8 způsobů, jak se dostat na vrchol Maslowovy pyramidy

Maslowova pyramida je pyramidový model lidských potřeb navržený americkým psychologem Abrahamem Haroldem Maslowem. Dalším názvem pro Maslowovu pyramidu je hierarchie potřeb. Poprvé byla popsána v roce 1943 v článku „Teorie lidské motivace“ [1].

Maslow identifikoval 5 hlavních potřeb:

• fyziologické (základní potřeby);
• bezpečnostní potřeby;
• láska potřebuje. Maslow to později nahradil sociálními potřebami [2];
• respekt nebo uznání (potřeby úcty);
• sebeaktualizace (potřeba sebeaktualizace).

Maslow napsal, že lidské potřeby jsou uspořádány do hierarchie, to znamená, že výskyt jedné potřeby obvykle závisí na uspokojení jiné, silnější [3]. Například touha po lásce a náklonnosti se u člověka obvykle objeví, když už necítí hlad a je v bezpečí.

Maslow zároveň poznamenal, že člověk jako tvor neustále něco potřebující, obvykle nemá úplné uspokojení všech potřeb – zejména těch, které jsou na vrcholu hierarchie. Navíc někteří lidé vůbec „nedosahují“ svých tužeb k nejvyšším potřebám – někde na nižších úrovních budou docela šťastní.

V průběhu desetiletí byly Maslowovy myšlenky reinterpretovány jinými psychology. Snažili se například pochopit, kde je v pyramidě místo sexuální potřeby a jak kulturu, ve které člověk žije, ovlivňuje hierarchii. Diskutuje se také o tom, zda je seberealizace skutečně nejvyšší lidskou potřebou [4].

Navzdory širokému využití pyramidy v managementu, marketingu a personální práci neexistují žádné přesvědčivé vědecké důkazy o její správnosti. Ve vědeckých kruzích stále zůstává kontroverzní [5]. Moderní badatelé také poznamenávají, že Maslowovy myšlenky byly některými jeho následovníky nesprávně interpretovány – více o tom níže [6].

5 úrovní Maslowovy pyramidy

Maslow identifikoval hluboké motivy společné všem lidem, které určují lidské chování. Psycholog věřil, že fyzické přežití je prvním hlubokým motivem a základní lidskou potřebou. Jakmile je uspokojen, člověk přejde k další potřebě. Těchto potřeb je celkem pět:

1. Fyziologické potřeby

Patří sem vzduch, jídlo, pití, přístřeší, oblečení, teplo, spánek – vše, co je nezbytné pro přežití člověka. Maslow do této skupiny zařadil i sex. Psycholog považoval tyto potřeby za nejdůležitější – v situaci krajní nouze bude člověk především přemýšlet o tom, jak přežít, tedy o fyziologických potřebách. Dokud nebudou spokojeni, je nepravděpodobné, že bude mít jiné touhy.

2. Bezpečnost a zabezpečení

Jakmile jsou uspokojeny fyziologické potřeby člověka, vystoupí do popředí touha po bezpečí a důvěře v budoucnost. Lidé chtějí mít svůj život pod kontrolou, vidět kolem sebe řád a předvídatelnost. Ve společnosti to znamená absenci přímého ohrožení života a zdraví, ochranu před přírodními katastrofami, sociální stabilitu, finanční zabezpečení atp. Policie, záchranné služby, zdravotnické a obecní instituce obecně přesně tyto potřeby lidí ve společnosti splňují.

3. Sociální potřeby

Maslow je původně nazval „potřebami lásky“. Věřil, že po uspokojení fyziologických potřeb a získání bezpečí člověk očekává lásku a náklonnost od ostatních lidí. Tento blok pyramidy zahrnuje sociální vztahy: rodinné a příbuzenské vazby, přátelství, pocit důvěry v druhé a přijetí člověka ostatními.

4. Respekt a uznání

Maslow rozdělil tyto potřeby do dvou typů: sebeúcta (sebeúcta, osobní úspěch, nezávislost na druhých) a touha po respektu od ostatních. Člověk se chce cítit významný jak ve vlastních očích, tak v očích ostatních lidí. Sebevědomí přímo souvisí s pocitem sebevědomí a vlastních silných stránek, sebepřijetí a vlastní hodnoty. Respekt od ostatních je spojen s touhou být ostatními schválen, úspěšný a oceněn.

5. Sebeaktualizace

Sebeaktualizace podle Maslowa je schopnost člověka dělat to, pro co byl stvořen. Hudebník cítí potřebu dělat hudbu, umělec kreslit, básník psát. Pokud chce být člověk šťastný, musí dělat to, pro co se narodil. Tato touha rozvíjet svůj potenciál je nejvyšší potřebou v Maslowově hierarchii. Psycholog však podotýká, že konkrétní chování, do kterého se tato potřeba vyvine, se liší člověk od člověka. Pro jednoho to bude vyjádřena touha stát se ideálním rodičem, pro jiného to bude spojeno se sportovními úspěchy, pro třetího bude radost tvořit nebo vymýšlet.

Funguje Maslowova pyramida?

Moderní psychologové, vědci a specialisté z jiných oborů nepovažují Maslowovu pyramidu za konečnou pravdu. Podle některých je alespoň trochu zastaralý.

V roce 2010 evoluční psychologové na základě nejnovějších biologických výzkumů navrhli aktualizaci pyramidy tímto způsobem: nahrazení nejvyšší lidské potřeby – seberealizace, prozaičtější motivací – touhou po reprodukci, rodičovství [7]. Podle jejich názoru je nejsilnějším a nejzásadnějším impulsem člověka, který tvoří touhy na nevědomé úrovni, přežít a mít čas předat své geny další generaci. Jejich myšlenky jsou podpořeny moderními vědeckými – i když ne nezvratnými – důkazy, že všechny lidské výdobytky jsou nějak spojeny s touhou zanechat po sobě potomky.

Nespokojenost s pyramidou vyjadřují i ​​výzkumní pracovníci v oblasti managementu. Po prostudování původu jejího vzniku v roce 2018 zjistili, že hierarchii ve formě pyramidy nezobrazoval sám Maslow ani jeho kolegové psychologové, ale specialista na řízení lidských zdrojů Charles McDermid [8]. Ve svém článku z roku 1960 popsal Maslowovy myšlenky, ale podle výzkumníků je interpretoval nesprávně [9] (Charles McDermid, Jak peníze motivují muže).

Charles McDermid a další konzultanti pro management po něm příliš zjednodušili psychologovy myšlenky. Rozhodli se, že lidé mají „vyšší“ nebo „nižší“ potřeby v závislosti na jejich příjmu nebo profesním postavení. Zobrazením hierarchie potřeb jako pyramidy McDiarmid podpořil své tvrzení, že někteří pracovníci potřebují kreativitu a rozvoj, zatímco jiní se starají pouze o to, aby každý měsíc platili nájem a dávali jídlo na stůl. „Vyšší“ potřeby je prý nezajímají. Ale sám psycholog to neřekl a pyramidu nenakreslil, říkají výzkumníci [10].

Maslowova pyramida, jak se používá od 1960. let k motivaci zaměstnanců, nefunguje. Alespoň některé velké společnosti jsou o tom přesvědčeny. Vedoucí personálního oddělení Facebooku (od 21. března 2022 je sociální síť v Rusku soudním rozhodnutím zakázána) Lori Goler a její kolegové na základě analýzy dat zaměstnanců v roce 2018 identifikovali tři velké skupiny motivátorů [ 11]:

• touha vylézt výš na kariérním žebříčku;
• uznání v týmu;
• víra v hodnotu díla.

90 % zaměstnanců označilo alespoň dvě z těchto tří položek za důležité. Pokud by tedy Maslow dnes vytvářel svou pyramidu od nuly a snažil se vysvětlit, co lidi motivuje k práci, kromě základních potřeb, pak by motivátory identifikované Facebookem nebyly na posledním místě.

Maslowova pyramida: názor psychologů

Psycholožka Maria Kochkina si je jistá, že základní potřeby spojené s přežitím se pravděpodobně nezmění. Ale všechna ostatní „patra“ teorie je nyní snadné zpochybnit, protože náš svět se od dob Maslowa změnil k nepoznání.

Například na druhém stupni jsou potřeby jistoty a bezpečí, ale pokud by je lidé považovali za druhořadé hned po potravinách a vodě, pak by podle Kochkiny v naší zemi nebyli ani podnikatelé, ani lidé pod hranicí chudoby. svět. Když lidé začínají podnikat, vzdávají se stability a jistoty, usilují o jiné úrovně, a to je normální. Mnozí přeskočí bezpečnostní úroveň a okamžitě se přesunou na „patro“ sociálních potřeb.

Není ale vhodný pro každého. Introverti, citově uzavření lidé tuto potřebu neupřednostňují, upřednostňují kreativní a estetické potřeby. Stejná situace může platit pro potřeby uznání a respektu. Pro některé se tyto potřeby nikdy nestanou relevantními: někteří lidé jsou docela spokojeni s uznáním v úzkém rodinném kruhu a neusilují o kariéru a širokou slávu.

Psycholog Pavel Zygmantovich vysvětluje, proč se Maslowova pyramida ve své původní podobě v moderní psychologii prakticky nepoužívá. Jedná se o spekulativní model, při jehož vývoji se Maslow nespoléhal na vědecká data, ale na svá vlastní pozorování. Tento přístup vedl k deformacím v teorii. Jako příklad uveďme známou hladovku irských vězňů ve Velké Británii v roce 1981. Požadovali uznání svého postavení politických vězňů, na protest odmítli jídlo a v důsledku toho zemřelo 10 lidí. Pokud se budeme řídit Maslowovou teorií, je těžké si takový protest představit: lidé nemohou toužit po něčem na horní úrovni potřeb, aniž by uspokojili ty nižší. Ale ve skutečnosti je to možné. To je důvod, proč se Maslowova pyramida v moderní psychologii nepoužívá.

Moderní přístup k organizování potřeb je plochý, upřesňuje psycholožka. Všechny lidské potřeby jsou stejně důležité, jsou přibližně na stejné úrovni a podle svých úkolů se obracíme k jednomu nebo druhému.