Obsah
7 strašidelných, ale vzrušujících lesních hororů
Špatný odbočení: 7 hororových filmů o nebezpečích číhajících v lese
U pokladny „Tolman. První démon je vzdálený příbuzný Slendermana, který čeká na nešťastné cestovatele, kteří zabloudili, aby obdržel krvavý hold. Je docela možné, že se letošní letní lesní túry stanou hlavním druhem prázdninového odpočinku: mluvíme o hororových filmech o těch, kteří se ztratili, a připomínáme jim, aby si s sebou vzali mapu a kompas.
21.06.2021 text: Nastasya Gorbačovskaja Diskutujte
Mýto, 2021
Režie: Ryan Andrew Hooper
Hrají: Michael Smiley Annes Alwy Iwan Rheon Paul Kaye
Jordan Haynes jako Cami ve snímku od Tolmana. První démon“
Ďábelství v podobě poněkud děsivě vyhlížejícího celníka, který požaduje krvavou poctu, režisér Michael Nader zasahuje do absolutně nemystického podezření. Cami (Jordan Haynes) jede v noci z letiště za otcem: necítí se bezpečně nejen v lese, ale ani v autě sama s taxikářem. Jakmile se auto zastaví, Tolman postupně začne hrát psychologickou kartu. Bělavý démon vede hosty v lesním království v kruzích těmi nejnepříjemnějšími vzpomínkami a strachy v životě. Hodiny stojí a nikdo nespěchá na pomoc těm dvěma ztraceným.
„První démon“ na jedné straně spoléhá na osvědčené skokové lektvary: zde režisér nešetří hudbou a využívá každou příležitost, aby zasáhl nervová zakončení diváka. Na druhou stranu se film ubírá cestou psychoterapie, snaží se žánrovým jazykem diskutovat o hluboko zakořeněných traumatech, ale daří se mu pouze identifikovat problém.
Hlavní rada od Kami pro ty, kteří zabloudili: v první řadě byste měli zjistit, kdo z vašich spolucestujících je přítel a kdo spíše nepřítel.
Mařenka a Jeníček, 2020
Režie: Oz Perkins
Hrají: Sophia Lillis Sammy Leakey Alice Krige Jessica De Gouw
Sophia Lillis jako Mařenka ve snímku z filmu Mařenka a Jeníček
První studiový film indického režiséra Oze Perkinse ho konečně zařadil na mapu ikonických jmen žánru, ačkoli hororoví fanoušci autorovu filmografii dlouho sledovali. Klasická pohádka bratří Grimmů se na diváky obrací z jiného úhlu (jako chýše na kuřecích stehýnkách): nyní tento příběh patří Gretel (kouzelné Sophii Lillis z Muschietti’s It), která se bude muset starat nejen o dobro její a jejího bratra, ale také zjistit povahu svého vlastního já. V Perkinsově převyprávění překvapí nejen odlišnou optikou mýtu, který se do smrti naučil nazpaměť, ale i stylem vyprávění. Perníková chaloupka se vyznačuje přísnou geometrií rohů a vyřezávané monogramy sousedí se srdceryvnými jasnými neonovými záblesky modré. Pro ztracené je vždy jedno slovo na rozloučenou: stařeně z chýše v lesním houští byste neměli věřit – jen stěží se může skutečně ukázat jako dobromyslný zachránce.
The Monster, 2016
Režie: Brian Bertino
Hrají: Zoe Kazan Ella Ballantyne Aaron Douglas Christina Ebadi
Zoe Kazan jako Katie ve snímku z filmu „Monsters Do Exist“
Stejně jako v Tolmanovi je i v Monsters začátek jednoduchý a spíše schematický. Déšť, les, silnice, matka s dcerou a někdo (nebo něco) se vrhne pod kola – počáteční údaje, které fungují pokaždé. Dál už jít nejde, pomoc nikam nespěchá a mezi příbuznými začíná doba dlouhého a trapného ticha, okořeněného zlověstnými pohyby v lese. Snímek Briana Bertina, který sklidil chválu žánrových fanoušků za loňskou Pustinu temnoty, působí spíše jako rodinné drama okořeněné napětím (ne nadarmo film uvedlo studio A24). Kromě vlhka lesa a lesku asfaltu ve tmě bych chtěl poznamenat neobvyklou roli herečky Zoe Kazan – hrála matku, která sama sotva vyzrála a věří na monstra stejně jako její dcera.
Koko-di Koko-da, 2019
Režie: Johannes Nyholm
Hrají: Ylva Gallon Leif Edlund Peter Belli Katarina Jacobson
Film je o ztracenci, ale ne v obvyklé interpretaci: dvojice skutečně skončila v lese, ale musí bloudit nejen mezi stromy, ale i v časových smyčkách. Noc co noc umírají rukama podivných cirkusantů, jen aby znovu začali cyklus a pokusili se uniknout. Mezi těmito pokusy o přežití budou muset manželé čelit tragédii, která následuje v jejich patách, bez ohledu na to, v jaké situaci se ocitnou – smrti své dcery. Snímek Švéda Johannese Nyholma by se v první řadě dal označit za radikálně nepohodlný – daří se mu názorně demonstrovat, co znamená necítit se bezpečně tváří v tvář přírodě a ostatním lidem.
Slepá ulička, 2003
Režie: Jean-Baptiste Andrea Fabrice Canepa
Hrají: Alexandra Holden Ray Wise Lin Shaye Mick Cain
Lin Shaye jako Laura ve snímku z filmu „Dead End“
Pokud zkombinujete „Monsters Do Exist“ s „Coco-di koko-da“, dostanete „Slepou uličku“. Opět dlouhá cesta, která doslova nemá konce: jako každé Vánoce jede rodina k babičce, ale tentokrát se otec rozhodne změnit obvyklou trasu. Nová cesta znamená nová dobrodružství: buď se na kraji silnice objeví žena v bílém, nebo se v protijedoucím pruhu objeví pohřební vůz. „Slepá ulička“ mate a bloudí, začíná od začátku, testuje pevnost rodinných pout a dělá to docela úspěšně na všech frontách. Je pravda, že je docela škoda si uvědomit, že po tomto úspěšném debutu v roce 2003 režisér Jean-Baptiste Andrea nikdy nenatočil jediný hodnotný film.
Body at Brighton Rock, 2019
Režie: Roxanne Benjamin
Hrají: Karina Fontes Casey Adams Emily Althaus Miranda Bailey
Karina Fontes jako Wendy ve snímku z filmu „Stezka smrti“
Ve filmu je vzácný případ, kdy se neztratí turista nebo náhodný cestovatel, ale strážce přírodní rezervace. To je však docela přirozené: všichni její kolegové se Wendy (Karina Fontes) smějí, sotva se orientuje, a tak není divu, že zabloudila. Tím ale potíže nekončí – na úpatí hory dívka objeví mrtvolu a nyní musí strávit noc sama s mrtvým mužem a čekat na pomoc. Režisérka Roxanne Benjamin se nespoléhá na strašáky ze skoků, zombie nebo sériové maniaky z houští: noc v lese sama pro mladou dívku s velmi skromným talentem na přežití je děsivá sama o sobě a bez přitěžujících okolností těla poblíž.
Projekt Blair Witch, 1999
Režie: Daniel Myrick Eduardo Sanchez
Hrají: Heather Donahue Joshua Leonard Michael S. Williams Bob Griffin
Heather Donahue na snímku z filmu „The Blair Witch Project: Coursework from Beyond“
Je nemožné překonat to, co je zřejmé, aniž bychom nezmínili projekt Blair Witch v kontextu ztracenosti v lesích. Nalezené záběry, chybějící studenti dokumentaristiky, folklór a ústní podání – jednoduché prvky bezrozpočtové inscenace se v následujících letech bohatě vyplácely. Snímek natočený na kolenou nadšenců se stal kultovním filmem a přilákal celou vlnu epigonů. Je dost možné, že trefa byla tak přesná, kromě mystického nádechu zakázaného lesa a zlověstných panenek i díky své (jakkoli to může znít na horor o čarodějnici divně) realističnosti. Mladí lidé nadávají, hádají se a jdou dál do lesa, aniž by se mezi sebou dohodli. Rada pro všechny ztracené: je lepší držet pohromadě – tím se zvyšuje šance na bezpečný výstup.