Obsah
Disney natočil remake Pinocchia – dopadlo to tak špatně, že Tom Hanks nemůže pomoci
Recenze: Film „Pinocchio“ (2022) – Robert Zemeckis měl opět smůlu aneb Disney to zase podělal s jejich zbytečným remakem
Již mnoho let se Disney nemůže zastavit se svými předělávkami klasických kreslených filmů minulosti. Obecně je lze v některých ohledech chápat, protože pokud takové filmy přinesou zisk, pak budou existovat nové podobné projekty. K vydání se již připravují remaky Malé mořské víly a Petera Pana a také prequel Lvího krále z roku 2019, který mimochodem režíruje Barry Jenkins, režisér kontroverzního Moonlightu. Jak se říká – když je poptávka, bude i nabídka. Dnes však Disney neusiluje o uvedení remaků svých animovaných klasik na velké obrazovce, ale rozhodl se je natočit a vydat na své streamovací platformě Disney+. Jak levnější, tak výnosnější. I když si osobně myslím, že na to měl vliv neúspěch remaku Mulan 2020. V roce 2019 tedy na Disney+ vyšel remake Lady and the Tramp a zdá se, že tam tento film vyšel docela úspěšně a Disney nehodlá přestat. Nyní tedy ruce dosáhly ikonického Pinocchia. Pamatujete si, jak jsem před pár větami zmínil, že prequel Lvího krále bude režírovat Barry Jenkins? Toto je tedy další strategie pro Disney, jak vydělat peníze na předělávkách. Posaďte slavného režiséra do režisérského křesla a použijte jeho jméno k přilákání dalších diváků. Například Popelku režíroval Kenneth Branagh, Dumbo Tim Burton, Krásku a zvíře Bill Condon, Aladdin Guy Ritchie a dokonce remake Malé mořské víly režíroval Rob Marshall. Remake Pinocchia byl ale svěřen skutečnému hollywoodskému mastodontovi Robertu Zemeckisovi – muži, který nám dal tak nádherné filmy jako Návrat do budoucnosti, Kdo zarámoval králíka Rogera nebo oscarový Forrest Gump. Takže máme nápad – udělat remake Pinocchia naživo, vydat ho na Disney+ a nechat to celé režírovat Robert Zemeckis. jak to udělali? Spoiler alert, vše dopadlo velmi špatně.
Nejprve si povíme něco o vizuálu. A vtipné na tom je, že zde absolutně nepůsobí. Kulisy jsou udělané na celkem průměrné úrovni, atmosféra Itálie 19. století také není cítit, ale co je na filmu nejvíce frustrující, je kvalita speciálních efektů. Zejména modely počítačových postav dopadly velmi špatně, ukázalo se, že jsou nějak mrtvé nebo co, a jejich pohyby byly omezené. Nejvíc z této ostudy ale vyčnívá model samotného hlavního hrdiny, který vypadá jako pozvracený 3D model studenta, vyrobený narychlo v XNUMXds Max. Při pohledu na tento počítač se vám chce dokonce zvracet. Dokonce i She-Hulk v nedávné sérii, přes všechny její sračky, vypadá lépe.
Dále si povíme něco o herectví. Říct, že ve filmu není, neznamená nic. Ani Luke Evans jako Kočí, ani Cynthia Erivo jako Víla, ani Jiminy Cricket s hlasem Josepha Gordona-Levitta nedokázali předvést absolutně nic výjimečného. Ze všech herců se o herectví víceméně snaží pouze Tom Hanks, který hraje tvůrce Pinocchia, truhláře Geppetta. Ano, a ani pak nemá ve filmu co hrát.
Co se týče zápletky? No, v podstatě je to jen opakování učení původní karikatury narozené v roce 1940. Zde se však jako obvykle podařilo tvůrcům podělat všechny ikonické scény z předlohy. Pamatujete si například scénu z kresleného filmu, kdy Pinocchio tančil na jevišti s loutkami? Pamatujete si scénu, kdy Stromboli řekl Pinocchiovi, že ho použije jako stroj na peníze a pak ho rozseká na dříví? Pamatujete si tu strašidelnou scénu, ve které se Wick promění v osla a křičí slovo „mami“? Ano, všechny tyto scény tu jsou, ale na rozdíl od originálu zde nevyvolávají absolutně žádné emoce. Kromě nich se ale tvůrci rozhodli přidat řadu nových scén a dějových linek, které v podstatě děj vůbec nepotřebuje. Ve filmu je například scéna, kdy se hlavní hrdina dívá na koňské hovínko, a také scéna, kdy je vyhozen ze školy a argumentuje větou „ty jsi panenka a panenky patří do divadla. “ No a asi hlavní novinkou je přidání nové dějové linky o vztahu Pinocchia a dívčí loutkoherečky Fabiany, která s ním mluví prostřednictvím loutky baletky. A tahle dějová linka vůbec nikam nevede a vlastně to hlavní zápletka ani nepotřebuje. Dalo se to vystřihnout a film by se s největší pravděpodobností jen zlepšil (o čemž pochybuji). No, a samozřejmě ten konec, taky podělali nejvíc, co nechci.
No, možná soundtrack zachrání situaci? Ne ne a ještě jednou ne. I soundtrack ve filmu se ukázal jako vcelku ucházející a vůbec nezapamatovatelný a hudební čísla nejsou výrazná a vybledlá.
Stručně řečeno, jak chápete, Pinocchio 2022 se ukázal jako nechutný film. Tohle je absolutně bezduchý a prázdný restart, natočený tak, že nikdo neví proč a nikdo neví proč. A abych byl upřímný, nemůžu ani uvěřit, že to režíroval Robert Zemeckis. I když situace, kdy dobrý režisér natočí objektivně špatný film a kontaktoval nesprávné lidi, nejsou v kině neobvyklé: stalo se to s Tomem Cooperem, když točil Kočky, s Neilem Marshallem, když točil Hellboye, a Viktorem Shamirovem, když natáčel Kakha přímo. A teď se sem nechal unést i Zemeckis. Nezbývá než doufat ve dvě možnosti: buď se Zemeckis naučí vybírat projekty do svého portfolia, nebo odejde do důchodu. No, Guillermo Del Toro bude čekat na Pinocchia, doufám, že to nepokazí.
Na životě panenek záleží
Disney kampaň na předělávky aut, která byla zahájena před několika lety, vypadá stále více iracionálně a stále více připomíná morbidní mánii: i když studio nevěří v úspěch chystaného filmu, stále se ho zavazuje uvést. Takže nový „Pinocchio“ z „House of Mouse“ šel přímo do streamovací služby Disney+, aniž by se dokonce snažil něco sbírat v kinech.
A to přesto, že film nerežíroval jen tak někdo, ale sám oscarový Robert Zemeckis! A tátu Geppetta hrál jeho starý známý Tom Hanks. Joseph Gordon-Levitt dal hlas hlavní postavě. Hvězdná společnost a silný režisér však už nejsou zárukou, že předělat starou pohádku na nový způsob se neukáže jako spekulativní a zbytečný odpad. Stačí zmínit ošklivého „Aladina“ z celého Guy Ritchie s Willem Smithem jako džinem. Pinocchia tedy nezachránilo žádné z velkých jmen – film selhal mezi kritiky i diváky jen zřídka. Svým způsobem úspěch.
Hlavním problémem nového Pinocchia je, že ho vůbec nikdo nepotřebuje. Pokud například „Lví král“ z roku 2019 ukázal světu bezprecedentní technické inovace a „Kráska a zvíře“ spolu s LGBT agendou předvedly nějakou vizuální krásu, pak pro čerstvé adaptace pohádky Carla Collodiho – je to skoro trasování snímek po snímku s průměrnou grafikou a drobnými změnami, které nepřidávají absolutně žádnou hodnotu. Tedy, pokud si najednou nemyslíte, že epizoda, kde se dřevěný chlapec prohrabává koňskými exkrementy, je vtipná. Vynechme modrou vílu s tmavou pletí, pozitivní na tělo.
Je to legrační, ale Disneyho patologická autocenzura, která se občas uchýlí ke zcela extravagantním tahům (vzpomeňte si na bláznivé „Dumbo“ v podání Tima Burtona), občas přivádí studio do směšných paradoxů. Demonstrace alkoholu a doutníků, které v originále skutečně demonstrují hloubku hrdinova pádu, jsou nyní považovány za nepřijatelné i jako špatný příklad, a proto se nyní chudák dusí nealko nápojem, není zcela jasné, proč navrhuje že se to považuje za něco špatného.
Ale hlavní rozdíl mezi Zemeckisovým filmem a kresleným filmem ze 1940. let se skrývá v závěru, který je zde extrémně okázalý. Tady, promiňte, je těžké se obejít bez „spoileru“. Všichni si dobře pamatujeme, že Pinocchio, který se vydal cestou nápravy a ukázal své nejlepší duchovní vlastnosti, si zaslouží právo stát se skutečným chlapcem poté, co zachránil svého rodiče před smrtí.
Ale dnes je takový konec považován za netolerantní – ve vztahu, jen se nesmějte, k loutkám. Chudák proto zůstává dřevěnou modlou a papá Geppetto se mu také příkladně kaje za to, že se odvážil přát mu, aby se stal plnohodnotným dítětem. Novému Geppettovi je nyní demonstrativně jedno, jaký jeho syn je: je připraven ho přijmout jako kohokoli.
Do toho je samozřejmě potřeba umět nacpat moderní trendy; Jinak je jeho „Pinocchio“ sebevědomým uchazečem o titul nejprůměrnější filmové adaptace této pohádky, která na pozadí strašidelného italského filmu z roku 2019 vypadá bledě a zdá se, že stejně bude vypadat i v budoucnu. verze Guillerma del Toro, která má alespoň netriviální prostředí.