Obsah
- 1 14 paměťových pastí, které mění naši minulost a ovlivňují budoucnost
- 2 Jak nás paměť klame? 16 paměťových efektů, které vás překvapí
- 3 1. Kontextový efekt
- 4 2. Úrokový efekt
- 5 3. Chyba zpětného pohledu
- 6 4. Kryptomnézie
- 7 5. Paramnézie
- 8 6. Efekt okraje
- 9 7. Růžová retrospektiva
- 10 8. Efekt motivovaného zapomínání
- 11 9. Efekt dalekohledu
- 12 10. Přemístění extinkce afektu
- 13 11. Účinek posílení prvního dojmu
- 14 12. Sebereferenční efekt
- 15 13. Vliv účelnosti volby
- 16 14. Vliv nastavení na zapamatování
- 17 15. Vyhlazování / ostření
- 18 16. Zeigarnikův efekt
14 paměťových pastí, které mění naši minulost a ovlivňují budoucnost
Jak nás paměť klame? 16 paměťových efektů, které vás překvapí
Jsi si 100% jistý svou pamětí? Co když řekneme, že existují kognitivní chyby, které zkreslují lidské vnímání minulosti a ovlivňují rozhodování v budoucnosti? Paměť je plná překvapení, dokáže vymazat obrovské kusy historie jen proto, aby člověka ochránila před negativitou a pomohla mu udržet motivaci a zdravé sebevědomí. nevěříš mi?
1. Kontextový efekt
Je pravda, že kontext toho, co se děje, je důležitější než samotná událost. Je pro nás snazší si zapamatovat informace tím, že si je spojíme s určitými lidmi, prostředím, vůněmi, chutěmi a dojmy. Proto se marketéři tolik snaží ponořit klienta do příjemné atmosféry, vytvořit vhodný interiér a vybrat správnou hudbu, aby produkt vyvolal potřebné asociace. Když uslyšíte stejnou píseň, budete na ně myslet.
2. Úrokový efekt
Čím zajímavější jsou informace, tím snáze si je bez námahy zapamatujete. Proto je ve vzdělávacích institucích důležité podávat látku zábavnou a poutavou formou – děti se tak rychleji naučí. Důležité je, že smysluplný produkt, pochopený a analyzovaný, se okamžitě uloží do dlouhodobé paměti.
3. Chyba zpětného pohledu
Jedná se o typ kognitivního zkreslení, při kterém člověk vnímá událost, která se stala, jako něco předvídatelného: „všechno bylo předem známo“, „Říkal jsem vám to“, „to jsem si myslel“. Ve skutečnosti jsme neměli informace, které by nám umožnily zabránit chybnému rozhodnutí, jinak bychom položili slámu. Mozek překrucuje minulost na základě čerstvých dat a to jsou fakta, která se zdají samozřejmá od samého začátku.
4. Kryptomnézie
Tento paměťový efekt se také nazývá nevědomý plagiát, když člověk prezentuje vzpomínky někoho jiného nebo příběh viděný někde jako osobně prožitý. Události ze života někoho jiného, někým napsané písně, básně, scény z filmu lze propojit s realitou a vydávat je za vlastní zkušenost. Člověk si bude myslet, že sám četl knihu, kterou poslouchal v rádiu v krátkém převyprávění.
5. Paramnézie
S tímto účinkem považujeme falešné vzpomínky za skutečné, i když se nikdy v našem životě nestaly. Můžeme si přivlastnit příběh lásky nebo násilí někoho jiného, zaměnit minulost s přítomností, fantazií a realitou. Lidé náchylní k paramnézii jsou podezřívaví a sugestibilní, snadno přístupní manipulaci a hypnóze.
6. Efekt okraje
Události, které se nám staly, se ukládají do paměti selektivně – dobře si pamatujeme začátek příběhu i jejich konec, ale uprostřed se zmátneme a zasáhneme do chronologie událostí. Experimenty ukazují, že při zapamatování číselné řady lidé správně pojmenovávají pouze první a poslední číslici. Studenti si dobře pamatují odpovědi na první a poslední písemku, dokážou reprodukovat začátek přednášky a vše, co se stalo na konci, ale střed se smaže. Proto je lepší mluvit na začátku nebo na konci schůzky, pokud chcete, aby si vás zapamatovali.
7. Růžová retrospektiva
Přemýšleli jste někdy, proč minulost hodnotíme pozitivněji než přítomnost, proč se na to negativní zapomíná? K tomuto jevu dochází kvůli zjednodušení paměti. Pro usnadnění jeho funkčnosti mozek maže „nadbytečné“ detaily a nuance. Dovolená, která byla zklamáním s množstvím komárů a nepohodlnou postelí, se tedy postupem času jeví jako docela příjemná a chceme si ji zopakovat.
8. Efekt motivovaného zapomínání
Nepříjemné vzpomínky, které v člověku vyvolávají mnoho negativních emocí, může mozek záměrně „zapomenout“ a odstranit trauma z vědomí do nevědomí. Tento mechanismus popsal Freud, když si všiml, jak jeho pacienti „zapomínají“ na sliby, které nechtěli dodržet a nebyli schopni podrobně popsat nepříjemné epizody svého života. Takto se psychika chrání před traumatem.
9. Efekt dalekohledu
Je tu paradox – to, co se stalo nedávno, může mozek vnímat jako časově vzdálenější, než co se stalo před několika lety (a zdá se, jako by to bylo právě včera). Posuny časového rámce souvisí s mírou zapomínání. Nedávné události se prostě nestihnou dostat do dlouhodobé paměti, takže rychleji mizí z hlavy.
10. Přemístění extinkce afektu
Uchováváme vzpomínky spojené s pozitivními emocemi déle než události, které vyvolaly negativní pocity. Tento efekt je spojen s ochranou psychického zdraví. Chybí však u lidí náchylných k apatii a depresi (kvůli vrozeným hormonálním abnormalitám).
11. Účinek posílení prvního dojmu
Je známou skutečností, že druhé lidi hodnotíme na základě jejich prvního dojmu (haló efekt, pořadí, stereotypy rolí). První dojem přitom vydrží déle, pokud jsou informace zaznamenány na více úrovních najednou – racionální i emocionální. Umělým zesilováním emocí, diskutováním o tom, co jste slyšeli nebo viděli s ostatními lidmi, zapisováním, zpíváním, kreslením, zvyšujete své šance na úspěch.
12. Sebereferenční efekt
Jedná se o kognitivní zkreslení, při kterém si člověk lépe pamatuje události, které se ho bezprostředně týkaly (jeho úspěchy, neúspěchy, starosti). Naše paměť podléhá sobeckému zkreslení – budeme zveličovat své vlastní zásluhy ve srovnání s ostatními, připisovat si vítězství, která se ve skutečnosti nestala. Tato vlastnost je charakteristická zejména pro narcisty a úzkostné lidi fixované na vlastní důležitost.
13. Vliv účelnosti volby
Paměť je zákeřná, manipuluje s fakty, aby se lidé za sebe nemuseli červenat. Proto si při nákupu zboží pamatujeme pouze jeho pozitivní vlastnosti, jeho výhodné vlastnosti ve srovnání s konkurencí. A pamatujeme si, co jsme nemohli koupit negativním způsobem, se zaměřením na slabé stránky a nedostatky produktu – to je banální obranný mechanismus.
14. Vliv nastavení na zapamatování
Pokud si nastavíte cíl zapamatovat si informace na dlouhou dobu, mozek je automaticky přesměruje do dlouhodobé paměti. Pokud je cílem si něco zapamatovat tři dny nebo do večera, událost se rychle smaže. To je důvod, proč si studenti po složení zkoušek nic nepamatují – chtějí trpět a na všechno zapomenout, než aby si znalosti po mnoho let uchovávali.
15. Vyhlazování / ostření
Paměť člověka dokáže uchovat vzpomínky na minulost ve dvou stavech – ve zjednodušené podobě, ořezávání nepotřebných detailů a faktů, které zabírají hodně energie a narušují rychlou reprodukci informací, a v přesné formě, kdy si člověk pamatuje. nejnepatrnější nuance a drobné fragmenty. Mozek si sám vybere, zda chce data shrnout, nebo se na ně zaměřit (vše záleží na kontextu a emocionální složce).
16. Zeigarnikův efekt
Nedokončené akce zůstávají v paměti déle než dokončené. Pamatujeme si lepší filmy, které jsme nedokoukali; strana, kterou jsme byli nuceni opustit; dárek, který nám byl slíben a nekoupen. Lidská paměť je selektivní, nerealizovaný potenciál dává napětí a touhu dokončit to, co bylo započato. To je důvod, proč psychologové doporučují zavřít gestalty, aby se netáhly události minulosti, které ovlivňují naši pohodu a životní volby.
Sdílejte příspěvek se svými přáteli!