Obsah
Tisíciletá deprese: proč k ní dochází a jak se s ní vypořádat
Tisíciletá deprese: proč k ní dochází a jak se s ní vypořádat
Generace Buzzers/Pexels/Polina Tankilevitch
Psycholožka a autorka knihy Generation Me Jean Twenge poskytla rozhovor magazínu Vanity Fair. Odborník na téma generačních rozdílů hovořil o mileniálech, zoomerech a polárních badatelích a také vysvětlil, proč jsou lidé čím dál nešťastnější a jak se s tím vyrovnat. Spltnk si prostudoval rozhovor a převypráví hlavní body.
V rozhovoru se Jean Twenge posadila s editorem VF, aby diskutovali o své nové knize, jejíž celý název je Generace: Skutečné rozdíly mezi Gen Z, Millennials, Gen X, Boomers a Silents – a co znamenají pro budoucnost Ameriky. Psycholog ve svém výzkumu nezkoumá jen Američany, ale lidi obecně. Podle generační teorie Dr. Twengeho se všechny technologické změny – od nejnovějšího lékařského průlomu až po nejnovější IT aplikace – dotýkají každého člověka. Dělají lidi více zaměřenými na sebe a infantilní v tom smyslu, že stále méně spěchají založit rodinu, dělat důležitá rozhodnutí a rychle budovat kariéru, přičemž volí „strategii pomalého života“.
Technologický pokrok a vědecké objevy umožnily lidem kontrolovat plodnost a prodlužovat nejen život obecně, ale i každou životní etapu – například průměrný věk, kdy se lidé stávají rodiči, se výrazně zvýšil, uvádí materiál. Každá nová generace doslova roste pomaleji. Někteří vidí negativní stránky, zatímco jiní vidí pozitivní stránky. „Dá se říci, že moderní lidé začali méně sexovat a pít alkohol, což mnoho rodičů těší,“ říká psycholog.
Jean Twenge se však domnívá, že duševní zdraví mileniálů a generace Z se nadále zhoršuje. „Je důležité porozumět tomu, jaké místo v našich životech hraje technologie. Nejsou to jen chytré telefony a sociální sítě. Jsou to také klimatizace, pračky a letadla – vše, co nám zlepšilo život. Řekl bych, že nyní je nejlepší čas být naživu v historii lidstva, protože technologie nám ušetřila tolik času. Otázkou ale je, co bychom teď s tímto uvolněným časem měli dělat? Například plýtvání časem na sociálních sítích je špatné pro duševní zdraví. Každá doba má své problémy. Naší největší výzvou je naučit se používat technologie moudře – tak, aby přispívaly k lidskému rozkvětu, spíše než přivádět lidi do deprese,“ říká.
Jako způsob boje se závislostí na sociálních sítích psycholog doporučuje zvýšit minimální věk pro přístup k nim na 16 let a využívat ověřování věku. Sama ujišťuje, že její dcera do svých 16 let nepoužívala sociální sítě a chodila většinou se starým vyklápěcím telefonem, když všichni kolem už dávno používali chytré telefony.
Při diskusi o popularitě sociálních médií Jean Twenge také uvedla zajímavou poznámku o mileniálech a o tom, jak jsou někdy považováni za „zlomené“ a ztracené v realitě moderního světa. Psycholog poznamenal, že zástupci generace Y (mileniálové jsou lidé narození přibližně mezi lety 1984 a 2000 – pozn. red.) jsou dokonale přizpůsobeni dnešní realitě a prostě nejsou zvyklí se svými úspěchy chlubit online. „Sociální média hrají roli v tom, proč tento mýtus o ‚zlomených‘ mileniálech přetrvává tak dlouho. Nikdo z nich prostě nepřijde na Twitter* a řekne: „Hej, můj plat je úžasný! Všechno je prostě fantastické.“
Jean Twenge považuje zoomery za mnohem nešťastnější lidi, kteří podle ní tráví příliš mnoho času na internetu a sociálních sítích. „Míra deprese u dospívajících se mezi lety 2011 a 2019 zdvojnásobila, dokonce i před pandemií. A to není jen deprese, to je sebepoškozování, sebevražda. To jsou opravdu vážné problémy, kterými bychom se měli zabývat,“ řekla.
Jean Twenge navrhl termín iGen (Internet Generation) jako oficiální název pro generaci Zoomer. A ve své nové knize nazvala další generaci, která to bude mít ještě těžší, Polary („polární badatelé“) namísto generace Alfa (lidé narození po roce 2011. – pozn. red.). „Polárníci“ jsou ti, kteří se narodili po roce 2013 a – zatím si nejsme jisti – možná ti, kteří se narodili po roce 2029. A název pochází od tání polárních ledovců a politické polarizace, dvou věcí, které už jsou vážnými problémy a ještě více se stanou během života těchto současných dětí a brzy teenagerů,“ vysvětlila.
Na konci rozhovoru se Jean Twenge znovu obrátila k tématu deprese: lidé možná dříve trpěli depresí, jde jen o to, že začali studovat psychologické problémy na profesionální úrovni relativně nedávno. „Opravdu, opravdu si přeji, abychom měli konzistentní naměřená data o klinické depresi 100 nebo 150 let zpátky. Předpokládáme, že lidé, řekněme, koncem 1800. století mnohem méně pravděpodobně trpěli depresí, ale bylo tomu skutečně tak? Bylo by zajímavé to zjistit,“ poznamenal doktor psychologických věd.
*Blokováno v Rusku