Obsah
5 důvodů, proč milovat termíny
5 důvodů, proč milovat termíny Pomůže vám vytvořit plán. | Aptumi (na mně)
Pomáhá vytvořit rozvrh.
Vše je zde zřejmé. Organizování čehokoli je nemožné bez plánování a harmonogramu. Představte si, co by se stalo, kdyby vlaky jezdily bez jízdního řádu. S prací a životem obecně je to stejné. Bez harmonogramu nastává chaos.
Rozděluje globální cíl na malé úkoly.
Pomáhá vám pochopit, v jaké fázi vaší práce se nacházíte, a minimalizuje úroveň stresu. To znamená, že vede k malým vítězstvím. Jasné sprinty vám pomohou udělat inventuru a efektivněji upravit vaše akce.
Pomůže vám stanovit priority.
Když je hodně práce a málo času, stačí pochopit, čím strávit své cenné hodiny. Důležité je také vědět, na které části projektu je nyní potřeba pracovat. Pokud v tuto chvíli není čas na kreativitu, možná má smysl dělat rutinní věci?
Pomáhá plánovat malé úkoly.
Abyste se během dne nerozptylovali drobnými úkoly, musíte si vyhradit určitý čas, kdy byste to měli dělat. Tímto způsobem se vypořádáte se všemi dráždivými látkami za pár minut, než abyste protahovali malý úkol během dne.
Pomáhá shrnout.
Pokud jste pracovali produktivně, je čas udělat inventuru a začít být na sebe hrdí. Pokud ne, je ještě čas to napravit. Kontrola výsledků vašeho dne má obrovský vliv na motivaci.
5 důvodů, proč milovat termíny
Jak se přestat bát termínů a milovat je
19. března 2021 3 651 zobrazení
Obchodní hack a marketing
Jak se přestat bát termínů a milovat je
19. března 2021 3 651 zobrazení
Víte, co lidi nejvíc motivuje? Odhodlání? Chcete být produktivnější než včera? Sen o zlepšení tohoto světa?
Samozřejmě první, druhý a třetí. Ale všechny blednou ve srovnání s frází „Zítra je konečný termín“. Jen termín dokáže z flegmatika udělat šikovného a šikovného.
Kdyby dnes existovali Jezdci z Apokalypsy, vypadali by takto:
- „Začnu v pondělí“
- „Vstanu brzy a všechno stihnu,“
- „Je tam jen hodina práce,“
- „Začnu hned, podívej se na můj e-mail.“
Kdo jsme bez termínů?
Přísné časové rámce jsou antimotivační. Ale pořád je to lepší, než to nemít vůbec.
Ve všech rozsáhlých plánovacích technikách existuje jeden konstantní faktor – termín.
Aby byl úkol dokončen, musí být časem „ukotven“. Například, pokud se chcete naučit anglicky, musíte pochopit, kdy je čas mluvit plynule. Pokud pošlete svou touhu do abstraktního „zítra“, zůstane v tomto „zítra“.
Termíny proměňují sny a touhy v cíle. „Chci zhubnout“ je příliš abstraktní, „Chci zhubnout do léta“ je téměř akční plán.
Díky termínům se nezahlcujeme, protože náš čas je omezený. Každého jednoho dne zasáhne globální termín. Neztrácejte pozornost, jako by to nikdy nepřišlo.
Příliš dokonalý plán
„Víš, proč vždycky chodím pozdě?“
„Dřív jsem si myslel, že je to všechno o mé dezorganizaci. Každé ráno trávím příliš mnoho času výběrem, co si vezmu na sebe, pak uvařím snídani a připravím se. Nemám čas, protože příliš doufám v „Perfektní ráno“. Že vstanu o hodinu dříve, udělám si pár cviků, pak uvařím výbornou snídani, přečtu si zprávy a ještě mám čas na něco příjemného. Večer si arogantně myslím, že ráno všechno klapne.“
Myslím si, že pro nedodržení termínů existují dva důvody: organické a anorganické.
Organic – jako můj přítel – je příliš idealizovaný pohled na dokončení úkolu.
Jednoduchým příkladem je situace, kdy vám vedení dá globální projekt a jen týden na jeho dokončení. A to může být dokončeno za ne méně než měsíc.
Jediným správným řešením by v tomto případě bylo pokusit se vysvětlit, že je to nereálné, a požádat o další čas nebo pomoc.
Času je dost
Anorganický důvod je ten, že je příliš arogantní ohledně svých schopností.
Představte si Olega a Vladimíra. Pracují ve stejné firmě. Úřady se rozhodly provést experiment: kromě hlavních úkolů dostali kluci ještě jeden projekt. Olegovi bylo řečeno, aby denně podával zprávy o vykonané práci, ale rozhodli se nechat Vladimíra na pokoji a hodnotit pouze jeho výsledky.
Kvůli neustálému sledování je Oleg nucen každý den dělat projekt. Vladimír na úkol možná úplně zapomene, ale vzpomeňte si na úplný závěr.
Čím větší je úkol a čím dále je termín, tím děsivější je s ním začít, protože nevíme, jak zhodnotit své síly a sílu, která nás může náhle ovlivnit. Například nemoc nebo nové úkoly.
Náš mozek se bojí nepohodlí a nutí nás, abychom si místo práce vybrali odpočinek: „Jo, je to tak daleko, asi proto, že je to těžké. Pokud je to těžké, nedělejte to teď.“
Když vás děsí termín, vymyslete si vlastní. Rozdělte úkol na několik malých kroků. Vyberte si Olegovu cestu, na rozdíl od Vladimíra pro něj všechno fungovalo.
Pohodlná stresová zóna
Předpokládá se, že stres je něco, čeho je třeba se vždy bát. Hadí jed je spojen se smrtelným uštknutím, ale ve správných malých dávkách pomáhá tělu zotavit se. To samé se stresem. Člověk pracuje efektivněji pod napětím. Zvyšuje se mu adrenalin, stává se pozornějším, citlivějším, pociťuje nárůst vnitřní síly.
Správná dávka stresu je droga, která nám dodá trochu energie. Pouze je to dočasné. Po vrcholu účinnosti veškerá tato energie prudce klesá.
Tento proces se můžete naučit regulovat pomocí „komfortní stresové zóny“. To je stav, kdy cítíte napětí, ale ne tak napětí, abyste přestali a začali jednat.
Jedním ze způsobů, jak vytvořit „pohodlnou stresovou zónu“, je stanovit si osobní termín. Čím méně času do konce úkolu, tím rychleji najdeme originální řešení.
Stanovte si krátký termín, oklamejte mozek a dokončete práci před oficiálním termínem – nyní jste ideálním zaměstnancem.
Odhodlání je dobré, ale je to termín, který pomáhá proměnit abstraktní touhy ve splněné cíle.
Mimochodem, na MIF probíhá velký výprodej až do 6. září. Velké slevy na mnoho knih→