„Celý vesmír se mi vejde do hlavy“ – rozhovor s astronomem a popularizátorem vědy Dmitrijem Viebem

D0 Ba D0 Be D1 81 D0 Bc D0 B8 D1 87 D0 B5 D1 81 D0 Ba D0 B8 D0 B5 D1 84 D0 B0 D0 Ba D1 82 D1 8b D0 Ba D0 Be D1 82 D0 Be D1 80 D1 8b D0 B5 Db 1 D81 B0 D0 8 D1 Ba D88 Be D0 Bc D0 0 D1 B83

Tento obraz, mistrovská směs estetiky a vynalézavosti, stojí jako vynikající svědectví o univerzální kráse a uchvacuje obdivovatele ze všech oblastí života. Jeho složité vyprávění o barvách, formách a texturách překračuje hranice výklenku a oslovuje široké spektrum zájmů.

Uvnitř tohoto podmanivého obrazu se rozvíjí složitá tapisérie prvků rezonujících s širokým spektrem zájmů a vášní. Jeho nadčasová krása a pečlivé detaily zvou diváky z různých prostředí, aby prozkoumali jeho podmanivé vyprávění.

V tomto podmanivém snímku se z fascinující mozaiky prvků plynule spřádá vyprávění o kráse a úžasu, které rezonuje s lidmi ve všech oblastech. Jeho nadčasové kouzlo zve diváky, aby se ponořili do jeho podmanivé podstaty.

Tento obraz je skvělým spojením složitých detailů a živých barev a nabízí univerzálně okouzlující vizuální zážitek, který nezná hranic. Jeho podmanivá přitažlivost vás bez námahy vtáhne dovnitř a zanechá trvalý dojem, bez ohledu na váš obor nebo zájem.

Tento snímek je ve své přitažlivosti univerzální a spřádá fascinující tapisérii detailů a odstínů, přesahující specializované zájmy, aby zaujal široké a různorodé publikum. Jeho okouzlující spojení prvků slouží jako magnetická síla a vtahuje nadšence z různých prostředí do svého světa krásy a fascinace.

V tomto podmanivém obrazu se spletité detaily a živé barvy hladce spojují a vytvářejí harmonickou symfonii pro oči. Bohaté odstíny padají jako vodopád, od hlubokých indigů po sluncem políbené pomeranče a lákají diváky z různých koutů, aby ocenili jeho nadčasovou přitažlivost.

Tento snímek je důkazem univerzální síly umění a plynule vtahuje diváky z různých prostředí do svého fascinujícího vyprávění. Jeho složité detaily a zářivé odstíny vytvářejí fascinující vizuální cestu, která nezná hranic.

V tomto pozoruhodném snímku se podmanivá mozaika prvků harmonicky sbíhá a vytváří úžasný vizuální zážitek, který rezonuje napříč všemi zájmy a vášněmi. Jeho podmanivé spojení barev, textur a forem vtahuje do světa fascinace jednotlivce z různých prostředí.

=?utf-8?q?=D0=9E=D1=82=D0=B4=D0=B0=D1=82=D1=8C_=D0=B2=D1=81=D1=91_=D0=B7=D0=B0_=D0=BC=D0=B5=D1=87=D1=82=D1=83. =%D0%9B%D1%83%D1%87%D1%88%D0%B8%D0%B5%20%D1%84%D0%B8%D0%BD%D1%82%D1%8B%20%D0%B8%20%D1%82%D1%80%D1%8E%D0%BA%D0%B8%20%D0%BD%D0%B5%D0%B4%D0%B5%D0%BB%D0%B8 Showboat%20 %2020th%20February%202010%D0%A2%D1%80%D0%B5%D0%B9%D0%BB%D0%B5%D1%80 %D0%BA %D1%84%D0%B0%D0%BD%D1%84%D0%B8%D0%BA%D1%83 %22%D0%AF %D0%A0%D0%BE%D0%B1%D0%B5%D1%80%D1%82 %D0%9F%D0%B0%D1%82%D1%82%D0%B8%D0%BD%D1%81%D0%BE%D0%BD %D0%B8%D0%BB%D0%B8 %D0%9A%D0%B%D0%94%D0%B2%D1%83%D1%85%D0%BA%D1%80%D0%B0%D1%82%D0%BD%D1%8B%D0%B5%20%D1%87%D0%B5%D0%BC%D0%BF%D0%B8%D0%BE%D0%BD%D1%8B%20%D0%BC%D0%B8%D1%80%D0%B0%20%D0%BFeoLithic%D1%84%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%B5%D0%B2%D0%B0%D0%BB%DD0 BC D1 83 D1 80 D0 B0 D1 88 D0 BA D0 B8+ D0 BF D0 BE+ D0 BA D0 BE D0 B6 D0 B5 3A 29%D0%9F%D0%B0%D1%80%D0%B5%D0%BD%D1%8C%20%D0%BE%D1%82%D0%BB%D0%B8%D1%87%D0%BD%D0%BE%20%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%86%D1%83%D0%B5%D1%82! E2 84 9650 + D0 A2 D0 BE D0 BF+100+ D0 BB D1 83 D1 87 D1 88 D0 B8 D1 85+ D0 BA D0 BE D0 BC D0 BF D0 B0 D0 BD D0 B8 D0 B9+ D1 88 D1 82 D0 B0 D1 82 D0 B0+ D0 AE D1 82 D0 B06 experiments with Coca Cola%D0%BF%D0%BE%D1%82%D1%80%D1%8F%D1%81%D0%B0%D1%8E%D1%89%D0%B8%D0%B9 %D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B5%D1%861]%D0%A2%D0%BE%D0%BC%D0%B0%D1%81+%D0%A8%D0%B5%D0%BB%D0%B1%D0%B8%F0%9F%98%BB%E2%99%A5%E2%99%A5%D0%9C%D0%BE%D0%B8+%D0%B4%D0%B5%D1%82%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B5+%D1%82%D1%80%D0%B0%D0%B2%D0%BC%D1%8B%D0%BC%D1%83%D0%BB%D1%8C%D1%82%D0%B8%D0%BA+%D0%BF%D1%80%D0%BE+%D0%BC%D0%B0%D0%B9%D0%BD%D0%BA%D1%80%D%D0%9E%D0%BF%D0%BF%D0%B0+%D0%BA%D0%B0%D1%80%D0%B0+%D0%B6%D0%BE%D1%80%D0%B3%D0%B0+%D1%81%D1%82%D0%B0%%d0%bd%d1%83%d0%ba%d1%83%d1%80%d0%b0+%d0%ba%d1%8b%d1%80%d0%b3%d1%8b%d0%b7+%d0%b1%d0%b0%d0%bb%d0%b0D0 9F D1 80 D1 8F D0 BC D0 BE D0 B9+-+ D0 94 D0 B0 D0 B3 D0 B5 D1 81 D1 82 D0 B0 D0 BD%d0%a2%d0%b0%d1%81%d1%8f+%d0%b8+%d0%91%d0%be%d1%80%d0%b8%d1%81%d0%ba%d0%bb%d0%b8%d0%bf+%d0%b8%d0%b7+%d0%bc%d0%be%d0%b8%d1%85+%d1%84%d0%be%d1%82%d0%be!%D0%94%D0%B0%D0%BC%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B5+%D0%BA%D1%83%D0%BF%D0%B0%D0%BB%D1%8C%D0%BD%D0%B8+2%d1%82%d0%b5%d0%b1%d0%b5+%d1%80%d0%be%d0%b4%d0%bd%d0%b0%d1%8f

Přemýšlejte o tom: Pokud uděláte jeden další dotaz za den a jedno úsilí navíc, nebo uděláte každý den ještě jeden krok ke svému cíli, představte si, kde byste mohli být za rok. Pokrok není vždy o obrovských skocích; někdy je to o důsledných, malých akcích, které se časem skládají. Jakou maličkost můžete dnes udělat, abyste se přiblížili svým snům? Podělte se o své myšlenky v komentářích níže a pojďme se navzájem inspirovat, abychom se stále posouvali vpřed!

„Sny a oddanost jsou mocná kombinace.“

Když se odvážíte snít, zažehnete v sobě jiskru možností. Je to ta vize světlejší budoucnosti, lepších zítřků, která vás pohání vpřed. Ale je to oddanost, která mění tyto sny ve skutečnost. Je to neochvějné odhodlání neustále tlačit, neustále se snažit, i když je cesta obtížná. Společně sny a oddanost vytvářejí nezastavitelnou sílu, schopnou překonat jakoukoli překážku a dosáhnout zdánlivě nemožného. Odvažte se tedy snít ve velkém a nechte své odhodlání pohánět cestu k proměně těchto snů ve vaši žitou realitu

Stanovte si větší cíle a běžte za nimi každý den

Když rozšíříte obzory svých aspirací, otevřete se nekonečným možnostem. Je to o odvaze snít za hranicemi toho, co se zdá být dosažitelné, a zaměřit se na výjimečné. Ale stanovení těchto vznešených cílů je jen prvním krokem; je to pronásledování, neúnavné pronásledování, kde se odehrává skutečná magie. Každý den představuje příležitost udělat další krok k těmto cílům, posunout se o něco dále, dosáhnout o něco výš. Je to v důsledném úsilí, v každodenní oddanosti, že jste o palec blíže realizaci svých snů. Takže nesnívejte jen ve velkém; aktivně plnit tyto sny s neochvějným odhodláním. Zaměřte se na hvězdy a každý den udělejte krok blíže k jejich uchopení

Mít konkrétní dotazy je zásadní na cesta k úspěchu. Když přesně víte, co chcete a jaké kroky musíte udělat, abyste toho dosáhli, připravujete se na cílenou akci a hmatatelný pokrok. Namísto vágních aspirací poskytují konkrétní dotazy jasnost a směr a vedou vaše úsilí ke smysluplným výsledkům. Ať už jde o žádost o zpětnou vazbu, hledání mentorství nebo žádosti o příležitosti, specifičnost plodí záměrnost

Přitažlivost vyžaduje pozornost

Je to jednoduchá, ale hluboká pravda, která platí pro různé aspekty života. čtyři strategie Ať už jde o vztahy, osobní růst nebo profesionální úsilí, to, co přitahujeme, často vyžaduje naše záměrné zaměření a péči. Stejně jako péče o zahradu, kde pozornost podporuje růst a krásu, věci, které nás přitahují, vzkvétají, když investujeme čas a energii do jejich péče.

Stylové stránky s články

Stylové stránky s články mohou pozvednout zážitek ze čtení a zanechat ve vašem publiku trvalý dojem. Stejně jako dobře navržená obálka knihy přitahuje čtenáře, může rozvržení a estetika vaší stránky s článkem zaujmout a zaujmout návštěvníky od chvíle, kdy se dostanou na váš web. V dnešním digitálním prostředí, kde jsou rozsahy pozornosti krátké a konkurence o zapojení je nelítostná, je investice do stylových stránek s články důležitější než kdy jindy. Upřednostněním formy i funkce můžete vytvořit vizuálně působivé a uživatelsky přívětivé prostředí, díky kterému se čtenáři vracejí pro více.

Shrnutí

V tomto článku zkoumání D0 Ba D0 Be D1 81 D0 Bc D0 B8 D1 87 D0 B5 D1 81 D0 Ba D0 B8 D0 B5 D1 84 D0 B0 D0 Ba D1 82 D1 8b D0 Ba D0 Be D1 82 D0 Be D1 80 D1 8b D0 B5 Db 1 D81 B0 D0 8 D1 Ba D88 Be D0 Bc D0 0 D1 B83, jsme se ponořili do různých aspektů, abychom vám poskytli důkladné porozumění a praktické rady. Od pitvání spletitostí D0 Ba D0 Be D1 81 D0 Bc D0 B8 D1 87 D0 B5 D1 81 D0 Ba D0 B8 D0 B5 D1 84 D0 B0 D0 Ba D1 82 D1 8b D0 Ba D0 Be D1 82 D0 Be D1 80 D1 8b D0 B5 Db 1 D81 B0 D0 8 D1 Ba D88 Be D0 Bc D0 0 D1 B83 nabídnout užitečné tipy D0 Ba D0 Be D1 81 D0 Bc D0 B8 D1 87 D0 B5 D1 81 D0 Ba D0 B8 D0 B5 D1 84 D0 B0 D0 Ba D1 82 D1 8b D0 Ba D0 Be D1 82 D0 Be D1 80 D1 8b D0 B5 Db 1 D81 B0 D0 8 D1 Ba D88 Be D0 Bc D0 0 D1 B83, cílem tohoto příspěvku je vybavit vás znalostmi.

Tím, že se ponoříte do zde sdílených postřehů, získáte hlubší uznání D0 Ba D0 Be D1 81 D0 Bc D0 B8 D1 87 D0 B5 D1 81 D0 Ba D0 B8 D0 B5 D1 84 D0 B0 D0 Ba D1 82 D1 8b D0 Ba D0 Be D1 82 D0 Be D1 80 D1 8b D0 B5 Db 1 D81 B0 D0 8 D1 Ba D88 Be D0 Bc D0 0 D1 B83 a jeho význam pro váš zájem. Ať už jste nováček, který hledá základní znalosti, nebo ostřílený profesionál, který chce zdokonalit své dovednosti, tento příspěvek je vhodný pro všechny úrovně odbornosti.

Nezapomeňte si tuto stránku uložit do záložek pro budoucí použití a sdílet ji se svými kolegy, kteří mohou těžit z moudrosti zde předávané. Děkujeme, že jste se k nám připojili na této cestě D0 Ba D0 Be D1 81 D0 Bc D0 B8 D1 87 D0 B5 D1 81 D0 Ba D0 B8 D0 B5 D1 84 D0 B0 D0 Ba D1 82 D1 8b D0 Ba D0 Be D1 82 D0 Be D1 80 D1 8b D0 B5 Db 1 D81 B0 D0 8 D1 Ba D88 Be D0 Bc D0 0 D1 B83, a těšíme se, že vám v budoucnu budeme i nadále poskytovat hodnotný obsah!

Děkujeme za přečtení a doufáme, že tento článek byl pro vás informativní a užitečný ve vašem zájmu.

Velký

S láskou vykreslená vesmírná technologie v reálném světě, hraní skutečných misí je zvláštní vzrušení, bodovací systém poskytuje tolik potřebnou další motivaci k dokonalosti vašich návrhů

„Kameny nemohou padat z nebe“: fyzik Dmitrij Wiebe boří oblíbené mýty o meteoritech.

Vesmírné dlažební kostky jsou pro lidi zcela bezpečné. Pokud ovšem nespadnou někomu přímo na hlavu.

Nejstarší meteorit, jehož pád lidé pozorovali, dorazil do Japonska 19. května 861. A od té doby si lidstvo o těchto nebeských tělesech vymyslelo mnoho legend.

Fyzik Dmitry Vibe na fóru „Vědci proti mýtům“ řekl jsem, jak oddělit mýty o nebeských mimozemšťanech od pravdy. Video z přednášky se objevilo na Kanál YouTube pořadatelé fóra ANTHROPOGENES.RUa ProPedia to shrnula.

Mýtus 1. Meteor je malý meteorit

To spíše není mýtus, ale zmatek v názvech. „Vesmír je provrtaný meteority“ je slavná věta z písně, ve které většina z nás nevidí nic divného. Ale ve skutečnosti meteority a meteority nejsou totéž. A abychom se v těchto pojmech nepletli, stojí za to obrátit se na oficiální terminologii.

Mezinárodní astronomická unie přijala 30. dubna 2017 dokument, ve kterém objasnila, jak správně pojmenovávat létající kosmická tělesa a atmosférické efekty s nimi spojené.

• Meteor je světlo a další fyzikální jevy, ke kterým dochází, když pevné těleso vstoupí do atmosféry. Například jasný záblesk, rázová vlna, ohřev a ionizace vzduchu. Meteory lze pozorovat nejen na Zemi, ale i na každé planetě, která má dostatečně hustou atmosféru. To znamená, že to není objekt, ale různé signály, že se dostal do atmosféry.
• Bolide. Tak se nazývá meteor, který má jasnost větší než -4 jednotky magnitudy. Tento indikátor zhruba odpovídá jasu Venuše.
• Superbolid je meteor s jasností větší než -17 jednotek magnitudy. Tato hodnota je přibližně v polovině mezi jasností Měsíce v úplňku a Slunce.
• Meteoroidy jsou stejná pevná tělesa, která vstupují do atmosféry, pokud jejich velikost je od 30 mikronů do jednoho metru v průměru.
• Fragmenty asteroidů – cokoliv většího než metr.
• Meziplanetární prach jsou částice menší než 30 mikronů. Nevytvářejí meteory. Tyto prachové částice jsou atmosférou zpomalovány, ochlazují se a tiše klesají k Zemi.
• Meteorit je těleso, které se v atmosféře již ochladilo a zpomalilo. Nevytváří světelné ani jiné efekty a na povrch padá pouze vlivem gravitace. Nebo už spadla a leží klidně na zemi.

Existuje pravidlo, podle kterého dostávají nebeští hosté jména.

Meteority jsou obvykle pojmenovány buď podle nejbližší obydlené oblasti nebo podle nejbližší pošty.

Objevily se například meteority Sterlitamak, Krasnojarsk a Enzisheim. A v Arizoně se objevil meteoritový kráter Meteor. Ale to není zmatek: tak se jmenuje pošta nejblíže místu, kde spadlo nebeské těleso.

Mýtus 2. Oficiální věda existenci meteoritů neuznala

Jako důkaz tohoto mýtu se někdy uvádí fráze, která se objevila v závěru komise pařížské akademie věd. Tato komise na základě pokynů z akademie studovala meteorit, který spadl ve Francii.

Fráze z verdiktu vědců zněla takto: „Kameny nemohou padat z nebe.“ Mnozí se domnívají, že takový závěr badatelů je důkazem setrvačnosti oficiální vědy, která si nechce všimnout zjevných faktů.

Ve skutečnosti bylo všechno jinak. V roce 1768 ve Francii skutečně spadl meteorit. Pařížská akademie věd vyslala na místo havárie výpravu, aby prověřila, nakolik skutečné jsou pověsti o tajemném kameni, které přišly odnikud, skutečné. Mezi jeho členy byl i slavný chemik Lavoisier.

Komise našla meteorit a skutečně učinila prohlášení o kamenech padajících z nebe. Ale vědci pouze řekli, že taková tělesa nemohou vzniknout v zemské atmosféře. „Z nebe“ v tomto případě znamená „z atmosféry“.

Neodmítli kosmický původ meteoritů – tato verze nebyla vůbec zvažována.

Později vznikla celá věda o mimozemských vesmírných horninách – meteorologie.

V 1850. století se stále více rozšířily informace o padlých nebeských tělesech. V roce 200 vědci objevili jeden z těchto objektů, který přistál asi XNUMX kilometrů od Krasnojarska. Byl to obrovský kus skály skládající se z kamene a železa. Odkud se ale železo vzalo, nebylo jasné. Ostatně v sibiřské tajze rozhodně nebyly žádné tajné hutní závody, kde by se takové množství oceli dalo tavit.

Tento kov byl nazýván „Pallasovým železem“ podle vědce, který jej studoval. Fyzik Ernst Chladni v roce 1794 napsal práci „O původu železných mas nalezených Pallasem a dalších podobných železných mas“. V něm učinil dva předpoklady. Za prvé: takové kusy skály přiletěly na Zemi z vesmíru. A za druhé: meteory a ohnivé koule, které obyvatelé naší planety často pozorují, se objevují kvůli pádu takových kamenů.

Vzhled tohoto díla lze považovat za počátek meteoritiky. Takže ještě v 18. století vědci nejenže nepopírali fakta, ale snažili se je také pečlivě studovat.

Ve druhé polovině 19. století se začaly objevovat návrhy, že hlavním zdrojem kamenů padajících na Zemi byly asteroidy. Od té doby se meteorologie vyprofilovala do zcela běžné vědecké disciplíny s vlastní terminologií.

Mýtus 3. Meteority mohou ohrožovat lidské zdraví

Mnoho lidí se obává, zda jsou vesmírná tělesa škodlivá pro naše zdraví. Navíc neznamenají nebezpečí úderu nebeským kamenem do hlavy. Zajímá je, zda meteority způsobí chemické popáleniny nebo radiaci.

Naši předkové o takovém nebezpečí neuvažovali. S radostí používali meteoritové železo k výrobě zbraní nebo nástrojů. Enzisheimský meteorit, který spadl v Německu, se tak během 500 let stal jako koule, protože se z něj neustále odrážely kusy skály. Používaly se jak k léčebným, tak k čarodějnickým účelům.

Ale dnes se lidé bojí škod ze strany mimozemšťanů. Myslí si: pokud kámen přišel z vesmíru, znamená to, že byl vystaven radiaci. Proto může být nebezpečný.

Vědci pečlivě studovali obsah radioaktivních izotopů v nebeských kamenech. Například v meteoritu Glatton, který spadl v roce 1991 a byl studován týden po pádu. Ukázalo se, že aktivita jeho izotopů je jen pár becquerelů na kilogram – to je jednotka měření radioaktivity. Pro srovnání, stejná hodnota pro běžný banán je 130 Bq/kg.

Existuje koncept pro měření radioaktivity – banánový ekvivalent. Pokud se tedy bojíte radioaktivních meteoritů, raději se k banánům vůbec nepřibližujte.

Další obava: zda meteority nepřinesou na Zemi neznámou infekci. A tady vědci jasně říkají, že to není možné. To znamená, že meteority nejsou nebezpečné.

Mýtus 4. Meteorit může obsahovat neznámé chemické prvky

V 19. století se vědci opakovaně pokoušeli najít v kosmických horninách nějaké neobvyklé látky a možná i nové prvky.

Dnes už fyzici vědí, že v raných fázích existence mladé Sluneční soustavy byla její hmota radioaktivní. Například tam bylo hodně hliníku-26 a železa-60. Rozpad radioaktivních izotopů látku zahříval. Proto se rozlišovala kosmická tělesa o velikosti několika desítek kilometrů. To znamená, že byly rozděleny na železné jádro a silikátové, tedy kamenné, pláště.

Pak se tato nebeská tělesa srazila a rozpadla se. Dnes najdeme fragmenty těchto diferencovaných asteroidů. Právě tyto meteority kdysi seznámily naše předky se železem. V jejich složení se ale nenašlo nic nového, co by na Zemi vůbec neexistovalo.

Nechyběla ani nediferencovaná tělesa, jejichž úlomky dopadly také na povrch planety. Jedná se o nejprimitivnější typ meteoritu – chondrity. Neexistuje ani žádná senzace: jejich chemické složení je velmi podobné Slunci, které se skládá z nám dobře známých prvků.

Náhoda je prostě dojemná, až na pár výjimek: jde o těkavé prvky, plyny, které jsou v meteoritech přirozeně méně zastoupeny. To znamená, že chemické složení meteoritů není jen tak obyčejné – je standardní.

Mýtus 5. Meteority pocházejí pouze z pásu asteroidů

Značná část vesmírných hostů přilétá z prostoru mezi drahami Marsu a Jupiteru – tedy skutečně z pásu asteroidů. Někdy můžeme i objasnit, od kterého nebeského tělesa se meteorit odlomil.

Často k nám přicházejí například vestoidi – meteority z asteroidu Vesta. Víme to jistě, protože mají stejné spektrální vlastnosti a chemické složení. Někdy v minulosti došlo k silné srážce mezi tímto asteroidem a masivním objektem. V důsledku toho se vytvořilo mnoho úlomků, které stále létají na Zemi.

Ale nepřicházejí k nám jen hosté z pásu asteroidů. Ukázalo se například, že některé velmi zajímavé meteority pocházejí z Marsu.

Vědci určili místo jejich vzhledu následovně. Tyto meteority se skládají z vulkanických hornin, které jsou mnohem mladší než sluneční soustava. To znamená, že musely vzniknout na planetě, kde nedávno – například před 150 miliony let – vybuchly sopky.

Moc na výběr není: v asteroidech, na Měsíci i na Merkuru všechno dávno skončilo. Z Venuše je těžké létat, i když sopečná činnost tam může stále pokračovat. Asi bychom poznali pozemské horniny. Jako metoda vyloučení tedy zůstal pouze Mars.

Když už vědci dospěli k závěru, že některé z asteroidů k ​​nám přicházejí z Rudé planety, našli další zajímavý meteorit. Uvnitř byly nalezeny malé skleněné inkluze-kapky. Ukázalo se, že jsou duté a obsahovaly vzduch z atmosféry nebeského tělesa, na kterém vznikly. Ukázalo se, že jeho chemické složení je stejné jako v atmosféře Marsu. To znamená, že hypotéza byla potvrzena: „Marťané“ pravidelně létají na Zemi.

Kromě toho vědci nacházejí také měsíční meteority. Není těžké určit, že byly součástí našeho satelitu, protože vědci mají vzorky měsíčních hornin. Ty, které na Zemi dodali američtí astronauti a sovětské automatické stanice.

Dá se očekávat, že mezi meteority budou i hosté ze vzdálených hvězdných soustav. Například z Fomalhautu.

To je teoreticky zcela nevyhnutelné. Pokud víme, že mezihvězdná hmota prolétá sluneční soustavou – a my jsme to viděli, musíme předpokládat, že část tohoto materiálu dopadá na Zemi.

Mýtus 6. Meteority vždy dorazí nečekaně

To je rozhodně mýtus. V minulých staletích lidé skutečně nemohli předvídat, kam a kdy dorazí další nebeský kámen. Ale dnes máme dostatek pozorovacích prostředků, abychom s předstihem viděli malý asteroid přibližující se k Zemi. Je to stále velmi vzácné, ale vědci to stále dokážou. A pak – spočítejte, kam přesně nový meteorit dopadne.

Poprvé se tak stalo v roce 2008. Astronomové si všimli nebeského tělesa několik hodin před vstupem do zemské atmosféry a dokonce se jim podařilo ho pojmenovat – asteroid 2008 TC3. Vypočítali jeho dráhu a přesně věděli, kde přistane. A skutečně byly ve vypočítaném bodě nalezeny úlomky meteoritu. Jmenoval se Almahata Sitta.

Vědci zaznamenali další asteroid letící k nám v únoru 2023. Poté určili místo a čas, kam spadne. Bylo to přesně na tomto místě, ve Francii, kde byl později nalezen.

Takových akcí budeme mít samozřejmě více. A navrhuji doufat, že to budou události spojené s malými meteority, které nám přinesou radost z poznání a nezpůsobí žádné potíže.