Proč se učit Valyrian z Game of Thrones

Dnes mluvíme o tom, kdo vynalezl jazyky „Game of Thrones“ a proč.

Esperanto, Solresol, Rho, transcendentální algebra, Quenya, Blissymbolics, Paleneo, Na’vi, Dothraki – to není úplný seznam jazyků vynalezených lidmi. proč to dělají? Z různých důvodů. Dosáhnout logického ideálu, lépe si porozumět, poskytnout sobě i druhým estetické potěšení. Lingvista Alexander Piperski ve své knize „Constructing Languages. Od esperanta k dothrakštině“ hovoří o nejznámějších umělých jazycích. Kniha je finalistou Ceny za osvícení. Lenta.ru publikuje fragment textu věnovaný jazykům série Game of Thrones.

V roce 2005 nazval Lev Grossman, literární kritik časopisu Time, spisovatele George R. R. Martina (nar. 1948) americkým Tolkienem. Ve své sérii románů Píseň ledu a ohně skutečně vytvořil propracovaný fiktivní svět se středověkou příchutí, poněkud podobný Tolkienově – pouze jazyková rozmanitost v něm není tak rozvinutá, i když řada jazyků jsou zmíněny v Martinových knihách.

V roce 2007 začala HBO pracovat na sérii založené na Martinových knihách, která byla později nazvána Hra o trůny. V roce 2009 se filmaři obrátili na Společnost pro tvorbu jazyků, která sdružuje mnoho autorů umělých jazyků: potřebovali přesvědčivý jazyk, kterým by mluvili zástupci kmene Dothraků, a bylo rozhodnuto důvěřovat odborníkům.

Soutěž na vytvoření dothrakštiny vyhrál lingvista David Peterson (nar. 1981). Byl postaven před následující úkol: zaprvé vytvořit jazyk, který nebude v rozporu s informacemi o něm, které Martin ve svých knihách uvedl; za druhé, Dothrakové museli působit dojmem konzistentním s vnějším obrazem svých nosičů – válečnických nomádů na koni. Peterson neměl mnoho zdrojového materiálu: Martinovy ​​knihy obsahují asi 30 dothrakských slov, z nichž významnou část tvoří vlastní jména. To mu dalo velký prostor pro fantazii.

Zejména Peterson se rozhodl dát slovu „Dothraki“ jasný původ. Vysledoval to zpět ke slovesu dothralat „jezdit“: odtud pochází slovo dothrak „jezdec“, jehož množné číslo je dothraki. Pravděpodobně však není náhoda, že dothraki je také tvar přítomného času v 1. osobě množného čísla téhož slovesa: ‚jezdíme‘. Gramatika dothrakského jazyka se ukázala být docela jednoduchá, i když ne bez svých sofistikovaných rysů; Slovesa v minulém čase se tedy konjugují pouze čísly, nikoli však osobami, a úplná osobně-číselná konjugace existuje pouze v přítomném a budoucím čase, i když ani tam se nerozlišuje 2. a 3. osoba množného čísla. Podstatná jména v dothrakštině se dělí do dvou velkých tříd – živá a neživá a informace o živosti jsou slovníkové. Obecně platí, že velké a aktivní živé bytosti a přírodní jevy, stejně jako jejich aktivní části těla, budou označovány živými podstatnými jmény a jinými pojmy – neživými, ale protože nejsme rodilými mluvčími dothrakského jazyka , musíme ještě zkontrolovat animaci u každého slova podle slovníku. Zde jsou například malé seznamy živých a neživých dothrakských podstatných jmen – přesvědčte se sami, jak je vše matoucí:

Animované: adra ‚želva‘, ave ‚otec‘, chaf ‚vítr‘, chelsian ‚kobylka‘, gillosor ‚počasí‘, gomma ‚ústa‘, štikozubec ‚jméno‘, halah ‚květina‘, hoyalasar ‚hudba‘, mredi ‚česnek ‚, nevak ‚host‘, nhizo ‚havran‘, qora ‚ruka‘, rachel ‚tygr‘, rizh ‚syn‘, shiroi ‚škorpion‘.

Neživé: ahesh ‚sníh‘, ase ‚slovo‘, chiorikem ‚manželka‘, daeni ‚list‘, elzikh ‚odpověď‘, oqet ‚ovce‘, qeso ‚koš‘, riv ‚nos‘, tir ‚prst‘, yash ‚vzduch ‚, ještě na ‚žabu‘.

Přirozeným jazykům nejsou takové nesrovnalosti v klasifikaci cizí – hodně jsme o nich diskutovali v kapitole 1, kde jsme hovořili o filozofických jazycích, a potíže s animací (i když ne v takovém měřítku) jsou u lidí, kteří mluví rusky, docela běžné – například proč je Naše mrtvola neživá (vidím mrtvoly, a ne *vidím mrtvoly) a mrtvý muž je živý (vidím mrtvé lidi, a ne *vidím mrtvé lidi)?

Stejně jako v ruském jazyce závisí skloňování podstatných jmen v dothrakštině na animaci; zejména neživotná podstatná jména se co do počtu nemění, ale živá ano. Například neživé slovo yetto lze do ruštiny přeložit jako „žába“ nebo „žaby“, ale shiro je pouze „škorpión“, protože je to živé slovo a má samostatný tvar množného čísla – shirosi „škorpióni“. Pravda, množné číslo neživých podstatných jmen se může, i když ne nutně, objevit ve shodě. Přídavné jméno naqis „malý“ má tedy množné číslo naqisi, a pokud „malý škorpión“ je shiro naqis, „malý škorpión“ je shiro naqisi, „malá žába“ je yetto naqis, pak lze „malé žáby“ přeložit do dothrakštiny. buď jako yetto naqis (shoduje se s jednotným číslem), nebo jako yetto naqisi. V prvním případě získáme obecnější význam a ve druhém více individualizující. Zhruba totéž můžeme říci v ruštině Vyskočilo deset žab и Vyskočilo deset žab s trochu jinými významovými odstíny – v prvním případě je pro nás důležitější samotný fakt, že se nějaké žáby objevily, a ve druhém se pravděpodobně bavíme o nějakých konkrétních a známých žábách.

Kromě dothrakštiny existuje ve světě Game of Thrones několik dalších jazyků. Druhým jazykem vyvinutým Davidem Petersonem je valyrština, která má několik variant: klasickou („Vysoká valyrština“) a lidovou řeč („Nízká valyrština“), čímž připomíná latinu a moderní románské jazyky nebo klasickou arabštinu a její dialekty používané v různých částech. arabského světa. Stejně jako u latiny a arabštiny je vysoká valyrština, zachovaná na pevnině Westeros, jazykem písma a kultury, od něhož jsou živé jazyky, kterými se mluví na pevnině Essos, značně vzdálené. Podle Petersona, aby mohl skládat věty a texty v nízce valyrských dialektech, nejprve je píše ve vysoké valyrštině a poté na ně aplikuje přechodová pravidla, modelující historický vývoj. Tím se tato část jazykového univerza „Hry o trůny“ přibližuje světu Tolkiena, což je zvláště patrné v kontrastu s dothrakským jazykem, který nemá rozvinutou historii.

Divákům by ale samozřejmě příliš nevyhovovalo, kdyby postavy celou dobu mluvily dothraksky nebo valyriansky a jejich projev by musel být opatřen titulky. Nejrozšířenějším jazykem Westerosu je proto tzv. společný dialekt, jehož roli hraje anglický jazyk. Obyčejná mluva někdy vykazuje regionální a třídní rozdíly, které jsou přenášeny různými druhy angličtiny.

Úspěch série Game of Thrones přinesl slávu Davidu Petersonovi. I nadále aktivně skládá fiktivní jazyky pro kinematografii, má jich již více než tucet. Kromě toho vydal knihu „The Art of Inventing Languages“, ve které poskytuje podrobné rady začínajícím kolegům. Velmi pevně trvá na tom, že umělý jazyk musí být realistický, a proto je jeho kniha vlastně úvodem do lingvistiky: první kapitola hovoří o zvukových systémech, druhá o gramatických jevech, třetí o tom, jak se jazyk mění, a čtvrtá je o psaní. systémy. Všechny tyto argumenty jsou hojně doplněny příklady z jazyků, které autor vymyslel.

Fragment je publikován se svolením nakladatelství „Alpina Non-Fiction“