7 neobvyklých faktů, které byste měli vědět o kreativitě

Kreativita je schopnost myslet a jednat originálním způsobem, přicházet s novými nápady, nacházet inovativní řešení a vyjadřovat se prostřednictvím kreativních procesů. Zde je sedm zajímavých faktů o kreativitě, které vám pomohou lépe porozumět této úžasné schopnosti: Kreativita:1. Kreativita je vrozená vlastnost. Někteří lidé se rodí s větším sklonem ke kreativitě, díky. Více informací

6 překvapivých faktů o mozku a kreativitě

Přijdou vám dobré nápady do hlavy, když stojíte ve sprše?

Putování po buši, prázdné sny, smutek a ztráta – to vše je spojeno s něčím špatným. Ve skutečnosti však mohou mít pozitivní dopad na naše kreativní snažení. A to je jen jedno z překvapení, které výzkum tvůrčích schopností mozku představuje. Scott Kaufman a Carolyn Gregor ve své knize Wired to Create: Unraveling the Mysteries of the Creative Mind popisují řadu takových objevů, které nejsou příliš zřejmé, ale v praxi velmi užitečné. Zde jsou některé z nejpozoruhodnějších příkladů.

1. 72 % lidí zažívá kreativní vhled ve sprše

Ne, není to klišé: stát pod proudem horké vody a nechat mozek relaxovat je kreativně přínosné. Gregor a Kaufman ukazují, že izolace, ve které se ocitáme, když se sprchujeme, může být skvělým inkubátorem nápadů. Ve studii, kterou provedl Kaufman v roce 2014, 72 % respondentů z celého světa přiznalo, že mají v hlavě nové nápady.

2. Vítězství pro introverty a síla samoty

Bez ohledu na to, jak produktivní dokážeme být ve skupině, nic se nevyrovná okamžikům, kdy pracujeme – a přemýšlíme – sami. Kreativnější a nápaditější části mozku fungují lépe, když nikdo není poblíž. Neurovědci tomu říkají „konstruktivní vnitřní reflexe“, která je nezbytná pro generování nápadů a kreativity. Když ztlumíte hlasitost vnějšího světa, váš mozek je úspěšnější při vytváření určitých spojení, vytváření vzpomínek a zpracovávání informací.

3. Experimentování nás dělá kreativnějšími.

Dává smysl, že ochota zkoušet nové nápady koreluje s kreativitou. Hudba Beatles se změnila, když začali experimentovat s novými nahrávacími technikami a novými nástroji. A neurovědci vytvořili jasné spojení mezi otevřeností novým zkušenostem a kreativním myšlením. Zkoumání nových věcí je spojeno s uvolňováním neurotransmiteru dopaminu, který také hraje příznivou roli v motivaci a učení, „stimuluje psychologickou plasticitu, tendenci zkoumat a pružně interagovat s novými věcmi,“ píší autoři. Soubor výzkumu, který provedli Kaufman a Gregor, naznačuje, že touha rozšířit své zkušenosti může být nejdůležitějším prediktorem tvůrčího úspěchu.

4. Trauma rozšiřuje tvůrčí obzory

Frida Kahlo, Truman Capote, Robin Williams, Jerry Garcia – mnoho umělců zažilo v životě velkou ztrátu nebo trauma, které vážně ovlivnilo jejich tvůrčí činnost. A to není náhoda: psychologové tento fenomén nazývají „posttraumatický růst“. Po výrazné ztrátě začne mozek fungovat kreativněji a snaží se „přebudovat“ život jako celek, když se naše myšlenky, priority a způsoby myšlení dramaticky změní. Na posttraumatický růst se zaměřily stovky studií. Konkrétně práce publikovaná v roce 2004 v Journal of Traumatic Stress zjistila, že 70 % lidí, kteří zažili traumatické zážitky, následně zaznamenalo pozitivní psychické změny.

5. Mít hlavu v oblacích je dobré pro váš mozek.

Během důležité schůzky o rozpočtu vašeho projektu byste se neměli nechat vyvést z míry a zabloudit někam ve svých myšlenkách. Ale obecně může být denní snění velmi užitečné pro kreativitu. Představovat si svůj vysněný domov nebo znovu prožívat příjemnou letní dovolenou a přitom sedět v kanceláři se zdá kontraproduktivní. Ale v této době se mi v hlavě odehrává spousta zajímavých věcí. Výzkumy ukazují, že tyto okamžiky jsou jakýmsi inkubačním procesem, který posiluje kreativní myšlení, dlouhodobé myšlení a uvědomění. Psychologové studují tyto „konstruktivní sny“ po celá desetiletí a ukazují, že hrají klíčovou roli v rozvoji představivosti a kreativní práce.

6. Nejlepší nápady jsou nejprve zesměšňovány.

Historie je plná příkladů objevů a myšlenek, které byly nejprve odmítnuty a poté přijaty jako norma. Maďarský lékař Ignaz Semmelweis nejprve přišel o práci a poté skončil v psychiatrické léčebně – a jediné, co udělal, bylo naznačit, že infekce se mohou šířit díky bacilům na rukou lékařů v nemocnici. V 2009. století se tato myšlenka zdála radikální a bláznivá. Tento odpor k novým, nestandardním myšlenkám má pochopitelný psychologický základ a vyskytuje se dodnes. Článek, publikovaný v časopise Scientometrics v roce XNUMX, zkoumá příklady myšlenek a objevů oceněných Nobelovou cenou, které byly zpočátku proti vědecké komunitě. Jde o systémový jev – skepticismus vůči teoriím, které zpochybňují stávající paradigma.

Psychologové z Cornell University provedli studii, která ukázala, že máme implicitní zaujatost vůči neznámým nápadům. Tato tendence je v nás hluboce zakořeněna. Vědci tvrdí, že ačkoliv si v dětství vypěstujeme nonkonformní sklony, školní kázeň a nacpanost je z nás často vymažou. Jak píší Kaufman a Gregor: „Výzkum ukazuje, že učitelé dávají přednost studentům, kteří projevují méně kreativity.“

24. listopadu 2016 Rychlá společnost

• „Jsi originál!“: 10 chytrých pravidel pro ty, kteří chtějí udělat kariéruMashable
• „Dej mi pozitivitu!“: proč vštěpování dobrého přístupu končí špatněNew Yorker
• „Skřivani“ a „sovy“: kdo je chytřejší a úspěšnější?Fast Company