5 filmů od režiséra Blade Runnera 2049, které stojí za zhlédnutí

Všech 9 filmů francouzsko-kanadského filmového režiséra Denise Villeneuvea

Za dvacet let jako filmový režisér získal Denis Villeneuve desítky cen a na desítky dalších byl nominován. S nedávným vydáním Blade Runnera 2049 a smlouvou na adaptaci uznávaného sci-fi románu Duna od Franka Herberta je Villeneuve připraven těšit se jak z kasovního úspěchu, tak z ohlasu kritiky.

Villeneuve už režíroval devět celovečerních filmů, první čtyři ve francouzštině, zbytek v angličtině. Na začátku své kariéry vytvářel francouzsko-kanadské filmy a sám k nim psal scénáře. Bylo to období hledání a vývoje našeho vlastního filmového stylu a hlasu. K dvojjazyčnému rozkolu došlo u filmu „Vězni“ (2013), který napsal Aaron Guzikowski. Poté, co začal režírovat filmy v angličtině, Villeneuve opustil psaní scénářů.

V roce 2014 napsal na Reddit Ask Me Anything: „Výzvou práce v Hollywoodu je samozřejmě prosadit svou vlastní identitu jako režisér. Dokud budu mít pocit, že mohu točit filmy podle svého vnímání, bude se mi tam pracovat pohodlně„.

Abychom plně ocenili rozvoj dovedností Denise Villeneuva, zde je seznam jeho filmů (v opačném pořadí).

Blade Runner 2049 (2049)

Hodnocení na Kinopoisku – 7,9; IMDb – 8,4

Částečně jde o film o mužském zoufalství a jeho spojení se sexismem. Villeneuve natočil další filmy o mužském zoufalství a minimálně ve třech z nich je spojeno se sexismem. V „Polytech“ je toto spojení jasné; ve filmu „Nepřítel“ je více utajený a dokonce surreálně vyjádřený; v Zabijákovi se jako mrak vznáší nad postavou Emily Blunt, když se toulá mezi mužskými postavami filmu. „Vězni“ a „32. srpen na Zemi“ také odhalují různé aspekty afektivních složek mužského zoufalství.

Možná je to Villeneuvův způsob, jak zorganizovat nějaký druh kulturní intervence, opakovaně odhalující toto zoufalství nic netušícímu publiku, abychom se jednoho dne mohli probudit a najít novou cestu k něčemu jasnějšímu. Na něco krásného.

Film je pokračováním filmu Ridleyho Scotta Blade Runner (1982) a je založen na sci-fi románu Philipa K. Dicka Sní androidi o elektrických ovcích? Za zmínku stojí kamera Rogera Deakinse. Jeho chemii s Villeneuvem doplňují brilantní výkony kameramana Rogera Deakinse a režiséra Wonga Kar-waie.

Příjezd (2016)

Hodnocení na Kinopoisku – 7,5; IMDb – 8

Denis Villeneuve režíroval film podle scénáře založeného na sci-fi příběhu Teda Chianga. „Arrival“ je příběh o tom, jak mimozemská stvoření přilétají na Zemi a armáda přivádí expertku na lingvistiku, kterou hraje Amy Adams, aby s nimi komunikovala. Jedná se o rozsáhlý a zároveň útulný film se spoustou překvapení.

Tímto filmem se Villeneuve triumfálně vrací k nelinearitě, která chybí v jeho dalších dvou hollywoodských produkcích, a mistrně propojuje hluboce humanistické drama se sci-fi příběhem o cestování časem. I zde se vrací ke svému již zavedenému způsobu precizního výkladu relativně jednoduchých událostí, nahlíží za jejich povrch a hledá hlubší smysl.

Killer / Sicario (2015)

Hodnocení na Kinopoisku – 7,1; IMDb – 7,6

„The Killer“ je thriller o konfrontaci mezi donucovacími orgány a drogovými kartely v hlavních rolích Emily Blunt (zaměstnankyně FBI), Benicio Del Toro (žoldák), Josh Brolin, Jon Bernthal. Každá strana je odhodlána zničit nepřítele a nikdo se nehodlá vzdát. Akce se odehrává podél hranice mezi Spojenými státy a Mexikem a uprostřed vládnoucího chaosu každý den umírají nevinné oběti.

V době svého vydání byl The Killer režisérovým nejodvážnějším a nejefektivnějším průzkumem osobních morálních konfliktů. Tento film se zapíše do dějin kinematografie jako jeden z největších příkladů principu „ukaž, neříkej“. Sám režisér říká: „Tento film je o tom, jak západní svět reaguje na problémy za svými hranicemi. Musíme se stát monstry, abychom mohli bojovat s monstry? Ve skutečnosti to není o kartelech. Film by mohl být v Africe nebo na Středním východě.“

Nepřítel (2013)

Hodnocení na Kinopoisku – 6,6; IMDb – 6,9

Učitel z University of Toronto jednoho dne s hrůzou zjistí, že má přesnou kopii. Vypadají stejně, znějí stejně, dokonce mají na stejném místě jizvu. Villeneuve založil tento psychologický detektivní příběh na románu „Dvojník“ od Jose Saramaga. Režisér zároveň poznamenává: „Film je jiný než kniha. Toto není přímá adaptace. Vlastně si myslím, že když děláte film z divadelní hry nebo z knihy, děláte vše pro to, abyste zůstali věrni autorově nápadu. Ale bohužel musíte být zrádci, protože měníte historii ve svou vlastní, podle svého vlastního vnímání.“ Dvojí hlavní roli ztvárnil Jake Gyllenhaal.

Vězni (2013)

Hodnocení na Kinopoisku – 7,7; IMDb – 8,1

Nejmladší dívky ze dvou rodin žijících vedle na předměstí jsou uneseny a odhalují temnou stránku téměř všech postižených zločinem, která se postupně odhaluje ve stále šokujících a spletitých detailech. Jde o Villeneuvův první film, ve kterém nepracoval na scénáři. Režisér se však snažil zachovat svůj osobitý styl a vytvořil tento hollywoodský detektivní thriller s vysokou úrovní zneklidňujícího napětí a emocionálního realismu. Hlavní role skvěle ztvárnili Hugh Jackman a Jake Gyllenhaal.

Fires / Incendies (2010)

Hodnocení na Kinopoisku – 7,8; IMDb – 8,2

Francouzsko-kanadský film podle divadelní hry Wajdiho Mouawada o hrůzách války, jak může zasáhnout každého, jak nenávist otravuje každého, kdo s ní přijde do styku.

Zhanna a Simon jsou dvojčata. Než jejich matka zemřela, nechala jim dvě obálky, jednu pro jejich otce, o kterém věřili, že je dávno mrtvý, a druhou pro jejich bratra, o jehož existenci neměli podezření. Simon odmítá vyhovět žádosti své matky a Jeanne opouští Kanadu a vydává se na Blízký východ hledat příbuzné. O minulosti své rodiny se musí hodně učit. Vyprávění se střídá s hrdinčinými vzpomínkami, kroutí se, klikatí a spěje k silnému konci.

Polytechnika (2009)

Hodnocení na Kinopoisku – 6,7; IMDb – 7,3

Beletrizovaný příběh založený na zločinu, ke kterému došlo v roce 1989 na Montrealské polytechnické univerzitě, a zaměřuje se na psychologické dopady události na přeživší.

Vždy je těžké vytvořit filmy podle skutečných událostí. Nemohou říci objektivní pravdu, kterou popisují, ani v omezené míře, kterou mohou dokumentární filmy. Nemohou ani, aniž by riskovali překroucení závažných faktů, na nichž jsou založeny, osvětlit subjektivní pravdu tak, jak to dokážou zcela fiktivní filmy. Co pak s takovým filmem dělat?

„Polytech“ znamenal zlom ve Villeneuveově kariéře, ve kterém plně odhaluje své chápání základní jednoduchosti, která je nezbytná pro správnou produkci skutečné, půvabné složitosti.

Částečná nelinearita konstrukce filmu ovlivňuje divákovu pozici a nepodporuje ani tak ztotožnění se s postavami („co bych v této situaci dělal já?“), ale spíše jejich pozorování. Toto režisérovo řešení filmového dilematu „založeného na skutečných událostech“ nakonec přineslo filmu přes tucet ocenění.

Maelström (2000)

Hodnocení na Kinopoisku – 6,8; IMDb – 7,1

Opilá Bibiane (Marie-Josée Croze) v depresi po potratu nešťastnou náhodou srazí a zabije norského obchodníka s rybami přistěhovalců. Po dalším stresu hrdinka přemýšlí o sebevraždě. Příběh je vyprávěn z pohledu prastaré a filozofující ryby, která se ocitá na prkénku a tak nějak přechází do milostného příběhu. Nepředvídatelný, nelineární příběh plný temnoty a světla, zkoumající moderní morálku, cynismus a probuzení.

32. srpen na zemi / Un 32 août sur terre (1998)

Hodnocení na Kinopoisku – 6,6; IMDb – 6,7

Simon Prévost (Pascal Bussiere) zázračně přežil autonehodu a přehodnotil svůj život a rozhodl se naléhavě porodit dítě, přičemž si za otce vybral svého přítele Philippa (Alexis Martin).

Už samotný název naznačuje Villeneuveovy záměry ohledně filmové reality v tomto filmu. 32., 33., 34. srpen atd. znamená Simonovo odmítnutí vrátit se do normálního života. Vyprávění se stává cestou mimo čas, komplexním příběhem osobních a mezilidských cest přes hluboce prožívané emocionální konflikty.

Viz též:

• 12 filmů bratří Coenů, které rozhodně stojí za zhlédnutí
• 12 filmů mistra překvapivých konců M. Night Shyamalan
• „Lovec mysli“ a 10 dalších netriviálních filmů od Davida Finchera
• 12 filmů Pedra Almodóvara. Mistrovské dílo s nedokonalými postavami
• Všechny filmy Christophera Nolana: chytré kino pro duši a mysl
• Filmy Emira Kusturici: mimořádné kino s bláznivou vitalitou