Obsah
6 sladkých a nevinných filmů s temným příběhem za nimi
Pravda je temné ruské drama o hledání spravedlnosti.
Mix Gone Girl a Memories of Murder, ze kterého se budete cítit nepříjemně.
1. února byl v Rusku propuštěn film „Pravda“ – drama s prvky thrilleru a detektivky. Režisér Maxim Kuzněcov ve svém celovečerním debutu ukazuje příběh pátrání po zmizelé dívce z neobvyklé perspektivy. Hlavní postava filmu se také ukáže jako hlavní podezřelý.
Řekneme vám, jak může „Pravda“ zaujmout a vyděsit diváky.
Pravda je velmi nepříjemný film
Učitel základní školy Zhenya odvádí svou přítelkyni Káťu domů po večírku. Rozhovory a polibky milenců přeruší policisté, kteří nahlásí protidrogovou razii a požádají manžele, aby si vyprázdnili kapsy. V Zhenyině peněžence je nalezena neznámá látka. Chlápek tvrdí, že taška byla nastrčena jemu. To je ale málo platné a Zhenya je na dva roky uvězněn.
Propuštěný hrdina se nemá z čeho radovat. Když byl ve vězení, Káťa potkala nového chlapa a Zhenyin otec zemřel a zanechal mu jako dědictví byt a garáž se starou lodí. Nikdo na Zhenyu nečeká v její staré práci ve škole. Ředitel vysvětluje: rodiče nebudou chtít, aby jejich děti učil člověk s trestní minulostí. I na jeho vlastním nádvoří se všichni dívají na hrdinu opatrně. Řeči o pěstovaných látkách nevěří ani bývalá přítelkyně, natož sousedi.
Pouze tři lidé se k Zhenyi chovají s láskou. Otcův starý přítel strýc Kolja – také tam kdysi seděl. A Vova a Masha jsou mladší bratr a sestra Katyiny bývalé přítelkyně. Jednoho večera Zhenya popíjí se strýcem Koljou. Později se opilý mladík vrací ke garážovým vratům a potkává tam Mášu. Zhenya požádá dívku, aby šla domů, a on se řídí vlastní radou. O několik hodin později se probudí na zvonek. Káťa ve dveřích vysvětluje: Máša zmizela a musíme ji hledat.
„Pravda“ ve své premise působí jako něco mezi dramatem o sociální nespravedlnosti a převrácenou detektivkou – obrazem o pátrání po vrahovi, jehož identitu diváci okamžitě poznají. Jakási směs „Textu“ Klima Šipenka a nedávného filmu „Killer: „Posvátný pavouk““.
Detektiv má na starosti pobočku s hrdinou Kirillem Kyarem – lehce hravým vyšetřovatelem, který buď přijde do Zhenyiných garáží s eclairs a inspekcí, nebo požádá o návštěvu a zůstane na filozofický rozhovor. A ačkoliv interakce postav vypadá úchvatně, lze ji nazvat vyšetřováním s průtahem. Máša zemřela kvůli nehodě a oba hrdinové to moc dobře vědí, takže v příběhu není žádné tajemství ani pro ně, ani pro diváky.
Jediné, co případu dodává na intrikách, je kontext. Káťina sestra se během několika let stala šestým dítětem, které zmizelo. A někdo neustále volá rodičům obětí, aby po dlouhém mlčení posměšně zapískal do telefonu.
Sama Máša navíc před smrtí mluvila o jistém strýci: naučil ji hrát na schovávanou a kupoval jí drahé bonbóny. Příběh potenciálního maniaka se v průběhu filmu postupně rozvíjí a vede dokonce k jedné vypjaté scéně. Naznačuje, že zatímco vyšetřování pronásleduje nevinné, skuteční maniaci pokračují v hledání obětí.
Tato smutná myšlenka odpovídá náladě zbytku filmu. „Pravda“ je těžký film. Atmosféra ve filmu sahá od stavu panického záchvatu až po naprosté zoufalství. V jedné scéně Zhenya omdlí při pohledu na policistu – předchozí zkušenost s komunikací zanechala otisk. V jiném pláče z pochopení, že mu nikdo neuvěří, i když nic neskrývá.
Film je natočený nerovnoměrně, ale vizuál je hypnotizující
K atmosféře v Pravdě přispívá i natáčení. Smutný a srozumitelný příběh o hledání pravdy se odehrává v nejmenovaném povolžském městě. Kamera každou chvíli zamrzne a soustředí se na detaily. Například na stav místních dvorů, zaplněných auty, s rozpadlými sloupy a domy, které potřebují opravu.
Svérázný komfort ale vzápětí vystřídá krutost – a k tomu fungují i další detaily. Podezřelé auto, které svítí reflektory na noční ulici. Píšťalka, kterou maniak dráždí truchlící rodiče. Nebo turistický batoh, ve kterém je schované tělo dítěte.
Obrázek se přirozeně zvětší. Pak se na obrazovce objeví noční les, kde se Zhenya snaží schovat před pátracími skupinami. Nebo řeka pokrytá oparem – hrdina na ni spustí „Loď“, kterou zanechal jeho otec. S tak hypnotizujícími krajinami je jen jeden problém. Na jejich pozadí pak neustálé přibližování postav s rozostřeným pozadím vypadá obzvlášť směšně. Pravda je zneužívá: používá je buď v dialogových scénách, nebo v epizodách jako noční projížďka lodí.
Ale vizuální nedostatky nekazí celkový dojem z obrazu. „Pravda“ je dobré drama o katastrofálně nešťastném muži. Režisér Maxim Kuzněcov ve svém absolventském krátkém filmu „Mám bratra“ ukázal vážný rodinný konflikt a ve svém celovečerním debutu nabral osobní. Dopadlo to kousavě – krví, slzami a policejními nezákonnostmi.