18 frazeologických jednotek, jejichž historii mnozí neznají

Jednotky fráze nebo frazeologické jednotky tvoří obrovskou vrstvu ruského jazyka. Lingvisté definují frazeologickou jednotku jako „stabilní spojení slov, konstantní ve složení a významu“. Tato kombinace je v řeči reprodukována jako hotová jednotka, která má sémantický význam pouze jako celek a význam je metaforický, tedy obrazný: žít v naprostém souladu (přátelsky) spadnout z mraků (Najednou), udělat kaši (vytvořit problém) hrát si s ohněm (riskovat), plavání v penězích (žít bohatě). Je téměř nemožné přesně říci, kolik frazeologických jednotek v ruském jazyce existuje. Online slovník frazeologických jednotek ruského jazyka obsahuje několik tisíc.

Frazeologické fráze existují v ruském jazyce od nepaměti. Když naši předkové pozorovali přírodu, chování lidí, jejich profesní aktivity, zvyky zvířat, našli tak přesné, výstižné, nápadité definice, že byste to nemohli říct lépe! Byly předávány ústním podáním po stovky let. V těchto krátkých, výstižných, někdy ironických obratech řeči se zachovala lidová moudrost, zvyky a historie lidu. Spánek bez zadních nohou – výraz vznikl na základě pozorování zvířat. Kůň si například po těžké práci lehne a spí, přičemž uvolní zadní nohy. Pokud se ho pokusíte zvednout, zvíře se postaví na přední nohy a zadní ho neposlechnou. Zpočátku tato fráze znamenala „spát bez pohnutí z únavy“.

1. Kde se ten výraz vzal? „gól jako sokol“?

Když je člověk extrémně chudý, mohou o něm říci: „Gól jako sokol“. Sokol (s důrazem na druhou slabiku) zde není pták, ale prastará bitevní zbraň, která se používala při obléhání pevností. Bylo to hladce opracované dřevo nebo litina, bez vyčnívajících částí, proto se mu říkalo holé.

2. Jaké přání na dobrou cestu se stalo synonymem pro slovní spojení „odejít“?

Zpočátku v Rusku, zejména v podmínkách špatných silnic, výraz „Dobrá jízda!“ bylo přáním dobré cesty, čisté a hladké. Později se význam frazeologické jednotky výrazně změnil: říci to znamená dát partnerovi najevo, že ho tu nikdo nedrží.

3. Kde se ten výraz vzal? „blázen“?

Už od dob starověkého Říma bylo doplňkem klaunů chrastítko z býčího měchýře, do kterého se sypal hrášek. Ve středověkém divadle takovým chraplákem mlátili šašci ostatní herce a dokonce i diváky. Když se tradice dostala na Rus, buvoli se začali navíc zdobit hrachovou slámou, odtud ten výraz „blázen“.

blázen – člověk, který slouží jako univerzální posměch, excentrik, „prázdný“ člověk – původně znamenalo „strašák na poli osetém hrachem.“ Během vánočních radovánek byla mezi postavami mumura zabalená do hrachové slámy. Během Maslenitsa nosili slámou vycpaného hráškového šaška. Buvoli se zdobili hrachovou slámou.

4. Co měl Alexej Michajlovič na mysli, když napsal: “Čas na podnikání, čas na zábavu”?

Výraz “Čas na podnikání, čas na zábavu” byl poprvé použit ve sbírce sokolnických pravidel, vydané na pokyn Alexeje Michajloviče. Car osobně přidal tento dodatek k předmluvě, což znamená, že čas by měl být věnován práci i zábavě – odpočinku. Navíc slovo „hodina“ se zde nepoužívá ve smyslu 60 minut, ale jako synonymum pro samotný pojem „čas“, aby se předešlo opakování.

V dnešní době se toto přísloví často vykládá doslovně: práci je třeba věnovat mnohem více času než zábavě. (Poznámka od Grimnira – nikdy jsem takový výklad neslyšel – vždy jsem ho používal a slyšel v původním smyslu)

5. Kde se ten výraz vzal? “jako překližka nad Paříží”?

Výraz „Jako překližka nad Paříží“ nalézající se v literárních pramenech od poloviny 1970. let 1975. století. S největší pravděpodobností vděčí za svůj vzhled filmu „The Balloonist“ z roku XNUMX, životopisnému dramatu o zápasníkovi a cirkusovém umělci Ivanu Zaikinovi, který se rozhodl všeho vzdát a stát se letcem. Jede studovat do Paříže a v jedné epizodě se mu podaří vznést se do nebes v překližkovém letadle. Film končí havárií letadla a dalšími neštěstími hlavního hrdiny.

6. Kde se ten výraz vzal? „nasává žaludek“?

Dříve se prohlubeň pod žebry nad xiphoidním výběžkem hrudní kosti nazývala „lžíce“ (Poznámka od Grimnira – proč dříve? Nebo jsem vyrostl v tak dávných dobách?). Toto slovo samo se v jazyce nezachovalo, ale používá se ve výrazech „nasává žaludek“ и „tahá mi žaludek“když mluvíme o nepříjemném pocitu při hladu nebo vzrušení.

7. Kde se ten výraz vzal? „vytáhněte gimp“?

Zlatá nebo stříbrná nit, která se za starých časů používala k vyšívání ozdob na oblečení, se nazývá gimp. Abyste ji získali, museli jste kovový drát dlouho vytahovat kleštěmi. Odtud vznikly výrazy „vytáhněte gimp“ и „chřadnout“ ve smyslu dělat nudnou, monotónní práci nebo oddalovat dokončení nějakého úkolu.

8. Kde se ten výraz vzal? „Kuřárna žije“?

Za starých časů si na Rusi mimo jiné děti hrály „kuřárnu“. Hořící tříska se předávala v kruhu a ten, v jehož rukou zhasla, byl považován za poraženého. Během hry jste museli zpívat: „Kuřárna je živá, živá, živá, živá, nemrtvá!“. Odtud pochází výraz „Kuřárna žije“, kterou lze použít ve vztahu k člověku, který je zdravotně v pořádku a dál podniká, ačkoli si o něm mysleli, že už někam zmizel nebo zemřel.

9. Kde se ten výraz vzal? „místa ne tak vzdálená“?

V „Kodexu trestů“ z roku 1845 byla místa exilu rozdělena na „dálkový“ и „ne tak daleko“. „Odlehlými“ jsme mysleli sibiřské provincie a následně Sachalin, „ne tak vzdálenými“ jsme mysleli Karélii, Vologdu, Archangelské oblasti a některá další místa nacházející se jen pár dní cesty od Petrohradu. Tato fráze pevně vstoupila do jazyka spisovatelů druhé poloviny 19. století, aby naznačovala exil.

Nyní, když mluvíme o vězení, často používáme výraz „místa ne tak vzdálená“.

10. Jaký je původní význam výrazu „Výjimka potvrzuje pravidlo“?

Výraz „Výjimka potvrzuje pravidlo“ ve většině případů se používá ve zcela odlišném smyslu od původního významu. Fráze je latinského původu: „Exceptio probat regulam in casibus non exclusiveis“, poprvé jej použil starověký římský řečník Cicero. V překladu je důležitá druhá část fráze: výjimka potvrzuje existenci obecného pravidla tam, kde tyto výjimky nejsou specifikovány. Například dopravní značka s nápisem „Zákaz parkování v neděli“ znamená pravidlo, které umožňuje parkování v jiné dny.

11. „Efekt kobry“ Proč Indiáni kdysi intenzivně chovali kobry a pak najednou přestali?

Jednou, během koloniální okupace v Indii, se Britové rozhodli snížit počet rozmnožovaných kobry, za což vypsali odměnu za jejich hlavy. Místní obyvatelstvo se vrhlo na likvidaci hadů, čímž snížilo jejich počet, ale pak naopak přešlo na jejich chov za snadné peníze. Poté, co byly odměny zrušeny, indiáni vypustili zbývající kobry do volné přírody, což způsobilo, že populace hadů pouze vzrostla ze své původní hodnoty. Od té doby výraz „kobří efekt“ připojuje se k jakýmkoli akcím zaměřeným na vyřešení problému, ale v důsledku toho jej zhoršuje. (Grimnirova poznámka – tohle je poprvé, co slyším takový výraz)

12. Kde se ten výraz vzal? „naruby“?

Za dob Ivana Hrozného v Rusku byl jedním ze znaků šlechtické důstojnosti vyšívaný límec, tzv. „Topsy-turvy“. Pokud byl nějaký bojar vystaven královskému hněvu a hanbě, byl obvykle umístěn na hubenou kobylku zády napřed, přičemž si nejprve obrátil šaty naruby. Od té doby se výraz drží „naruby“ význam „naopak, je to špatně“.

13. Proč se o šťastlivci říká, že on narozený v košili?

Když má člověk štěstí, říká se, že se narodil v košili. Slovo „košile“ se v tomto výrazu objevilo ne tak dávno, ale dříve, než bylo vyslovováno jako „narodit se v košili“, a mělo čistě praktický význam. Faktem je, že košile se nazývala nejen oblečení, ale také plodový vak, ve kterém se dítě nachází během těhotenství. Někdy během porodu tato bublina nepraskne a dítě se v ní narodí, což mu podle pověrčivých názorů slibuje štěstí a štěstí v životě.

14. Kde se ten výraz vzal? „Nejnovější varování Číny“?

V 1950. a 1960. letech americká letadla často narušovala čínský vzdušný prostor pro účely průzkumu. Čínské úřady zaznamenaly každé porušení a pokaždé poslaly „varování“ Spojeným státům diplomatickou cestou, ačkoli po nich nenásledovala žádná skutečná akce a taková varování se počítala na stovky. Tato politika dala vzniknout výrazu „Nejnovější varování Číny“, což znamená hrozby bez následků.

15. Proč se nazývají noviny se senzačními zprávami žlutý lis?

Termín „žlutý tisk“ vznikl v USA na konci 19. století. Do této doby si velkou oblibu získaly dva noviny – New York World a New York Journal, které se nespoléhaly na konvenční zpravodajství, ale na předkládání senzací čtenářům a emocionální prezentaci materiálů. V roce 1895 začal New York World vydávat komiksy Richarda Outcalta plné satiry a sžíravých komentářů k politice, jejichž hlavní postavou byl chlapec ve žluté košili. O rok později se Outcalt nechal zlákat do New York Journal a nyní začaly oba noviny vydávat podobné komiksy.

Proto novináři ze serióznějších publikací nazývali takové noviny žlutě.

16. Odkud přišel pozdrav? „Plácnutí!“?

Ve slově „metakarpus“ dříve se nazývalo ruka nebo dlaň. Nechyběl ani pozdrav „Pomoz mi!“, který byl později zkrácen o jedno písmeno a přeměněn na „Plácnutí!“. Zkrácená fráze údajně získala zvláštní popularitu díky podobným idiomům v angličtině „High five!“ a „Dej mi pět!“

17. Proč fotografové říkají: „Teď vyletí pták!“?

Dříve fotografové, aby zajistili, že se všechny děti na skupinové fotografii budou dívat do objektivu, říkali: „Podívej se sem! Teď ten pták vyletí!“. Tento pták byl na začátku éry masové fotografie docela skutečný – i když ne živý, ale mosazný. V té době měly kamery k dokonalosti daleko, a aby lidé získali dobrý obraz, museli na několik sekund ztuhnout v jedné poloze. Aby přilákal pozornost neposedných dětí, asistent fotografa ve správnou chvíli vychoval lesklého „ptáčka“, který také uměl dělat trylky.

18. Kde se ten výraz vzal? „pověste všechny psy“?

Když je člověk z něčeho obviněn, můžete slyšet výraz: „Pověsili na něj všechny psy“. Na první pohled je toto slovní spojení zcela nelogické. Není však vůbec spojen se zvířetem, ale s jiným významem slova „pes“ – lopuch, trn – nyní se téměř nepoužívá.

19. Kde se ten výraz vzal? „Na špatnou step“?

V operetě Svatba v Malinovce jedna z postav hravě zkomolila název tance dva krokytím, že mu zavoláte „Do té stepi“. Odtud se tento výraz rozšířil mezi lidi „Na špatnou step“ což znamená „jet špatným směrem“ nebo „mluvit nemístně“.

20. Kde se ten výraz vzal? „malinové zvonění“?

Výraz „malinové zvonění“, který označuje melodický zpěv zvonků, nemá nic společného s červenkou nebo malinou, ale pochází z názvu belgického města Mechelen (neboli Malines ve francouzské transkripci). Toto město je považováno za evropské centrum odlévání zvonů a hudby. První ruská zvonkohra (hudební nástroj pro hraní melodie na několik zvonů), objednaná Petrem I. ve Flandrech, odpovídala mechelenskému standardu.

Je třeba pokračovat.