Říci „to zvoní“ už není chyba! A pár dalších příkladů, kdy se norma mění před našima očima

Každý chápe, že dnes ruský jazyk není vůbec tím, čím byl v polovině dvacátého století. Mnozí na to reptají: říkají, že se to stalo „znečištěným“, zkaženým kvůli slangu a výpůjčkám. Ale je tu ještě jeden úhel pohledu: prostě to změnilo způsob, jakým se všechny jazyky vždy měnily. O tom, jakým jazykem mluvíme, hovořil korespondent Komsomolskaja Pravda s Elenou SHMELEVA, vedoucí výzkumnou pracovnicí Ústavu ruského jazyka V. Vinogradova Ruské akademie věd.

Káva nevydrží dlouho být „mužem“

— Oxfordský anglický slovník v posledních letech obsahuje stovky nových slov, která byla považována za slangová. Jak to u nás chodí? Kdo rozhoduje o tom, zda je slovo zahrnuto do slovníku nebo ne?

— Je důležité pochopit, že každý konkrétní slovník je autorským dílem; Rozhoduje zpravidla sám autor. Ale žádný kanonický, příkladný výkladový slovník, jako je ten oxfordský, v Rusku prostě neexistuje. Osobně používám čtyřsvazkový slovník Akademie věd, ale je dost starý, je čas ho předělat. Ale slovník Ozhegov a Shvedova je naopak považován za pokročilý.

Obecně platí, že každý může napsat slovník a je snadné koupit „příručku“ plnou chyb. Radím vám tedy používat pouze ty slovníky, které jsou schváleny Akademií věd – můžete jim věřit. Nyní se například objevila řada „Slovníky 21. století“, které vydává náš ústav a nakladatelství „AST-Press“.

— Jak dlouho trvá, než se nové slovo nebo pojem dostane do slovníků?

— Filologové na celém světě jsou velmi konzervativní: nespěcháme se zaváděním změn do referenčních knih. Obecně platí, že jakákoli inovace se zpočátku setkává s nepřátelstvím lingvistů a učitelů: „Je to tak špatné!“ A to slovo se používá stále častěji. A když se dostane do slovníku většiny vzdělaných lidí, jakoby „legalizován“, je slovník coby kamenem dohodil. Někdy se ale tento proces vleče desítky let.

To vše mimochodem platí i pro akcenty. Od Nekrasova čteme: „Když se podívá, dá mu rubl.“ Dnes říkáme „podArit“, ale moje babička mě také opravila: „No, jak můžeš říct „podArit“? Toto je chyba!

„Odsud to není daleko k oblíbenému slovu „zvonění.“

– Strašně mě dráždí, když kladou důraz na první slabiku! Tuto možnost do slovníku nepovolujeme. Zároveň však naprosto dobře chápeme, že rozdíl mezi „zvoněním“ a „zazvoněním“ je stejný jako mezi „dát“ a „dát“. Snad to tedy za dvacet let lingvisté vzdají a zařadí toto slovo do slovníku. „Zahrnout“ se také může časem stát jazykovou normou.

— Můžete si také vzpomenout na kávu, což je buď „on“ nebo „to“.

— Dosud jsou „volání“, „zapnutí“ a „káva“ jakýmsi testovacím slovem, hesly, pomocí kterých lze identifikovat vzdělaného člověka. Všichni gramotní lidé vědí, kam klást důraz a že „káva“ je mužská.

Jen si musíte pamatovat, že dříve byla řada slov končících na „-o“ a „-e“ mužského rodu – „kabát“, „sklad“ a postupem času se přirozeně stala středním. Slovo „káva“ je v této sérii výjimkou a v mužském rodě dlouho nezůstane. Vy sami se pravděpodobně zmate a automaticky řeknete „černá káva“. Některé slovníky již nabízejí obě možnosti jako správné.

Obecně mají profesionální lingvisté k jazyku poněkud mystický vztah: připadá nám jako živý organismus, který žije a roste sám od sebe, jako dítě. A s jazykem je velmi těžké něco udělat – stále nás poráží.

Bylo Medveděvovi doporučeno mluvit o „násilnících“?

„Během posledních 15–20 let došlo k ostré směsici stylů,“ říká Elena Shmeleva. — Dříve se jasně rozlišovalo mezi vysokým stylem, kdy vedoucí strany četl text z kusu papíru, který redaktor třikrát kontroloval, a nízkým stylem, pouličními rozhovory. A dnes Putin i Medveděv klidně používají slova jako „zmetek“, „nastavit“, „hodit do záchodu“. Můžete hádat proč: díky tomu jsou jejich projevy živější. Takovému výrazu okamžitě věnujete pozornost a zároveň posloucháte vše ostatní. Medveděv vždy mluvil plynule a inteligentně, ale tento druh řeči je méně zapamatovatelný. Nemohu vyloučit, že když se stal prezidentem, poradci mu radili, aby své projevy „přibarvil“.

— Jak dopadne vzájemné prolínání vysokých a nízkých stylů?

– V angličtině – zejména v její americké verzi – je nyní celý jazyk trochu jako v kuchyni. Dokonce i ve filmech a hrách mluví o vznešených věcech jednoduchým způsobem. Možná se to stane u nás, ale kdy, to je samostatná a složitá otázka.

Na druhou stranu po smíchání stylů nezůstanou v angličtině téměř žádná neslušná slova. Kurva a podobné výrazy se už necítí jako strašné nadávky – spíše jako „sakra“. Rusové mají odlišný postoj k obscénnímu jazyku, který zůstává velmi tabu.

— I když některá slova už začínají znít dost hlasitě, třeba ve filmech.

— Obecně je jazyk prizmatem, jímž vnímáme svět. A hlavní změny v dnešním jazyce jsou způsobeny změnami našeho vidění světa. Například úspěch nebyl v ruské kultuře nikdy příliš ceněn. „Úspěšný člověk“ je chvála, která byla ještě před třiceti lety absolutně nemyslitelná. A slovo „kariérista“ bylo obecně považováno téměř za prokletí. Dnes mi jedna postgraduální studentka hrdě říká o svém příteli: „Je to tak úspěšný kariérista!“

Televize nás naučila mluvit rychle

— Co dalšího, kromě slovní zásoby, změny v jazyce?

– Spousta věcí! Například jsme si docela rychle začali povídat. To bylo ovlivněno jazykem televize a rozhlasu. Když člověk dává rozhovor nebo vypráví novinky, potřebuje se vejít do rámce povídky, spěchá a občas ve spěchu dělá chyby. Ale lidé nevědomě přebírají řečové způsoby těch, které vidí a slyší v televizi. I ti, kteří se nevyznačují nedbalou rychlou řečí nebo slangovými slovy, mimovolně začnou mluvit stejně.

— Někteří lidé se obávají, že se do ruštiny dostalo příliš mnoho slov z angličtiny.

— Po pádu železné opony se objevily pojmy, pro které bylo snazší zkopírovat existující slovo, než vymýšlet vlastní. Například PR nebo marketing. To mnohé popudilo, ale situace se stabilizuje: jazyk postupně tráví všechny výpůjčky. V počítačovém žargonu se rychle objevilo docela ruské „clava“, „mýdlo“, „ICQ“. Není to žádná tragédie: ruský jazyk se s tím nedokázal vyrovnat.

– A co jazyk „bastardů“? Všechny tyto „smích“ a „pazzatalom“?

– Na jednu stranu je to velmi zajímavé a není to vůbec důsledek negramotnosti. S pravopisem si naopak mohou hrát jen lidé, kteří znají pravidla. Tyto hry mohou být užitečné: Akademik Ušakov ještě před válkou vedl semináře s postgraduálními studenty a žádal je, aby záměrně psali slova nesprávně, aby v nich našli všechna kontroverzní místa.

Přesto může internet značně zkazit pravopisné normy. Je zde stejný vliv jako v televizi, jen ne přes ucho, ale přes oči. Učitelé ve školách radí: „Abyste správně psali, musíte hodně číst“ – abyste si automaticky zapamatovali, jak se to nebo ono slovo píše. Ale pokud čtete blogy, kde je spousta chyb, je snadné si zapamatovat špatnou možnost!

– Víte, obecně je těžké předem říci, zda je to dobré nebo špatné. V Puškinových dobách v podstatě neexistovaly žádné přísné pravopisné normy, každý psal, jak chtěl. Ale později, v druhé polovině 19. století, se objevila pravidla a pak se s pravopisem začalo ve škole zacházet velmi přísně. Kvůli chybě v eseji může být osoba stále nepřijata do ústavu. Moje generace považovala za prostě neslušné psát nesprávně. Nová generace si z toho ale hlavu nedělá: gramotnost již není součástí povinných požadavků! A nikdo zatím neřekne, k čemu to povede.

OTÁZKA DNE

Co vás rozčiluje na našem moderním jazyce?

Valery KOMISSAROV, předseda výboru Státní dumy pro informační politiku:

— Ruský jazyk se vyvíjí jako živý organismus. To dráždí ortodoxní lidi. Lze je pochopit. Objevilo se mnoho nových slov. Řekněme „párty“. Je samozřejmě těžké si představit, kdyby Tolstoj řekl: „večírek“ v domě Rostovových. Ale není třeba se bát. Jazyk rozhodně odmítne primitivní a vulgární.

Alexey VENEDIKTOV, šéfredaktor rozhlasové stanice Ekho Moskvy:

„Zlobí mě slova, která nedokážu vysvětlit svému osmiletému synovi.“ Například se ptá, co bylo dřív – „sakra“ jako jídlo nebo „sakra“ jako prokletí? A jelikož to slovo používá v obou případech, štve mě to taky.

Stanislav GOVORUKHIN, filmový režisér, poslanec Státní dumy:

— Obrovské množství anglicismů a také „fenya“. Je čas vzít na palubu zkušenosti Francie, kde se aktivně bojuje za čistotu jazyka. Koneckonců je to prvek národní bezpečnosti.

Otec Vsevolod CHAPLIN, místopředseda odboru pro vnější církevní vztahy Moskevského patriarchátu:

— Že se jazyk stává primitivním. Brzy se proměníme v lid Ellochek Cannibals. Lék je jediný – správně mluvit všude a hlavně doma, v přítomnosti dětí.

Viktor ČUMAKOV, spisovatel, člen meziresortní komise pro ruský jazyk:

— Vadí mi nesprávné přízvuky a skutečnost, že mnoho novin nepoužívá písmeno „Yo“, které nikdo nezrušil.

Gennadij NIKOLAEV, profesor katedry historie ruského jazyka Kazašské státní univerzity:

„Dokonce máme nadávky v televizi a v rádiu.“

Natalya SHOROHOVA, korektor, Krasnojarsk:

— „Brífinky“, „samostatní pracovníci“ a „přátelé“ jsou velmi znepokojující.

Elena, čtenářka webu KP.RU, Moskva:

– „Jako by“, vloženo na místě a mimo místo. Jen se chci zeptat těch, kteří „tak nějak“ přecházeli silnici – přecházeli nebo je srazilo auto?

Na našem webu – kvíz, ve kterém se hrají unikátní slovníky ruského jazyka.

Přečtěte si také

Věková kategorie webu 18 +

Online publikace (webová stránka) je registrována Roskomnadzorem, certifikát El č. FS77-80505 ze dne 15. března 2021.

ŠÉFREDAKTOR OLESIA VYACHESLAVOVNA NOSOVÁ.

HLAVNÍ REDAKTOR STRÁNEK – KANSKY VIKTOR FEDOROVICH.

AUTOREM MODERNÍ VERZE EDICE JE SUNGORKIN VLADIMIR NIKOLAEVICH.

Příspěvky a komentáře čtenářů webu zveřejněny bez úprav. Redakce si vyhrazuje právo je ze stránek odstranit nebo upravit, pokud jsou tyto zprávy a komentáře zneužitím svobody médií nebo porušením jiných požadavků zákona.

Nakladatelství JSC Komsomolskaja Pravda. INN: 7714037217 OGRN: 1027739295781 127015, Moskva, Novodmitrovskaya 2B, Tel. +7 (495) 777-02-82.

Výhradní práva na materiály zveřejněné na webových stránkách www.kp.ru v souladu s právními předpisy Ruské federace o ochraně výsledků duševní činnosti náleží vydavatelství JSC Komsomolskaja Pravda a nejsou předmětem použití jinými osobami v v jakékoli formě bez písemného souhlasu držitele autorských práv.

Nákup autorských práv a kontaktování redakce: kp@kp.ru