7 běžných mylných představ o psychoterapii

Psychologie jako věda není duše, ale psychika, jejímž materiálním základem je mozek. Kromě toho je fungování psychiky posuzováno z psychodynamického hlediska.

Citujme Pavlova: „Mozkové hemisféry jsou neustále bombardovány nesčetnými podněty jak z vnějšího světa, tak z vnitřního prostředí samotného těla. To vše se potkává, naráží a musí se formovat, systematizovat. Před námi je tedy grandiózní dynamický systém. Sledujeme tak neustálou snahu o dynamický stereotyp.“

2.) Druhá mylná představa. Kolikrát psychologové slyšeli větu, která je už docela nudila: „Ty jsi psycholog!?“ Obvykle to říkají přátelé a příbuzní psychologa v situacích, kdy se chová jako obyčejný člověk. Ale je to tak! Za zdmi své kanceláře je psycholog obyčejný člověk s vlastními problémy a obavami.

3.) Třetí mylná představa. Po schůzce s psychologem by se klient měl cítit „dobře“. Ano, to se často stává, ale až po aplikaci vhodných metod psychologické pomoci. Jako je například relaxace, psychická úleva, tedy uvolnění napětí a dosažení uvolněného, ​​pohodlného stavu. Samozřejmě je to hezké. Ale pokud je cílem psychologického poradenství váš osobní růst nebo jiné změny spojené s prolomením stereotypů chování, pak možná budete muset čelit bolesti – přirozenému společníkovi osobní transformace. Hlavně na začátku cesty.

4.) Čtvrtá mylná představa. Jak se říká, pokud je „problém v hlavě“, musíte jít k psychologovi. Budete se divit, ale psycholog pracuje se zdravými lidmi, jejichž problémy spočívají především v oblasti myšlenek a představ. Hlavními oblastmi práce jsou psychologické poradenství, psychodiagnostika a psychoprofylaxe (tzv. psychologický vzdělávací program). Problémy, které vznikají v důsledku nerovnováhy chemických látek v mozku nebo v důsledku organických lézí, obvykle řeší psychoterapeuti, psychiatři a neurologové, tedy lidé s lékařským vzděláním.

5.) Pátá mylná představa. Existuje názor, že psycholog je člověk, který dobře rozumí lidem. A jak ukazuje praxe, téměř všichni lidé se považují za dobré psychology. Tato domýšlivost přirozeně v průběhu let jen sílí. Zde však musíme pochopit, že mezi „obyčejnou“ životní psychologií a vědeckou psychologií je velký rozdíl. Asi stejně jako mezi pilotem a závěsným kluzákem. Ano, někdy člověku stačí rada kamaráda nebo rodičů. Ale jen někdy. Ve většině případů vám doporučujeme obrátit se na profesionální psychology, kteří mají za sebou léta školení a praxe.

6.) Šestá mylná představa. Často se vyskytuje mezi učiteli a rodiči. Obvykle přivedou studenta nebo své dítě do ordinace psychologa a řeknou: „Udělejte s ním něco!“ Zkušený psycholog okamžitě „něco“ neudělá, ale s největší pravděpodobností bude předpokládat, že osoba, která přinesla toto nešťastné, tvrdohlavé dítě, má problémy. Možná tyto problémy spočívají v oblasti komunikace a v pochopení (nebo spíše nepochopení) individuality každého člověka, protože všichni lidé jsou různí. To samozřejmě nepopírá přítomnost problémů u dítěte.

7.) Sedmá mylná představa. Poradí psychologové. Často se stává, že i přes opakované pokusy tvých přátel nebo rodičů dát ti spoustu různých rad pro všechny příležitosti v životě se v tom (v životě) nikdy nic nezmění. Nikdy se nestanete sebevědomějším ani trochu klidnějším, nemůžete se oženit (úspěšně), nezbohatnete (nevyhrajete v loterii) atd.

Psycholog neradí! Pracuje s vámi, vaším nevědomým duševním životem, s vašimi přesvědčeními a hodnotami. Zde by bylo vhodné srovnat psychologa s chirurgem, který neradí, jak odstranit zánět slepého střeva, ale prostě to vezme a udělá.

A pokud psycholog radí, pak pouze ty nejobecnější (univerzální) nebo rady založené na studiu vaší osobní historie a zohlednění vaší individuality, protože, jak jsme řekli dříve, všichni lidé jsou různí!