Humanitní vědy a matematici: proč myslíme jinak

A jak se od sebe liší? Nebo možná ještě existují možnosti?

tagy: humanitní, matematický, rozdíl, mysl
kategorie: filozofie, neznámý
komentovat
K oblíbeným
10 odpovědí:
Xarf sekera [156K]
Před 6 lety

Matematické myšlení

Lidé, kteří mají matematické myšlení, uvažují racionálně a v životě jsou zvyklí se řídit osvědčenými pravidly, fakty a informacemi. Mají logické myšlení. Umí dobře rozebrat tu či onu životní situaci a zvážit ji do jednotlivých detailů.

Každý ví, že tito lidé mají schopnosti v exaktních vědách – například v matematice nebo fyzice.

Humanitární myšlení

Lidé s humanitárním smýšlením mají dobrou intuici a tvůrčí schopnosti. Mají symbolické myšlení – to znamená, že jsou zvyklí pracovat s informacemi prostřednictvím uvažování a vyvozování. Humanitně smýšlející vnímají jakékoli téma z více stran současně, tedy mnohostranně.

Syntetické myšlení.

Kromě dvou výše zmíněných rysů myšlení existuje tzv. syntetické (univerzální) myšlení. To znamená, že takové myšlení takových lidí má rysy jak matematického, tak humanitního typu myšlení.

Humanitní vědy a matematika – dva způsoby myšlení

Často se všichni lidé dělí na dva tábory: humanisty a matematiky. Pojďme přijít na to, jak to vysvětlit z vědeckého hlediska.

1. Je tento systém dělení správný?

Není to tak úplně pravda, pokud dítě nezvládne základní kurz matematiky, nemusí to vždy znamenat, že má humanitní myšlení. Studie ukázaly, že studenti, kteří snadno ovládají exaktní disciplíny, úspěšně zvládají i humanitární část svých předmětů, ale ve třídách s filologickým předsudkem si nemusí poradit s jazyky. Ale pokud je matematika stále velmi obtížná, pak přijde na záchranu bezplatný zdroj matematické kalkulačky, který budete vždy na dosah ruky ve vašem smartphonu nebo jiném gadgetu.

2. Vzdělání je jedním z klíčových faktorů

Již v útlém věku poznáte dítě humanistu nebo matematika. Pokud dítě napoprvé pochopí, proč 2+2=4, pak pro něj budou následné složité aritmetické problémy snadné. Totéž platí pro lidi, kteří mají sklon učit se jazyky. Pokud si po první hodině dítě pamatuje alespoň jedno cizí slovo, rozvíjejte v něm tuto schopnost. Je velmi důležité včas rozpoznat potenciál toho či onoho směru, protože pro čtyřleté dítě je snazší položit kvalitní základ než pro desetileté dítě.

3. Dědičnost

Velmi důležitou roli hrají dědičné údaje. Matematický gen se předává mnohem méně často než gen humanitární. Matematický gen se často přenáší z otce na syna a gen humanitní – z matky na dceru. Vše také závisí na pohlaví, protože chlapců matematiků je více než dívek. Odmala je velmi důležité rozvíjet obě schopnosti rovnoměrně a časem se ukáže, čeho je mladý talent schopnější.

4. Vnější prostředí ovlivňuje utváření schopností

Dítě může být velmi schopné v matematice, ale učitelé ani rodiče to nevidí přímo, ale pilně s ním pracují v humanitních oborech. Vnější prostředí velmi ovlivňuje utváření schopností a časem se všechny matematické schopnosti vytrácejí, protože mozek je zaneprázdněn přetvářením a intenzivním učením slov a jazyků.