Obsah
- 1 Podlaha podkroví: příklad tepelnětechnického výpočtu, izolace dřevěných trámů a hydroizolačního zařízení
- 2 Příklad 2 Tepelnětechnický výpočet podkroví (stanovení tloušťky izolace a splnění hygienických a hygienických požadavků na tepelnou ochranu budovy)
- 3 Půdní podlaha na dřevěných trámech s použitím izolace z minerální vlny
- 4 „PIE“ KRYTU PODkroví
- 5 JE MOŽNÉ POUŽÍT TYP VĚTRODOLNÉ MEMBRÁNY MÍSTO HYDRO-VĚTROLNÉ MEMBRÁNY?
- 6 VÝBĚR HYDRO-VĚTROLNÉ MEMBRÁNY
- 7 JE MOŽNÉ PŘIPOJIT PAROIZOLACI NIKOLI NA STROP (ZE SPODU), ALE NA NOSNÍKY (ZE SPODU)?
- 8 JE MOŽNÉ INSTALOVAT PAROTĚSNOST POMOCNÝM paprskem?
- 9 JE NUTNÉ UDĚLAT MEZERU MEZI PAROIZOLACÍ A POVRCHOVOU ÚPRAVOU STROPU?
- 10 VÝBĚR PÁROTĚSNOSTI
Podlaha podkroví: příklad tepelnětechnického výpočtu, izolace dřevěných trámů a hydroizolačního zařízení
Příklad 2 Tepelnětechnický výpočet podkroví (stanovení tloušťky izolace a splnění hygienických a hygienických požadavků na tepelnou ochranu budovy)
Délka topného období zht = 229 dní [1].
Průměrná návrhová teplota topného období tht = –5,9 ºС [1].
Chladná pětidenní teplota text = –35 ºС [1].
Výpočet byl proveden pro pětipodlažní obytnou budovu:
vnitřní teplota vzduchu tint = + 21ºС [2];
vlhkost vzduchu = 55 %;
Úroveň vlhkosti v místnosti je normální.
Provozní podmínky obvodových konstrukcí – B.
Součinitel prostupu tepla vnitřního povrchu plotu аint = 8,7 W/m 2 ·С [2].
Součinitel prostupu tepla vnějšího povrchu plotu аext = 12 W/m2 °C [2].
Rýže. 4 Schéma výpočtu
Podkroví se skládá z konstrukčních vrstev uvedených v tabulce.
Polotuhé desky z minerální vlny s bitumenovými pojivy (GOST 4640)
Parozábrana – 1 vrstva (GOST 30547)
Železobetonové dutinové desky PC (GOST 9561 – 91)
B. Postup výpočtu
Stanovení denostupně topného období podle vzorce (2) SNiP 23-02–2003 [2]:
Dd = (tint – tht)·zht = (21 + 5,9) 229 = 6160,1 ºС den.
Normalizovaná hodnota odporu prostupu tepla podkrovní podlahy podle vzorce (1) SNiP 23-02–2003 [2]:
Rreq = aDd + b = 0,00045·6160,1 + 1,9 = 4,67 m 2 ·С/W.
Tepelnětechnický výpočet se provádí z podmínky rovnosti celkového tepelného odporu R standardizované Rreq, tj.
Pomocí vzorce (7) SP 23-100–2004 určíme tepelný odpor obvodové konstrukce Rк
= 4,67 – (1/8,7 + 1/12) = 4,67 – 0,197 = 4,473 m 2 °C/W.
Tepelný odpor obestavné konstrukce (podkroví) lze vyjádřit jako součet tepelných odporů jednotlivých vrstev, tzn.
kde Rželezobeton – tepelný odpor železobetonové podlahové desky, jehož hodnota dle [9] je 0,142 m 2 °C/W pro provozní podmínky „B“ a 0,147 m 2 °C/W pro provozní podmínky „A“.
Rp.i. – tepelný odpor parotěsné vrstvy;
Rut – tepelný odpor izolační vrstvy.
= 4,473 – (0,142 + 0,005/0,17) = 4,302 m2 °C/W.
Pomocí vzorce (6) SP 23-101–2004 určíme tloušťku izolační vrstvy
= 4,302 · 0,065 = 0,280 m.
Tloušťku izolační vrstvy bereme na 300 mm, potom bude skutečný odpor prostupu tepla
= 1/8,7 + (0,142 + 0,005/0,17 + 0,300/0,065) + 1/12 = 4,98 m2 °C/W.
Podmínka = 4,98 m2 °C/W > Rreq = 4,67 m 2 °C/W je splněno.
B. Kontrola dodržování sanitárních a hygienických požadavků
tepelná ochrana budovy
Kontrolujeme splnění podmínky:
∆t = (tint – text)/ aint = (21+35)/4,98-8,7 = 1,29 °C.
Podle tabulky. 5 SNiP 23-02-2003 ∆tn = 3 °С, tedy podmínka ∆t =1,29 °С < ∆tn = 3 °C je splněno.
Kontrolujeme splnění podmínky:
= 21 – [1(21+35) / 4,98 8,7] =
u21d 1,29 – 19,71 uXNUMXd XNUMX ° С.
Podle přílohy (P) SP 23-101–2004 pro vnitřní teplotu vzduchu tint = 21 °C a relativní vlhkost = 55% teplota rosného bodu td = 11,62 °C, tedy podmínka provedeno.
Výkon. Podkroví splňuje regulační požadavky na tepelnou ochranu objektu.
Půdní podlaha na dřevěných trámech s použitím izolace z minerální vlny
Pokud provedete hodnocení staveb domů, o jejichž konstrukci je nejvíce otázek, pak bude vrcholem podkroví – podlaha mezi obytným podlažím a studeným podkrovím. Jaký druh „koláče“ mám udělat? Musím použít parozábrany a membrány, a pokud ano, jaké? Podívejme se na tyto a některé další oblíbené otázky týkající se podlah v podkroví.
„PIE“ KRYTU PODkroví
Existuje mnoho možností pro instalaci podkrovní podlahy, ale v tomto článku se podíváme pouze na jednu z nich – podkrovní podlahu na dřevěných trámech s použitím izolace z minerální vlny.
Toto je jedna z nejběžnějších možností instalace podkrovní podlahy. V tomto případě jsou nosnými prvky konstrukce dřevěné trámy. Nesou hlavní břemeno.
Mezi nosníky jsou desky z izolace z minerální vlny, které jsou potřebné pro tepelnou izolaci konstrukce. Vysoce kvalitní tepelná izolace vám umožní udržet váš domov v teple během chladného období a udržet jej v chladu v horkých měsících.
Izolaci z minerální vlny je nutné chránit před vlhkostí, jinak se sníží její tepelně izolační vlastnosti. Stejně důležité je chránit dřevěné trámy před vlhkostí, jejíž dlouhodobé vlhčení může vést k výskytu plísní na nich a jejich předčasnému zničení.
Na straně studeného podkroví jsou trámy a izolace chráněny před vlhkostí a větrem hydro-větrnou membránou, která je položena přímo na desky tepelné izolace. Membrána nebrání úniku zbytkové vlhkosti (ve formě páry) z konstrukce.
K ochraně stropu před vlhkostí páry obsažené ve vzduchu obytných prostor se používá parotěsná zábrana. Montuje se na hrubý strop (zespodu) v souvislé souvislé vrstvě.
JE MOŽNÉ POUŽÍT TYP VĚTRODOLNÉ MEMBRÁNY MÍSTO HYDRO-VĚTROLNÉ MEMBRÁNY?
V podlaze podkroví je vhodné použít hydro-větruvzdornou membránu. Větruodolná membrána typu A totiž omezuje prostup vody a vzduchu, ale nechrání před nimi 100%, na rozdíl od hydro-větruvzdorné membrány, která nepropouští vodu a vzduch.
Zdálo by se, proč potřebujeme voděodolnou membránu? A odkud se může v podkroví vzít voda?
Studené podkroví potřebuje větrání, pro jehož organizaci vyrábí vikýře, větrací hřebeny a instalují bodové větrací prvky. Přes ně se do podstřešního prostoru může dostat déšť a sníh.
V podmínkách vysoké vlhkosti a nedostatečného větrání studeného podkroví se může tvořit kondenzace na spodní straně podstřešní hydroizolace, a pokud chybí, tak na spodní straně střešní krytiny. Kondenzace může kapat na strop a způsobit jeho navlhnutí.
Aby déšť, sníh a kapky kondenzátu nepronikly do podlahy podkroví, použijte hydro-větruvzdornou membránu, která nepropustí vodu. Membrána nepropouští vzduch, ale propouští páru, takže může a měla by být položena přímo na izolaci (bez mezery mezi izolací a membránou). A aby voda neprotékala přes přesahy a spoje membrány, lepí se specializovanými páskami.
VÝBĚR HYDRO-VĚTROLNÉ MEMBRÁNY
Podle stávající regulační dokumentace (včetně SP) neexistují žádné zvláštní požadavky na hydro-větrnou membránu použitou v podlaze podkroví, proto lze teoreticky použít jakoukoli. Stále je ale vhodné zvolit ne tu nejslabší, ale hutnější a odolnější hydro-větruvzdornou membránu. S takovou membránou je pohodlnější pracovat (zejména pokud jsou na plátně aplikovány značky) a vydrží déle. Smysl má také zkontrolovat, zda výrobce poskytuje na materiál záruku.
V podkroví můžete použít hydro-větruvzdornou membránu: Izospan AQ proff, Izospan AQ 150 proff, Izospan AS 130, Izospan AS, Izospan AM.
Zde můžete porovnat hydro-větruvzdorné membrány Izospan a vybrat si tu, která je pro vás ta pravá.
Na všechny membrány Izospan je poskytována desetiletá záruka. Více podrobností o záruce a životnosti naleznete v záručním listě.
JE MOŽNÉ PŘIPOJIT PAROIZOLACI NIKOLI NA STROP (ZE SPODU), ALE NA NOSNÍKY (ZE SPODU)?
Obecně je to možné, ale v tomto případě desky hrubého stropu zůstanou ve zvlhčovací zóně – za provozu domu je mohou zvlhčovat vodní páry z obytných místností. Proto je stále výhodnější původní možnost – s položením parozábrany mezi hrubý a hotový strop.
JE MOŽNÉ INSTALOVAT PAROTĚSNOST POMOCNÝM paprskem?
Nejčastěji se tato myšlenka objevuje v případech rekonstrukce podkroví, kdy jsou práce na vnitřní výzdobě obytných prostor již dávno dokončeny a není ani příležitost, ani touha demontovat a předělat strop kvůli instalaci parozábrana.
Bohužel položení parozábrany kolem trámů není nejlepším řešením, protože v tomto případě mohou být trámy navlhčeny vodní párou z obytných místností. Navíc při této instalaci budou dřevěné trámy ze tří stran obaleny parozábranou (materiálem, který nepropouští páru), což nepomůže jejich vysychání během provozu domu. To vše může vést k hromadění vlhkosti a nepříjemným následkům, které již byly popsány výše.
JE NUTNÉ UDĚLAT MEZERU MEZI PAROIZOLACÍ A POVRCHOVOU ÚPRAVOU STROPU?
Zda udělat mezeru nebo ne, závisí na typu zvolené parozábrany.
Pokud používáte reflexní parozábranu (například Izospan RF, Izospan FD, Izospan FS),
pak se doporučuje vytvořit mezeru mezi parozábranou a hotovým stropem, aby se vytvořily podmínky pro tepelný odraz. Reflexní parozábrana lépe zadržuje teplo v místnosti díky schopnosti pokoveného povrchu odrážet tepelné záření a maximálního účinku je dosaženo při instalaci parozábrany reflexní plochou směrem do vytápěné místnosti a s mezerou (4 – 5 cm ) mezi parozábranou a povrchovou úpravou.
Pokud používáte parozábranu s drsným / antikondenzačním povrchem (například Izospan RS, Izospan DM, Izospan B),
pak se doporučuje udělat mezeru mezi parozábranou a hotovým stropem, aby se snížilo riziko pádu kapek kondenzátu na hotový strop. V případě tvorby kondenzátu na hrubém/antikondenzačním povrchu parozábrany lze zabránit vlhnutí a poškození povrchové úpravy stropu za předpokladu, že parozábrana bude položena drsným/antikondenzačním povrchem směrem k obytnému prostoru a s mezera k vnitřní úpravě. Pokud jsou konstrukce vyrobeny v souladu s požadavky současného kodexu pravidel (včetně SP 50.13330 „Tepelná ochrana budov“) a v obytných prostorách jsou udržovány normální teplotní a vlhkostní podmínky (podle GOST 30494 „Obytné a veřejné budovy. Vnitřní parametry mikroklimatu“), pak se lze vyhnout mezeře mezi parozábranou a povrchovou úpravou, protože na povrchu parozábrany nebudou kondenzační podmínky a doplňková funkce parozábrany zadržovat kondenzát je irelevantní.
Pokud parozábrana nemá reflexní ani antikondenzační povrch (například Izospan RM nebo Izospan D),
pak není potřeba vytvářet mezeru mezi parozábranou a hotovým stropem. Ale v některých případech se stále vyrábí, například proto, aby se v něm skryly dráty.
Pokud z nějakého důvodu neuděláte mezeru mezi parozábranou a povrchovou úpravou stropu, pak bude parozábrana stále plnit svou hlavní funkci – zabránit pronikání vodní páry do stropu. Dodatečné funkce však bohužel nebudou fungovat (zadržování kapek kondenzace) nebo možná budou pracovat méně efektivně (odraz tepelného záření).
VÝBĚR PÁROTĚSNOSTI
Výběr parozábrany pro půdní podlahu před dřevěnými trámy pomocí izolace z minerální vlny se příliš neliší od výběru parozábrany pro podkroví – přečtěte si článek „Jakou parozábranu zvolit pro podkroví“.
Nezapomeňte nalepit přesahy a spoje parozábrany pomocí specializovaných pásek. Spojovací pásky doporučené pro lepení parozábrany Izospan naleznete v článku „Spojovací pásky – jak vybrat lepicí pásku pro parozábranu.“