Obsah
- 1 10 skvělých filmů podle komiksů
- 2 Temný rytíř (2008, režie Christopher Nolan)
- 3 Iron Man (2008, režie Jon Favreau)
- 4 Guardians of the Galaxy (2014, režie James Gunn)
- 5 Captain America: The Winter Soldier (2, režie Anthony a Joe Russo)
- 6 Watchmen (2009, režie Zack Snyder)
- 7 Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti (2016, režie Zack Snyder)
- 8 Logan (2017, režie James Mangold)
- 9 Sin City (2005, režie Robert Rodriguez)
- 10 Neuvěřitelný Hulk (2008, režie Louis Leterrier)
- 11 Oprávněná krutost (2005, r. David Cronenberg)
10 skvělých filmů podle komiksů
Nedávno ruský ministr kultury Vladimir Medinskij prohlásil, že komiksy jsou „pro blbce“, a mezitím 7. září dostal hlavní cenu na filmovém festivalu v Benátkách „Joker“ od Todda Phillipse. Poprvé v historii byl nominován film podle komiksů, který takovou cenu získal. Time Out při této příležitosti vybral 10 filmů, které by mohly ministra kultury přesvědčit, že komiksy jsou „žvýkačky“
Temný rytíř (2008, režie Christopher Nolan)
Batmanova trilogie se již dávno stala klasikou moderní kinematografie. Může za to samozřejmě především druhý díl, který se výrazně odklonil od kánonů tradičních superhrdinů. „The Dark Knight“ je především konfrontací dvou brilantních myslí – obránce Gothamu, Batmana a elementárního, nespoutaného zla v osobě Jokera.
Joker je nový padouch. Nejde o klišoidního antagonistu, který chce ovládnout svět – zločiny páchá prostě ve jménu chaosu, což se mu zdá nejlepší odpovědí na zavedený pořádek.
Iron Man (2008, režie Jon Favreau)
Právě tomuto filmu o Tonym Starkovi vděčíme za popularitu komiksových filmů a jejich proměnu v hlavní žánr zábavné kinematografie. První film byl poněkud ponurou výpovědí o válce jako přirozeném stavu moderního světa, kde zvěrstva páchají ti, kteří jsou u moci, pod rouškou obnovení pořádku a nastolení míru. A sám Iron Man se stal jakýmsi symbolem spravedlnosti – důležité kolečko v systému světového řádu najednou vyhlašuje boj proti všemu, co podle jeho názoru škodí lidstvu. A zároveň chápe, že skutečné zlo se děje s tichým souhlasem těch, kteří vytvářejí jen zdání boje.
Guardians of the Galaxy (2014, režie James Gunn)
Vypadá to jako dětský, zábavný a zábavný film, který má ve skutečnosti mnoho odkazů na nejvýznamnější kulturní památky. Jen se podívejte, jak se vesmírná loď Ronana žalobce přibližuje k planetě Xandar jako jakýsi trojský kůň. A samotný útok na planetu je interpretací Homérovy „Odyssey“ a Virgilovy „Aeneidy“. Tak je klasická literatura integrována do populární kultury. A samotné komiksy jsou příkladem novodobé tvorby mýtů.
Captain America: The Winter Soldier (2, režie Anthony a Joe Russo)
Druhý díl „Captain America“ je klasický špionážní detektivní příběh o skryté hrozbě, která se skrývá v každém vládním systému, kde kvete korupce a tajné machinace v zahraniční politice. „The Other War“ byl některými fanoušky komiksů nazván jako nejvíce nekanonický film: podle kánonu jsou v superhrdinech role jasně rozděleny mezi dobro a zlo. Ve stejném filmu se nepřítel do poslední chvíle schovává za maskou, aby nakonec udeřil zezadu a odhalil tak nedokonalosti stávajícího systému.
Watchmen (2009, režie Zack Snyder)
Možná nejpodceňovanější superhrdinský film v historii. Už jen proto, že v něm v zásadě téměř žádní tradiční superhrdinové nebyli: byl to spíše film o mniších, kteří se zřekli existujícího řádu a spravovali spravedlnost vlastními metodami. Podle filmových kritiků byla do kin uvedena „kastrovaná“, podle filmových kritiků hodinová a půlhodinová verze filmu, která zabila hlavní myšlenku: superhrdinové ve skutečném světě (a v „Watchmen“ byl děj založen na alternativní historii, blízko realitě) jsou prostě nebezpečné. Příkladem toho je Doktor Manhattan – muž, který se po obdržení největší moci na Zemi stal zlem, kterému sám kdysi vyhlásil válku.
Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti (2016, režie Zack Snyder)
Verze uváděná v kinech byla na hony vzdálena plánům Zacka Snydera: stejně jako v případě Watchmen ji nemilosrdně sestříhali producenti a distributoři. Ale právě v tomto filmu se poprvé střetly dva zásadně odlišné typy superhrdinů: Superman, idealista, jehož cílem je vymýtit zlo jakýmikoli prostředky, a pragmatický Batman, „dospělejší“ a chladnokrevnější postava, která rozumí že je zcela nemožné zničit zlo jednoduše proto, že veškerý lidský život je neustálým překonáváním touhy přejít na temnou stranu. Tento filozofický kontext se líbil jen málokomu, ale právě to změnilo přístup k někdejšímu jednoslabičnému příběhu o superhrdinovi.
Logan (2017, režie James Mangold)
V souvislosti s kontroverzní otázkou potřeby superhrdinů v reálném životě nelze nezmínit samozřejmě v tuto chvíli finální film o Wolverinovi. Samotná postava patří spolu s Jokerem k těm nejzajímavějším a nejdramatičtějším. V Loganovi žije James Howlett ve světě, kde tradiční idealističtí superhrdinové pomalu umírají: nejsou schopni překonat hegemonii zla a jsou odsouzeni k zapomnění, a dokonce i všemocný Charles Xavier se ukáže jako křehký stařík, jehož moc , mimo jeho kontrolu, se stává nebezpečným pro své okolí. Takový pesimistický, „dospělý“ pohled na teenage žánr, jak se běžně věří, byl vysoce oceněn filmovými kritiky, kteří uznali, že kritický pohled na samotnou myšlenku komiksového filmu pouze zdůrazňuje význam této kultury.
Sin City (2005, režie Robert Rodriguez)
Film, který musí vidět každý odpůrce mluvících obrázků. Komiks sám o sobě je syntetické umění, jako houba, která absorbovala kulturní dědictví mnoha generací a trendů.
Sin City je poctou klasickému americkému žánru noir. Temný a hloubkový průzkum temného lidského elementu, který dává vzniknout padouchům i hrdinům, kteří proti němu bojují. A pokud světlo konečně prohraje boj, pak bude vládnout temnota, jako v Basin City. Toto je varovný film, nejlepší důkaz toho, že komiks ve své nejlepší podobě není cílem sám o sobě, ale pouze prostředkem, jak mluvit o něčem důležitém. Například o tom, jak snadno se hříchy zmocní člověka, pokud k tomu dostane vůli.
Neuvěřitelný Hulk (2008, režie Louis Leterrier)
Polozapomenutý sólový film o superhrdinovi, který se ještě nestal Avengerem, navazující na původní komiks reinterpretoval klasickou zápletku doktora Jekylla a pana Hyda. Člověk se opět stává bojištěm mezi bestiální esencí Hulka a myslí Bruce Bannera. Toto je obecně oblíbený motiv v komiksových filmech, ale zde nabývá nových barev: konfrontace příšerného vědce s krutým majorem Blonskym se mění v manifest proti pacifismu a všeobecné militarizaci. Na příkladu Hulka vidíme, že i v netvorovi, kterým je, převládly lidské hodnoty.
Oprávněná krutost (2005, r. David Cronenberg)
Snad nejneočekávanější a nejvyspělejší film v našem výběru. Film Cronenberga, jakéhosi experta na temné začátky člověka ve světě kinematografie, vychází z komiksu nakladatelství Vertigo, pod jehož záštitou DC vydalo více „dospělých“ produktů. „Ospravedlněná krutost“ je založena na myšlence dominance freudovského nevědomí v člověku, což ho nutí k páchání zločinů. Toma Stolla, hlavního hrdinu, můžete nazvat superhrdinou, chcete-li, protože se snadno vypořádá s nepřáteli, kteří se mu připletou do cesty (i když se pak ukáže, že je spíše antihrdinou). Je však možné ospravedlnit člověka, který se díky své superschopnosti nevědomky promění v zločince?