Obsah
- 1 7 paměťových dovedností, díky kterým budete chytřejší
- 2 7 dovedností, které byste měli ovládat, abyste si lépe zapamatovali informace
- 3 1. Vyvolání: získání z paměti
- 4 2. Porozumění: spojování nových myšlenek se starými znalostmi
- 5 3. Prokládání: střídání různých typů úloh
- 6 4. Generování: najdeme odpověď, aniž bychom čekali na vodítka
- 7 5. Reflexe: hodnocení toho, co se stalo
- 8 6. Mnemotechnické pomůcky: Používání triků, které vám pomohou zapamatovat si
- 9 7. Kalibrace: zjištění našich slabých míst
7 paměťových dovedností, díky kterým budete chytřejší
7 dovedností, které byste měli ovládat, abyste si lépe zapamatovali informace
Naučte se kombinovat nové nápady se starými, nacházet odpovědi bez vybízení a střídat různé typy úkolů.
Schopnost učení je jednou z nejdůležitějších dovedností souvisejících s pamětí a procesem zapamatování. Peter Brown, Henry Roediger a Mark McDaniel hovoří o tom, jak si správně zapamatovat informace ve své knize „Pamatuj si všechno“.
1. Vyvolání: získání z paměti
Flash karty fungují dobře. Pomáhají získat z paměti informace související s tím, co je zobrazeno na kartě.
Tato metoda je tak účinná, protože připomenutí posiluje nervové dráhy spojené s konkrétním konceptem. Recall je také základem testování. Zkoušky ve škole by proto neměly být pouze způsobem, jak ohodnotit znalosti studentů, ale také učebním nástrojem.
2. Porozumění: spojování nových myšlenek se starými znalostmi
„Čím lépe dokážete vysvětlit souvislost nových dat s tím, co již znáte, tím lépe se nové informace naučíte, tím snáze si je později zapamatujete,“ píší autoři knihy.
Pokud se v hodině fyziky snažíte pochopit, co je přenos tepla, zkuste tento pojem propojit se životní zkušeností. Možná si například vzpomenete, jak se vám ruce zahřívají od šálku horké kávy.
3. Prokládání: střídání různých typů úloh
Studium předmětu pro vás bude jednodušší, pokud budete přecházet z jednoho tématu na druhé.
„Střídání různých typů úkolů a znalostí rozvíjí schopnost mezi nimi rozlišovat a zvýraznit to, co je mezi nimi společné. To vám pomůže později při zkoušce nebo v reálném životě, kdy musíte identifikovat typ problému, abyste na něj mohli zvolit správné řešení,“ vysvětlují autoři knihy.
4. Generování: najdeme odpověď, aniž bychom čekali na vodítka
Je mnohem pravděpodobnější, že si odpověď zapamatujete, pokud na ni přijdete sami, než abyste se ji učili od někoho jiného.
Pokud mluvíme o studiu, pokuste se sami před začátkem lekce najít odpovědi na své otázky. Pokud jde o práci, zkuste před konzultací se svým manažerem přijít s vlastními řešeními problému.
5. Reflexe: hodnocení toho, co se stalo
Věnujte několik minut hodnocení, jak schůzka probíhala nebo jak projekt probíhá. Můžete si položit několik otázek, například: „Šlo vše podle plánu?“, „Co by se dalo zlepšit?“
Výzkumníci z Harvard Business School zjistili, že pouhých 15 minut na konci pracovního dne na zapsání svých postřehů a komentářů zvýšilo produktivitu o 23 %.
6. Mnemotechnické pomůcky: Používání triků, které vám pomohou zapamatovat si
Tyto techniky používáme, když si něco pamatujeme pomocí zkratek, říkanek nebo obrázků. Mnemotechnické pomůcky samy o sobě nejsou učebním nástrojem. Pomáhají vytvářet kognitivní mapy a schémata, které usnadňují zapamatování toho, co jste se naučili.
7. Kalibrace: zjištění našich slabých míst
„Kalibrace je použití objektivního nástroje, jak se zbavit iluzí a uvést svůj úsudek do souladu s realitou,“ píší autoři knihy.
To je důležitý bod, protože všichni se stáváme obětí kognitivních iluzí. Jsme si jisti, že něčemu rozumíme, ale ve skutečnosti nerozumíme nebo nerozumíme úplně. Chcete-li identifikovat své slabé stránky, udělejte si test nebo požádejte kolegy, aby se k vaší práci vyjádřili.
Pokračovat ve čtení →
Líbil se vám článek? Přihlaste se k odběru kanálu, abyste byli informováni o nejzajímavějších materiálech