Zvuky sexu: proč lidé naříkají, křičí a vrčí v posteli

Proč někteří lidé při sexu naříkají a křičí a jiní ne?

Záleží na temperamentu, emocionalitě nebo síle orgasmu? Mohu například hlasitě a sladce vzdychat a blaženě zavírat oči. Možná ti, kteří křičí, to předstírají poté, co zhlédli dostatek porna?

tagy: orgasmus, sex
Kategorie: Témata pro dospělé
komentovat
K oblíbeným
4 odpovědi:
Andre y V B [211K]
Před 9 lety

Asi vše závisí na sebeovládání v danou a konkrétní chvíli. Někomu se dostává tak silného potěšení, že převáží nad smyslem pro sebeovládání, a emoce a potěšení jsou tak silné, že je žádná síla nezastaví v křiku. No, opět je vše velmi, velmi individuální. Setkal jsem se i s takovými dívkami, ženami, jejichž křik by je později před sousedy zahanbil, a narazil jsem na „tiché ženy“, které nanejvýš hlasitě dýchaly. Jednoho dne jsem potkal dívku, kterou nebylo vůbec slyšet, jen škrábání její manikúry po prostěradle.

systém vybral tuto odpověď jako nejlepší
komentovat
přidat do oblíbených odkaz děkuji
Andre y0817 [98.5 tis.]
Před 9 lety

Výkřiky ze sexuálního kontaktu jsou jen imaginární hrou. Mužům se to líbí a vytáčí je to, proto ženy křičí. Maximálně, co může od ženy nedobrovolně uniknout, je hlasité sténání. Zbytek je výkon.

Průzkumy a studie na toto téma byly provedeny již desítky a všechny ženy tuto skutečnost potvrzují, ovšem s podmínkou, že se o tom nedozví její manžel nebo přítel.

Pokud její dítě ve věku 5-7 let a starší spí v jedné místnosti se ženou, která má sex s mužem, nevydá ani hlásku.

komentovat
přidat do oblíbených odkaz děkuji
Phil [8.6 tis.]
Před 9 lety

Křik a sténání, vrčení nebo vzlyky, nebo dokonce nekontrolovatelný pláč, výkřiky a hrdelní zvuky, to jsou emoce, které se nedají ovládat a má smysl, když je to tak dobré a sladké, že ženy a muži, když naříkají a křičí, to je projev potěšení a smyslnosti. Ano, a v tichosti, mít sex potichu a jako na pohřbu nebo jako rybaření, je to hloupé a netypické, takže partneři často křičí a naříkají, a to není špatné a nemůže to být nepřirozené, je to nával adrenalinu a emocionálního uspokojení křičíte a sténáte muži a ženy při sexu.

přidat do oblíbených odkaz děkuji
Metressa [1.6K]

Ty sám křičíš? Je to předstírané nebo nedobrovolné? Ani jeden z mých mužů nekřičel, nanejvýš vzdychal a mumlal mi do ucha, jak jsem dobrá a sexy. Taky nevidím důvod k vokalizaci, ale i tak je to fajn. Ale slyšel jsem o těch, kteří křičí, téměř s dobrými sprostostmi. Připravila mě příroda o něco? — před 9 lety

komentovat
Kraso dot [66.2 kB]
Před 9 lety

Mnozí křičí, naříkají a chřadnoucí rozkoší v posteli z různých důvodů:

1. sex je opravdu dobrý, což způsobuje bouři emocí,
2. simulace – neurazit partnera,
3. zvyk vyjadřovat své pocity tímto způsobem,
4. touha ukázat partnerovi, jak je to v posteli dobré, jakési lichotky, i když tomu tak není,
5. touha šokovat sousedy, zejména závistivce, a navíc, pokud je soused ex nebo ex.

Sténání, výkřiky a hysterické „více“. Jak lidé a zvířata vokalizují sex a co o něm víme

Sex a jeho různé projevy vždy přitahovaly lidskou pozornost. Jedním z aspektů sexuální aktivity jsou charakteristické zvuky vydávané partnery. Proč jsou potřeba a co o nich víme, říká Ilja Čikunov.

Charakteristickým rysem pohlavního styku jsou zvuky, které ženy obvykle vydávají – tzv. koitální neboli kopulační vokalizace. Výzkum koitálních zvuků u lidí je řídký. Snad nejstarší a nejvíce fascinující, ale nezdokumentovaný popis různých orgasmických projevů údajně deseti žen v doprovodu arabského lékaře Al-Saida Haruna Ibn Husseina al-Makhzumiho byl zveřejněn na základě překladu starověkého arabského dokumentu. . Škála zvuků zahrnovala vysoké výkřiky, sténání, vzdechy a výkřiky, funění, chrochtání, lapání po dechu a slova.

Zvuk zvířat

Evoluce reprodukčních systémů je založena na skutečnosti, že podíl pohlaví na reprodukci není stejný. Konflikt mezi samcem a samicí u savců je způsoben tím, že samec hraje v reprodukčním procesu menší roli. Samec potenciálně plodí více potomků, protože jeho investice do poporodní péče je asymetrická kvůli etologickým omezením. Na druhou stranu samice takový potenciál nemají, protože se přímo účastní porodu a kojení svých potomků. Páření je u mnoha živočišných druhů doprovázeno zvuky a takové signály jsou pravděpodobně pod silným sexuálním selekčním tlakem. Některé signály jsou vydávány před kopulací a slouží k „reklamě“ individuálních vlastností, které hrají důležitou roli v soutěži o partnera, jeho přitažlivosti a výběru partnera. U některých druhů hmyzu, brouků a ptáků vydává samec akustické signály, aby přilákal samici. Vokalizace myši domácí (Mus musculus) jsou také spojeny s fází námluv. Zvířata tohoto druhu však při kopulaci vydávají zvuky o frekvenci 70 kHz. Samice myší se raději spojují s vokalizujícími samci, aby je přilákaly. Vokalizace u žen se také vyskytuje, ale mnohem méně často. Dále se podrobněji zastavíme u nejbližších příbuzných lidí – primátů.

Vokalizace páření jsou omezeny pouze na samce, jako v případě makaků medvědích (Macaca arctoides), nebo samice, jako je tomu u japonských makaků (Macaca fuscata). Je však zcela běžné, že obě pohlaví vydávají zvuky současně. Samice makaků a paviánů jsou svým typem vokalizace nejpodobnější vrčení a pářící se zvuky malých opic (Miopithecus talapoin) a šimpanzů (Pan troglodytes) jsou nejpodobnější křiku. Ženské vokalizace závisí na fázi menstruačního cyklu. Vzhledem k tomu, že zvuky na začátku cyklu a blíž k ovulaci nejsou stejné, mohou samci říci, v jaké fázi reprodukčního cyklu se samice nachází. Prostorové rozložení zvuků lze upřesnit např. současnou přítomností více jedinců produkujících zvuky. Doba trvání vokalizací se také liší. Samci jsou schopni tyto rozdíly vnímat a na základě zvukových signálů je více přitahují samice, jejichž období ovulace se shoduje s věkem příznivým pro reprodukci. Vědci pozorovali, že samice makaků cynomolgus (Macaca fascicularis) se po páření ozývají, dokonce i během březosti.

Vokalizace do značné míry závisí na věku a hodnosti jedince. Na základě pozorování lze říci, že u mangabejů zrzavých (Cercocebus torquatus atys) produkují níže postavené samice mnohem více kopulačních vokalizací než samice výše. Nezáleží však pouze na postavení ženy, ale také na hodnosti mužského partnera: k vokalizaci dochází častěji a déle, když žena kopuluje s dominantním dospělým mužem, než když dojde k pohlavnímu styku s podřízeným nebo příliš mladým. mužský. Je to pravděpodobně kvůli vyhýbání se potenciální agresi ze strany vysoce postaveného muže.

Když je dominantní samec doprovázen vysoce postavenou samicí, ženský hlas zvuky tlumenější.

Obecně u primátů samice nejčastěji vydávají zvuky při sexuální aktivitě. Vokalizace jsou pozorovány během vzrušení, během kopulační nebo postejakulační fáze. Role těchto zvuků není zcela pochopena, ale nejpravděpodobnější hypotézou je, že přímou funkcí vokalizace je jednoduše informovat ostatní jedince o sexuální aktivitě, ke které dochází v okolí. Účinky takových signálů jsou různé a mohou zahrnovat synchronizaci mužských a ženských orgasmů, posílení svazku mezi partnery, podněcování soutěžení, zvýšení šancí na páření s dominantním samcem nebo vícenásobnou kopulaci, soupeření o spermie a snížení rizika zabití kojence. na nejistotu otcovství.

Raní hominidi se také museli potýkat s fyziologickými obtížemi, které byly způsobeny změnami v architektuře kyčlí, tedy skutečným zúžením nutným k dosažení plné vzpřímené chůze. To také ovlivnilo organizaci ženských genitálií, což pravděpodobně snížilo pravděpodobnost, že ženy dosáhnou orgasmu prostřednictvím vaginální penetrace, protože stimulace odpovídajících erotogenních zón během pohlavního styku se stala pouze nepřímou. Vědci spekulují, že dominantní strategií žen bylo vyhledávat sex od více mužů z touhy prodloužit stimulaci. To však bylo vyváženo silným selekčním tlakem na navázání vztahů s jedním samcem. Za těchto podmínek zůstal ženský orgasmus stále dosažitelný, pokud mužský partner zvýšil kopulační úsilí. Proto, i když důkazy od primitivních primátů naznačují, že ženský orgasmus se nevyvinul k zajištění párových vazeb jako takových, ukázal se jako užitečný při plnění této funkce u moderních lidí. Co se týče charakteru samotných vokalizací, je zřejmé, že přechod od zrychleného namáhavého dýchání k charakteristickým, často hlasitým zvukům stále plní komunikační funkci.

Otázka funkce mužské a ženské vokalizace zatím nenašla jednoznačnou odpověď. V literatuře se však často uvádí řada hypotéz:

Od teorie k praxi

Podle různých údajů 63–92 % žen alespoň jednou předstíralo orgasmus a 26 % ho předstírá pokaždé, když mají sex. Muži se k této praxi někdy také uchýlí, ale mnohem méně často – v 11% případů.

V článku „Falešný orgasmus» autor dává doporučení ženy a mužijak správně předstírat orgasmus. Na prvním místě je rada ženám, aby sténaly co nejhlasitěji, což v kontextu výše diskutovaných výsledků není vůbec překvapivé. Pro muže je doporučení o něco veselejší – autor vyzývá k „smrcení“ sténání.

Přečtěte si také

Stojí však za úvahu, že uznávaná imitace orgasmu často vyvolává nedůvěru ze strany partnera. Navíc, čím častěji někdo předstírá orgasmus, tím méně často dochází ke skutečnému uvolnění. Dalším nežádoucím důsledkem je rostoucí vzájemné nepochopení potřeb partnerů, protože neefektivní sexuální praktika je posilována „orgasmem“, který vede k jejímu opakování jako úspěšnému. Napodobitel tak bude znovu a znovu přijímat nesmyslnou náklonnost a upadne do začarovaného kruhu klamu a nedostatku potěšení.

Stojí za zmínku, že z klinického hlediska by v případech sexuální dysfunkce měli být partneři informováni o důležitosti kopulačních vokalizací a měli by být poučeni, aby „cvičili své vokály“ pro větší uspokojení pro sebe i pro partnera. Kromě toho, k úspěšnému namluvení sexu je třeba nejen vydávat zvuky v duchu německých pornofilmů, ale také to dělat efektivně, aby nedocházelo k „digitalizaci“, jak říkají nespokojení klienti prostitutek, v kontrastu se špatnou imitací sexuální potěšení s přirozeným „analogovým“ sténáním. Někdy je ticho opravdu zlaté.