Obsah
V thrilleru „Ti, kteří mi přejí smrt“ bojuje Jolie s PTSD a ohněm. A je to zajímavé
Ohnivá voda Burn: recenze filmu „Ti, kteří mi přejí smrt“
Hannah (Angelina Jolie) pracuje v záchranné službě: jejím úkolem je seskočit padákem do žáru lesních požárů a uhasit je. Loni se stala tragédie: byla nucena sledovat, jak tři teenageři zabili požár, nemohli jim nijak pomoci. Nyní je Hannah zalezlá na vzdálené požární věži a uvažuje o sebevraždě. Její plány překazí její přítel Connor (Finn Little) – pár vrahů (Aidan Gillen a Nicholas Hoult) začalo lovit jeho a jeho otce, a poté, co byl jeho rodič zabit, chlapec utekl do lesa a se štěstím , narazil na Hannahinu požární věž. Vrazi přitom navštěvují místního šerifa (Jon Bernthal), přítele Connorovy rodiny a zároveň hrdinčina bývalého přítele, a snaží se od něj zjistit, kam mohlo dítě odejít.
Angelina Jolie jako Hannah ve snímku z filmu „Ti, kteří mi přejí smrt“
Ti, kteří mi přejí smrt jsou teprve třetím režijním počinem Taylora Sheridana, renomovaného scenáristy, který se dlouho etabloval jako mistr ponurých neowesternů – z jeho pera vznikly Za každou cenu, Wind River a The Killer. Zdá se, že nový film má všechny atributy rozpoznatelného stylu Sheridan: krajiny provinční Ameriky, uvízlé někde mimo čas a prostor (akce se teoreticky odehrává v moderní době, ale stejně snadno se mohla rozvinout před 50 lety by to pouze změnilo zbraně v rukou darebáků); obraz malého člověka, který čelí organizovanému zlu, které se vymyká jeho chápání (hrdinové filmu „Za každou cenu“ bojovali proti bankovnímu systému, Emily Blunt byla v centru carových mnoha tahů ve filmu „The Killer“, zde lidé jsou zabiti kvůli nějakému zúčtování na státní úrovni); konečně chladný cynismus akčních scén. Existují náhody i na mikroúrovni – zde například opět někdo vyhrožuje milence Jona Bernthala, jako ve „Wind River“.
Angelina Jolie jako Hannah ve snímku z filmu „Ti, kteří mi přejí smrt“
Obecně platí, že všechny prvky jsou na svém místě – ale tentokrát se v Sheridanových rukou nějak nesčítají, z podmínek nelze získat žádnou srozumitelnou sumu. Místo poklidného tvrdého thrilleru vychází průměrný akční film z 90. let, který by však před třiceti lety nezískal velký úspěch. Problém, rád bych věřil, není ani tak v Sheridanově autorském vyhoření, ale v původním zdroji – stejnojmenném románu Michaela Koryta, který se do skromného 100minutového běhu prostě nechce pořádně vejít. čas.
Angelina Jolie jako Hannah ve snímku z filmu „Ti, kteří mi přejí smrt“
Na plátně se pořád něco děje, vyprávění je ve spěchu, nemá čas sledovat všechny postavy – tady Jolie a nebohé dítě hrají další „Road“ a Bernthal a jeho žena spřádají plány šťastnou budoucnost a dva chladnokrevní zabijáci důsledně ničí každého, kdo se jim postaví do cesty (Nicholas Hoult se opravdu hodí k obrazu šmejda – což se asi mělo tušit po Mad Maxovi). Je tam spousta akce a rozhodně se nebudete nudit, ale zároveň „Ti, kteří mě chtějí mrtvého“ zoufale postrádá nějaký nádech, ponuré rozjímání, které je charakteristické pro jiné filmy podle Sheridanových scénářů.
Nejlepší momenty filmu jsou ty, kde se odklání od hlavního děje, ukazuje každodenní život postav nebo vzácné, ale chytlavé akční scény. Zbytek času jsme nuceni sledovat dramatické truismy: Jolie, izolovaná na požární věži, se snaží překonat trauma z minulosti (stejné téma bylo mimochodem mnohem lépe prozkoumáno ve hře Firewatch), Bernthal chce zachránit svou těhotnou manželku a na pozadí toho všeho vypukne lesní požár – přírodní živel beze slov, který, jak se ukazuje, dokáže ničit i očišťovat: je to plamen, který nakonec pohltí všechno zlo a také metaforicky vrátí hlavní postavě život. To vše bylo samozřejmě velmi krásně pojaté – a asi by to bylo ještě působivější, kdyby ten oheň nebyl tak strašně nakreslený na počítači.