7 podivných věcí, na které je náš mozek naprogramován

5 podivných věcí, na které je náš mozek naprogramován

Mozek je naprogramovaný, zní to nějak zvláštně, dokonce je vám to trochu nepříjemné, kdy a kdo náš mozek dokázal naprogramovat.

Ve skutečnosti nám některé věci vložili do mozku naši vzdálení předkové a tyto informace se nám předávají děděním z generace na generaci.

Ve srovnání s našimi vzdálenými předky se náš život hodně změnil; nežijeme v jeskyni nebo chatrči, nechodíme na lov kance, ale nakupujeme v obchodě. Všechno se zdá být v pořádku, máme dům nebo byt, máme jídlo, které není potřeba získávat, ale program, který nám do mozku nahráli naši předkové, nám zůstává.

Co máme v hlavě od našich předků?

A co je zvláštního na našem mozku?

Podívejme se na pár věcí, které jsme zdědili od našich předků a předali je mozkem

První „Potraviny a jejich použití“

V dávných dobách si lidé neustále museli získávat vlastní jídlo, chodili na lov, chytali a zabíjeli zvířata, ochutnávali, hledali bobule, ovoce a kořeny jako potravu.

Muž neustále hledal něco k snědku, a když to našel, snažil se sníst co nejvíce. Protože nevěděl, kdy příště bude moci najít jídlo a jíst.

Od pradávna se lidé přejídali.

Moderní lidé se z neznámých důvodů stále přejídají. Každý dům má potraviny, ovoce, zeleninu a obchod je také plný potravin.

Zvyk přejídat se ale zřejmě zůstal v lidském mozku od našich předků.

Druhá „Láska k ledničce“

Láska k lednici, na co se ptáš?

Starověcí lidé, když našli strom s ovocem, snažili se sníst co nejvíce. Je tam jídlo, tak ho musíte sníst. Co se děje v naší době? Jídlo máme doma také vždy v lednici. A náš mozek je naprogramován tak, že nás to neustále táhne k lednici. Někdy člověk nechce jíst, ale nutkání zevnitř ho táhne k lednici.

Podívejme se, co tam leží? Pojďme něco sníst. Chci něco chutného atd.

Není to tělo ani žaludek, ale mozek, který nás neustále táhne do lednice.

Někdy, když otevřete ledničku, něco vyndáte a sníte a někdy se jen podíváte, uklidníte se, že to jídlo tam je, je ho hodně, a vrátíte to zpátky do pokoje.

Třetí „nezdravé jídlo“

Člověk od pradávna hledal, miloval a snažil se najít chutné jídlo, nejedl hořké a nechutné pokrmy a nechtěl je používat k jídlu.

Moderní lidé také více milují nezdravá a sladká jídla, neustále jedí rychlé občerstvení, čokoládu, cukr, bonbóny a pijí kávu. To vše vede ke zdravotním problémům. Lidé často začali trpět cukrovkou a obezitou.

Sladké a chutné věci v našem mozku jsou také pozůstatky po našich předcích a značně zasahují do našich životů.

Čtvrtý „Drby“

Asi se budete hodně divit, co mají drby společného s našimi předky?

Lidé vždy rádi klábosili, a to jak v dávných dobách, tak v naší době.

Proč to lidé v dávných dobách potřebovali?

Potřebovali rozhovory a drby, aby věděli, na koho se mohou spolehnout, na koho se mohou spolehnout a kdo je nespolehlivý.

Všichni začali pomlouvat, vyprávět, jak je dobrý, štítit se a pomlouvat toho druhého.

Klebetníci žijí dodnes, někteří žijí a pracují v klidu, jiní neustále spřádají intriky, někdy pomlouvají nejlepší pracovníky, spolupracovníky, aby se zaštítili být dobří.

Pátý „Pocit úzkosti“

Stres a úzkost existují nejen v moderním světě, existovaly i ve starověku.

Lidé šli lovit kořist, nebezpečí číhalo všude; divoká zvířata je mohla napadnout a roztrhat na kusy. Proto měli starověcí lidé ve dne i v noci neustálý pocit úzkosti.

Náš mozek nám bohužel stále dodává tuto úzkost, neustálý stres v práci i doma.

Informace, které do našeho mozku vložili naši předkové, nám zůstanou navždy, ale můžeme je změnit, pokud známe důvody, vždy si s nimi poradíte. Přejeme hodně štěstí.

Kurzy pro rozvoj inteligence

Máme pro vás zajímavé kurzy, které dokonale napumpují váš mozek a zlepší vaši inteligenci, paměť, myšlení a koncentraci:

Tajemství mozkové zdatnosti, trénink paměti, pozornosti, myšlení, počítání

Chcete-li zrychlit svůj mozek, zlepšit jeho fungování, zlepšit paměť, pozornost, koncentraci, rozvíjet více kreativity, provádět vzrušující cvičení, trénovat hravou formou a řešit zajímavé problémy, pak se přihlaste! 30 dní silné mozkové kondice je vám zaručeno 🙂

Super paměť za 30 dní

Jakmile se přihlásíte do tohoto kurzu, zahájíte silný 30denní trénink v rozvoji superpaměti a napumpování mozku.

Do 30 dnů po přihlášení k odběru dostanete na váš email zajímavá cvičení a vzdělávací hry, které můžete uplatnit ve svém životě.

Naučíme se pamatovat si vše, co může být potřeba v práci nebo osobním životě: naučíme se pamatovat si texty, sekvence slov, čísla, obrázky, události, které se staly během dne, týdne, měsíce, a dokonce i cestovní mapy.

Rychlé čtení za 30 dní

Chcete si rychle přečíst knihy, články, zpravodaje atd., které vás zajímají? Pokud je vaše odpověď „ano“, pak náš kurz pomůže rozvíjet rychlé čtení a zrychlit mozek synchronizací mozkových hemisfér.

Při synchronizované, společné práci obou hemisfér začíná mozek pracovat mnohonásobně rychleji, což otevírá mnohem více možností. Koncentrace a rychlost vnímání se mnohonásobně zvýší! Pomocí technik rychlého čtení z našeho kurzu můžete zabít dvě mouchy jednou ranou:

1. Naučte se číst velmi rychle
2. Zlepšete pozornost a koncentraci, protože jsou nesmírně důležité při rychlém čtení
3. Přečtěte si knihu denně a dokončete svou práci rychleji

Stále máte otázky?

Pošlete svůj dotaz na feedback@cepia.ru a já vám pomůžu

Proč má člověk často touhu podívat se do lednice? – 7 věcí, na které je náš mozek naprogramován

Chování, které kdysi pomáhalo našim předkům přežít, brání modernímu člověku.

Jaké teorie jsou ve vědecké komunitě přijímány a jak vysvětlují naše dnešní podivné chování, píše Lifehacker.

1. Přejídání

Přejídání je relativně nový fenomén. Pokud před 50 tisíci lety náš předek našel mýtinu plnou bobulí nebo ovocný strom, bylo by správné sníst co nejvíce, aniž bychom to nechali na později. Od té doby se náš svět změnil, ale naše mozky ne. Z tohoto důvodu někdy jíme více, než bychom měli. Náš mozek jen těžko uvěří, že máme dost jídla na zítra a příští týden.

2. Touha podívat se do lednice

Někteří lidé mají ve zvyku podívat se do lednice, podívat se na jídlo a pak ji zase zavřít. Zdálo by se, proč to dělat. Ale starověký člověk, který neměl stálý zdroj potravy, byl připraven sníst všechno.

A náš mozek nemůže uvěřit, že máme jídlo, dokud ho neuvidíme. Proto občas potřebujeme zkontrolovat, zda tam jídlo je, pohledem do lednice. Mozek se dokáže uklidnit a uklidnit. Do příště.

3. Nechuť ke zdravému jídlu

Asi každý si pamatuje, jak v dětství neměl rád cibuli, kopr nebo bylinky a někdo je dodnes nemůže vystát. To lze považovat za rozmary, ale je nepravděpodobné, že by toto nepřátelství přišlo odnikud.

V dobách lovců a sběračů, před pěstováním rostlin, mohly způsobit zažívací potíže a otravy. Jazykové receptory byly vytvořeny proto, aby člověk mohl rozpoznat zdravé a nezdravé potraviny. Zdravé potraviny bohaté na sacharidy měly sladkou chuť, zatímco škodlivé a nebezpečné potraviny měly hořkou chuť.

Naše láska ke sladkému je proto celkem logická.

4. Touha klábosit

Drby jsou považovány za něco nízkého, podlého a nedůstojného. Antropologové se ale shodují, že právě takové rozhovory pomáhají lidem ve skupině držet pohromadě.

Člověk je společenská bytost, nemůže žít dlouho plně sám. Ještě před vznikem velkých sídel žili lidé ve skupinách po 100–230, nejčastěji 150 lidech. Toto číslo udává počet stálých sociálních spojení, které může udržovat jedna osoba – toto je Dunbarovo číslo.

A sociální vazby se udržují pomocí pomluv. Lidé v týmu neprobírají nějaké abstraktní věci, ale společensky významné. Protože pro starověkého muže v malé skupince bylo životně důležité vědět, na koho se může obrátit o pomoc, komu by neměl věřit a před kým by si rozhodně měl dávat pozor.

5. Schopnost vidět tváře a postavy tam, kde žádné nejsou

Často nacházíme tváře v neživých předmětech: v oblacích, kresbách, mezi oblázky na pláži, dokonce i na obrazovce ultrazvukového přístroje. Schopnost vidět tváře, postavy lidí a zvířat se nazývá pareidolia (ze starověkého řeckého para – „blízko“, „okolo“, „odchylka od něčeho“ a eidolon – „obraz“.

Když ještě neexistovala věda, snažil se člověk vysvětlit přírodní jevy. A jelikož byl mozek předurčen chápat lidi a jejich motivy, začali si naši předkové personifikovat přírodní jevy: bouřky, déšť, nemoci nebo dokonce smrt. Zde vyrostl fenomén apofenie (ze starořeckého apophene – „vynést soud“, „ukázat na věci“) – schopnost vidět souvislosti tam, kde žádné nejsou.

6. Nedobrovolná pozornost při pohledu na pohybující se předměty

Další evoluční dědictví dob, kdy člověk utíkal před predátory na africké savaně nebo pronásledoval kořist s kopím. Rychlá reakce mohla v obou případech zachránit život.

Podle spisovatele a psychoterapeuta Thomase Hartmana The Hunter and Farmer Theory vysvětluje ADHD jako výsledek naší nomádské a lovecké minulosti, kdy jsme potřebovali rychle reagovat na vnější podněty.

7. Sklon k úzkosti

Se stresem to bývalo snazší: pokud jste utekli lovci, udělali jste skvěle. Když jsme nervózní, vyplavují se do krve tzv. stresové hormony – kortizol a adrenalin. Aktivuje se sympatický nervový systém, který je zodpovědný za stimulaci srdeční činnosti. Zornice se rozšiřují, aby lépe viděli, napětí, energie a pozornost se zvyšují – to vše proto, aby se se situací vyrovnaly.

V moderním světě se vše zkomplikovalo: máme půjčky, hypotéky, sezení, opravy, stěhování, termíny, diplomy, dlouhodobé závazky, pracovní projekty. Stresové reakce, které měly člověku pomoci se zmobilizovat, už nefungují.

Připomeňme, že psycholog z Uzbekistánu vám řekl, co dělat, když neustále pociťujete úzkost.