že smlouva START je nejnovější dohodou, která omezuje jaderný arzenál Spojených států a Ruska. Novináři také citovali Putinova slova, že Rusko nebude první, kdo obnoví jaderné testy, i když na podobné akce Spojených států může reagovat.
Evropa
Oficiální zástupce britského premiéra Rishi Sunaka řekl, že vláda země doufá, že přezkoumá „unáhlené rozhodnutí“ pozastavit účast na Nové smlouvě START. Britové se domnívali, že kroky Kremlu „ohrozily globální bezpečnost pro politický zisk“, napsala RIA Novosti. Francouzské ministerstvo zahraničí vyjádřilo nad Putinovým rozhodnutím lítost a vyzvalo k návratu k dodržování smlouvy v blízké budoucnosti.
Britský list Daily Express napsal, že projev Vladimira Putina byl „mrazivý“. Francouzský list Le Figaro poznamenal, že projev byl „plný výhrůžek“. A německý časopis Spiegel upozornil na prezidentova slova, že Západ se snaží proměnit lokální konflikt v globální a snaží se „jednou provždy ukončit Rusko“.
Čína a arabské země
Arabská publikace Al Arabiya připomněla Putinova slova, že Západ poté, co zahájil agresi proti Rusku, „vypustil džina z láhve“.
Čínská publikace Guancha zaznamenala Putinova slova, že konflikt na Ukrajině vyvolal Západ a Rusko k jeho vyřešení použilo všechny možné mírové prostředky, ale bez výsledku. Novináři citovali slova ruského prezidenta, že „Rusko nelze porazit na bojišti“ a hovořili o minutě ticha na památku mrtvých civilistů Donbasu.
Do Moskvy mezitím dorazil hlavní čínský diplomat Wang Yi, který představí plán ČLR na mírové řešení situace na Ukrajině. Diplomat se již setkal s tajemníkem Rady bezpečnosti Nikolajem Patruševem a v nejbližších dnech možná povede jednání s Vladimirem Putinem. Do Ruska možná na jaře přijede i čínský vůdce Si Ťin-pching.
Nejdůležitější a nejaktuálnější zprávy jsou v našem telegramovém kanálu Yamal-Media.
„Vydal jsem zlověstné varování“: co píší světová média o Putinově poselství
Projev Vladimira Putina k Federálnímu shromáždění okamžitě zasáhl hlavní mezinárodní zprávy. Většina médií věnuje pozornost slovům ruského prezidenta o riziku jaderné války. Projev ruského vůdce také nazývají „volebním manifestem“. O důrazu kladeném zahraničními publikacemi si přečtěte v recenzi RTVI.
„Varováno před rizikem jaderné války“
„Putin ve svém hlavním projevu v ruském parlamentu varuje NATO před rizikem jaderné války,“ uvedl britský list. Guardian.
„Putin také řekl, že Rusko se bude bránit a „porazí“ NATO na jejich vlastní půdě tváří v tvář hrozbě expanze, která by podle něj mohla vyvolat jadernou válku.
„Putin – NATO: Rusko se může uvařit, pokud pošlete vojáky na Ukrajinu,“ píše Politicko. Novináři používají slovní hříčku: „jít nukleární“ lze přeložit dvěma způsoby – oba jako „extrémně se rozzlobit“, „ztratit nervy“, „roztát“ a jako „zavést jaderný úder“.
„Prezident Ruska vydává zlověstné varování Západu před „zničením civilizace,“ domnívá se publikace.
„Putin varoval Západ před posíláním vojáků na Ukrajinu,“ pokračuje Spiegel Online.
„Ruský vládce Putin reagoval na západní diskuse o možném rozmístění pozemních jednotek na Ukrajině. Ve svém projevu k národu pohrozil, že Rusko má zbraně schopné zasáhnout cíle na západním území,“ poznamenává německý portál.
Odborník německých křesťanských demokratů na zahraniční politiku Norbert Röttgen slova ruského prezidenta vnímal jinak. Podle citovaného politika Svět, hlava Ruska vůbec nevarovala Západ před možností použití jaderných zbraní.
„Jaderné zbraně pro něj nepřicházejí v úvahu, protože by to znamenalo ztrátu Číny jako jeho nejdůležitějšího spojence, a americký odstrašující prostředek funguje. Je vážnou chybou používat Putinovy hrozby jako vodítko pro naše činy. Putin to správně vnímá jako slabost a naše slabost ho nutí k další hrozbě nebo použití síly,“ říká bývalý ministr pro ochranu životního prostředí a jadernou bezpečnost.
Hlavní mediální výstup v arabském světě, webová stránka katarského televizního kanálu, se zaměřuje na Putinova prohlášení o jaderných rizicích. Al Jazeera.
„Směřujeme ke znovuzvolení“
Tisková služba prezidenta Ruska
Mnoho zahraničních médií si všimlo, že projev Vladimira Putina před Federálním shromážděním se konal dva týdny před prezidentskými volbami.
„Velká část Putinova projevu byla jeho volebním manifestem před hlasováním 15. až 17. března, které prodlouží jeho téměř čtvrtstoletí vládu o dalších šest let.“ Bloomberg.
A agentura také vypočítala: „71letý Putin je už u moci nejdéle mezi ruskými vládci od dob Josifa Stalina. Podle ústavních dodatků přijatých v roce 2020 může kandidovat na další dvě funkční období do roku 2036, kdy dosáhne 83 let. Mimochodem, věku ruského prezidenta věnovala pozornost i řada dalších médií.
„Putin směřuje ke znovuzvolení,“ píše Argentinec La Nación.
Publikace připomíná, že současný prezident se voleb účastní jako nezávislý kandidát. „Zdá se, že hlasování nepřinese velké překvapení,“ připouští noviny.
Není pochyb o tom, že Vladimir Putin zvítězí Reuters: „Je jisté, že bude znovu zvolen na další šestileté období.“
„Je přesvědčen o vítězství, ale Kreml před hlasováním zahájil koordinovanou reklamní kampaň, která se snaží využít toho jako znamení veřejného souhlasu s Putinovou vládou a v důsledku toho i s jeho *****,“ uvedl deník. zdůraznil The New York Times.
Nejen o hrozbách
španělština El Mundo poznamenal, že souběžně s prezidentovým projevem ruské ministerstvo obrany „zveřejnilo každodenní zprávu o „zlepšování pozic“ vojáků, a to i na jihu Ukrajiny.
CNN, kromě převyprávění výroků ruského prezidenta o rizicích jaderné války také upozornil na délku Putinova projevu.
„Jeho výkon trval více než dvě hodiny, čímž překonal svůj dosavadní rekord,“ citovala ho ruská média.
Ve stejnou dobu další americký kanál – CNBC — převyprávění poselství nezačalo hrozbami jaderného konfliktu s NATO, jak to dělala většina zahraničních médií.
„Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že Rusko je sjednocené tváří v tvář hrozbám „mezinárodního terorismu“ a výzvám jeho suverenity, které vycházejí z „koloniálního Západu,“ uvádí materiál.
Kde zpráva chyběla
Na rozdíl od západních médií mnoho médií v Asii a na Blízkém východě projev ruského prezidenta pozorně nesledovalo. Na stránkách turecké agentury Anadolu Na hlavní fotce vůbec není Putin, ale Recep Tayyip Erdogan. A v sekci „volba redaktora“ je sloupec o „rostoucím partnerství mezi Čínou a Ruskem tváří v tvář sankcím“.
V hlavních čínských médiích – na portálu státní agentury “Xinhua„a oficiální noviny“Lidový deník“-nebyly žádné zprávy o Putinově poselství v horkém pronásledování. V nejstarších japonských novinách Mainichi o několik hodin později nebylo o projevu ruského prezidenta ani slovo a v sekci „svět“ si můžete přečíst o Donaldu Trumpovi a Kim Čong-unovi.