5 uvádí, že se maskují jako lenost, ale ve skutečnosti leností nejsou

Světový den lenosti: má nečinnost nějaké výhody a jak se liší od prokrastinace?

20. srpen je Světovým dnem lenosti. Filozofové, básníci a myslitelé věnovali tomuto fenoménu velkou pozornost a hovořili o tom, jak je lenost škodlivá nebo užitečná. Kafka nazval zahálku počátkem všech neřestí a korunou všech ctností. Psychologové v materiálu RIAMO hovořili o tomto ne nejlepším charakterovém rysu a způsobech, jak odlišit lenost od prokrastinace.

Historie Světového dne lenosti

Historie Světového dne lenosti sahá až do roku 1984. Tehdy se v Kolumbii během Festivalu průmyslu, obchodu a kultury rozhodlo označit poslední den akce za Den lenosti. Organizátoři vznik nového svátku vysvětlili tím, že by bylo hezké, aby si lidé připomněli: život se skládá nejen z každodenní práce, ale také z hodin či dokonce dnů blaženého nicnedělání. Iniciativa byla účastníky festivalu přijata s nadšením a bylo rozhodnuto pořádat Den lenosti každý rok. Svátek se slavil vynášením skládacích židlí na nádvoří a impozantním pitím koktejlů. Postupem času tuto tradici neoficiálně, ale s potěšením převzaly další země.

Lenost z pohledu veřejnosti

Ve většině zemí, včetně Ruské říše a Sovětského svazu, vždy existovaly výroky a rýmy, které zesměšňovaly lenochy nebo je prostě odsuzovaly. Obecně byla lenost jako charakterová vlastnost vždy vnímána negativně: zatímco člověk je líný, jeho záležitosti a starosti padají na bedra jeho okolí. Certifikovaná obchodní psycholožka Alena Savinová zdůrazňuje, že samotné slovo „lenost“ má v naší společnosti vysloveně negativní konotaci. „Mnoho z nás bylo vychováno v představě, že pracovat je dobré, ale odpočinek je špatný, a že i když odpočíváme, musíme něco dělat,“ vysvětluje psycholog. Slyšet takové postoje den za dnem, člověk vstřebává jako axiom, že neustálá aktivita je normou a všechno, co se od ní liší, je špatné, hanebné a nepřijatelné. Podle odborníka si lidé, kteří v takovém prostředí vyrostli, často stěžují, že nevědí, jak odpočívat, že nemohou jen tak ležet a relaxovat, a pociťují výčitky svědomí, že si vzali volnou dovolenou. Mezitím, poznamenává Savinová, lenost může maskovat různé signály, které psychika vydává. Člověk například nechce zakládat nový projekt, protože vidí, že nápad selhal a spousta času a úsilí „nikam nevede“. Nebo odkládá péči o své zdraví, protože se podvědomě nechce setkat s lékařem, se kterým nemohl najít společnou řeč. Psycholog varuje, že kromě lenosti existuje její „dvojče“ – prokrastinace. Zvenčí tento stav neuvěřitelně připomíná lenost, ale ve skutečnosti může být plný vážných problémů.

Jaký je rozdíl mezi leností a prokrastinací?

Foto — © Mert Kahveci / Unsplash.com

Podle řady psychologů lze lenost a prokrastinaci rozlišit podle toho, jak se člověk při záchvatu lenosti cítí. Pokud člověk krátce před termínem leží klidně na gauči a uvažuje ve stylu „jednou se dostanu do práce na tomto úkolu, ale ne teď, nebo možná všechno zvládnou beze mě“ – to je nejvíc asi typická lenost. Pokud je takové ležení na pohovce doprovázeno pocitem viny, bezmoci a slovy pro sebe: „vstaň, udělej to!“ nebo „Dej se dohromady, blbečku!“ – zde hovoříme spíše o prokrastinaci, tedy stavu, který se vyznačuje psychickou nemožností nástupu do práce. Zástupkyně vedoucího katedry organizační psychologie Moskevského institutu psychoanalýzy Elizaveta Zverková poznamenává, že prokrastinace je vyjádřena tím, že člověk odkládá plnění úkolů na později, navzdory jejich vysoké důležitosti a termínům, a motivace k jeho dokončení ano. nepomůže posunout se vpřed. Alena Savinová zdůrazňuje, že hlavními důvody prokrastinace jsou nízké sebevědomí nebo perfekcionismus. Člověk se například bojí nastoupit do práce, bojí se, že neuspěje, nebo že to nevyjde ideálně. Příčiny mohou také zahrnovat stavy, jako je porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) nebo obsedantně-kompulzivní porucha (OCD). Depresivní lidé mohou mít sklony k prokrastinaci, takže pokud se problém protáhne, musíte kontaktovat odborníka.

„Prokrastinaci byste neměli považovat za lenost, to jen zvyšuje pocit viny a motivace a sebevědomí může zcela vymizet. Samotná prokrastinace ovlivňuje produktivitu a zdraví, snižuje míru profesního i osobního růstu a stres z nesplněných úkolů zvyšuje úzkost,“ shrnuje Zverková.

Jak se vypořádat s prokrastinací

Fotografie — © Adobe Stock

Seznam úkolů

Nejoblíbenější psychologickou radou je v tomto případě vést si seznam úkolů na daný den a zapisovat si splněné úkoly do deníku. Úkoly navíc mohou být cokoli: umýt si vlasy, napsat nákupní seznam, vynést odpadky. Samotné uvědomění si, že malé věci se dají zvládnout bez velkého úsilí, vás může „povzbudit“ k tomu, abyste začali pracovat.

Začněte od středu

Někteří odborníci doporučují zahájit komplexní, víceúrovňovou práci ne od začátku, ale například od středu. Pokud například potřebujete podat zprávu, můžete začít tím, že si naostříte tužku a vypíšete všechny body zprávy na list papíru.

Přepněte a dejte si pauzu od „pocitů viny“

Alena Savinová radí dát si „odpočinout si od viny“: zkuste si alespoň půl hodiny odpočinout a nemyslet na tíhu zodpovědnosti za svou práci. Mezi rady psychologa patří také přejít na to, co je zajímavé.

„Pamatujete si, jak říkali: „Odpočinek je změna činnosti?“ Udělejte něco, co nezpůsobí odmítnutí, a pak přejděte k naléhavým záležitostem,“ doporučuje Savinová.

Rozdělte věci na části

Psycholožka Savinová také doporučuje „jíst slona kousek po kousku“. Tento princip spočívá v rozdělení velkého úkolu na několik malých. Dobrým způsobem, jak bojovat s prokrastinací, je podle odborníka motivace a pozitivní posilování za odvedenou práci nebo i její část.

Dejte věci stranou a uvolněte se

Elizaveta Zverková připomíná, že pokud se objeví prokrastinace kvůli profesnímu vyhoření, pozitivní motivace s největší pravděpodobností nebude fungovat. „Hledání další motivace v tomto případě bude jako pobídnutí unaveného zvířete. V tomto případě stojí za to uznat, že je čas na zasloužený odpočinek a přehodnocení pracovní zátěže. Mimochodem, někdy lze koncentraci a schopnost efektivně pracovat obnovit pouhým obnovením spánkového plánu,“ radí Elizabeth. Psychologové jsou si každopádně jisti, že prokrastinace je signálem pro nás samotné, že ztrácíme ze zřetele nějaký důležitý důvod, který se skrývá za strachem nebo nechutí k práci. Magnetické bouře: jak ovlivňují lidi závislé na počasí a odkud přicházejí>>

Lenost jako první příznak nemoci

Fotografie — © Adobe Stock

Lenost často maskuje zhoršující se zdraví, potřebu odpočinku, negativní emoce, strach, konflikty, omezující postoje, nedostatek energie atd. Psychologové proto doporučují, abyste se při prvních příznacích lenosti pokusili pochopit, co člověk skutečně cítí, co chce a proč je v konkrétní chvíli líný něco dělat. „Respekt k vašim emocím, stejně jako opatrný a pozorný postoj k vlastní „vzpouře“ vám může pomoci vyrovnat se s prokrastinací,“ uzavírá Elizaveta Zverková. Čtěte také: Dávejte na sebe pozor: jak nemorální činy vedou v Rusku ke kriminálním případům>>