12 jemností ruského jazyka, kolem kterých nemůžete zabalit hlavu

normalizovaný obal;normalizovaný obal;

Moje květiny 15:36 26.01.2012 Fotky: 7 Moje ryba 15:17 24.01.2012 Fotky: 4

–Hledání protokolu

–Подписка na e-mail

–Statistika

Vytvořeno: 26.02.2011
Záznamy: 4871
Komentáře: 13636
Napsáno: 48616
Přehledy:
Návštěvníci
Hledané fráze

12 jemností ruského jazyka

Sobota 18. dubna 2015 18:55 + cituji knihu
Citace ze zprávy Oksana_Lyutova

12 jemností ruského jazyka

Ruština je neuvěřitelný jazyk. Stejná slova mohou znamenat úplně jiné věci a vyjadřovat úplně jiné emoce. Co můžeme říci o lexikálních frázích, které mohou cizího občana snadno zmást.

Jsme neuvěřitelně rádi, že jsme rodilým mluvčím tohoto slavného jazyka.

Pouze u nás je slovo „uh-huh“ synonymem pro slova „prosím“, „děkuji“, „dobré odpoledne“, „není zač“ a „promiň“ a slovo „pojď“ v ve většině případů nahrazuje „sbohem“.

Jak přeložit do jiných jazyků, že „velmi chytrý“ není vždy kompliment, „velmi chytrý“ je výsměch a „příliš chytrý“ je hrozbou?

Proč máme budoucí čas, přítomný a minulý, ale přesto můžeme vyjádřit jak minulost („Včera jsem šel po ulici…“), tak budoucnost („Zítra jdu do kina“) a pomocí minulý čas můžeme vyjádřit rozkaz („Rychle odtud pryč!“)?

Existují jazyky, kde jsou dvojité zápory povoleny, jiné, kde nejsou; v některých jazycích může dvojitý zápor vyjádřit výrok, ale pouze v ruštině dvojitý výrok „no, ano, samozřejmě! – vyjadřuje popření nebo pochybnost slovy mluvčího.

Všichni cizinci, kteří se učí ruštinu, se diví, proč „nic“ může znamenat nejen „nic“, ale také „normální“, „dobré“, „výborné“, stejně jako „všechno je v pořádku“ a „nestojí za omluvu“.

V ruštině lze stejné obscénní výrazy použít k urážce, obdivu a vyjádření všech ostatních odstínů emocí.

Člověka, který se učí ruštinu, může zaskočit věta „ne, pravděpodobně“, která v sobě nese afirmaci, popření i nejistotu, ale přesto vyjadřuje nejisté popření s náznakem možnosti kladného rozhodnutí.

Pokuste se jasně vysvětlit, jaký je rozdíl mezi „drink tea“ a „drink tea“; jaký je rozdíl mezi „zde“ a „zde“; Proč lze akci v minulosti vyjádřit slovy „před“, „dávno“, „právě nyní“, „nedávno“, „dnes“ a desítkami dalších a proč je lze v určitých situacích nahradit slovy navzájem?

Zkuste cizinci vysvětlit frázi „Nemůžete se obejít a hledat“.

Jak přesně pojmenovat náladu částicí „by“, když v různých situacích vyjadřuje podmínku, žádost, touhu, snění, nutnost, předpoklad, návrh a lítost?

V ruštině někdy sloveso nemá žádný tvar, a to kvůli zákonům eufonie. Například: „vyhrát“. On vyhraje, ty vyhraješ, já. vyhraju? Mám běžet? vyhraju? Filologové doporučují používat náhradní konstrukce „vyhraju“ nebo „stanu se vítězem“. Protože neexistuje tvar první osoby jednotného čísla, sloveso je nedostatečné.

Sklenice je na stole, ale vidlička leží. Pokud zapíchneme vidličku do desky stolu, vidlička bude stát. To znamená, že vertikální předměty stojí a horizontální leží?

Přidejte talíř a pánev na stůl. Zdá se, že jsou vodorovné, ale stojí na stole. Nyní vložte talíř do pánve. Leží tam, ale stála na stole. Možná jsou položky připravené k použití? Ne, vidlice byla připravena, když ležela.

Nyní kočka vyleze na stůl. Dokáže stát, sedět i ležet. Pokud to z hlediska stání a lehu nějak zapadá do „vertikálně-horizontální“ logiky, pak je sezení novou vlastností. Sedí na zadku. Nyní na stole přistál pták. Sedí na stole, ale sedí na nohách, ne na zadku. I když se zdá, že by měl stát. Ale nemůže vůbec stát. Pokud však nebohého ptáčka zabijeme a vyrobíme plyšáka, postaví se na stůl.

Může se zdát, že sezení je atributem živých, ale bota sedí i na noze, ačkoliv není živá a nemá kněze. Jděte tedy a pochopte, co stojí, co leží a co sedí.

A také se divíme, že cizinci považují náš jazyk za těžký a srovnávají ho s čínštinou.