Obsah
Jak víra ve šťastné konce vede k tomu, že děláme špatná rozhodnutí
Rádi si myslíme, že jsme dokonalí. No, nebo téměř dokonalé. V jistém smyslu je to pravda, ale rozhodně ne ve věcech myšlení. Lidé se zde často stávají rukojmími iluzí a psychologických jevů, které lze rozpoznat pouze tehdy, když o nich člověk ví.
Efekt nejednoznačnosti
Efekt nejednoznačnosti je fenomén, při kterém se lidé rozhodují na základě toho, co vědí o výsledku. Pokud je člověku předložena volba a zná výsledek jedné z možností, vybere si ji bez ohledu na to, jak zisková může být druhá možnost. Například pokud jde o investování na akciovém trhu, lidé budou investovat nejprve do starých známých akcií spíše než do nových technologií, které mohou přinést jak nebývalé zisky, tak obrovské ztráty.
IKEA efekt
Další příšerný svetr, který vám na Nový rok upletla vaše babička, je vítán s úsměvem a vřelostí, ačkoliv byste si jej v obchodě nikdy nekoupili. Toto je ukázkový příklad takzvaného IKEA efektu. Tento fenomén je vyjádřen tím, že lidé často nepřiměřeně oceňují hodnotu nebo význam věcí, na jejichž tvorbě se podílejí. Fenomén dostal své jméno podle švédské společnosti IKEA, která prodává nábytek, který je pak nutné ručně sestavit. Často je takový nábytek dražší než hotový nábytek, ale oceňuje se, protože lidé rádi něco vytvářejí vlastníma rukama.
Rhyme
Lidé považují rýmované fráze za pravdivější a přesnější. To platí i pro chytlavé fráze, které, jak se říká, „drží na jazyku“. Účastníci studie například zjistili, že fráze „finanční úspěch dělá lidi zdravějšími“ je nepravděpodobná, zatímco fráze „zbohatnout je zdravější“ silně rezonovala. Když se slogan produktu rýmuje, produkt je věrohodnější.
Shlukující iluze
Iluze shlukování je, když lidé vidí vzory v souboru náhodných událostí, i když mezi nimi není žádný vztah. Náš mozek potřebuje soudržnost v příběhu, který si vypráví o světě. Proto máme tendenci hledat souvislosti a logiku tam, kde ve skutečnosti existuje pouze soubor náhodných událostí. Například, když číslo „1“ padne třikrát za sebou v loterii, pak pro čtvrté losování většina lidí označí jedničku na svých tiketech.
Deficit empatie
Toto je uznávaný problém. Lidé vše posuzují „ze své vlastní perspektivy“ a nesnaží se vžít se do místa někoho jiného. Tento efekt často vede k tomu, že rodiče podceňují potřeby svých dětí. Děti vnímají svět úplně jinak než dospělí, ale dospělí to často zapomínají brát v úvahu.
Peltzmanův efekt
Tento efekt, pojmenovaný po profesorovi University of Chicago Sam Peltzman, má za následek příliš mnoho bezpečnostních zařízení a příliš mnoho bezpečnostních předpisů, které způsobují více nehod a zranění kvůli pocitu falešné nezranitelnosti. Když se člověk cítí nezranitelný, dělá riskantnější rozhodnutí. Například nošení pásů a helmy může vést k nebezpečnějšímu řízení, protože se lidé začnou cítit zcela chráněni.
Jen světová hypotéza
Každý den se dějí hrozné věci a často se s tím nedá nic dělat. Lidem tak zbývá jediná možnost – vše připsat celkové atmosféře moderny, které se připisují i vyloženě špatné koncepty.
To je důvod, proč lidé předpokládají, že ženy, které se staly obětí sexuálního napadení nebo domácího násilí, jsou „ty, které jsou na vině“, nebo je způsobily. Víra ve spravedlivý svět často znamená, že lidé mají tendenci hledat ospravedlnění tam, kde žádné nejsou.
Efekt úspory času
Je logické předpokládat, že pokud pojedete rychleji, rychleji se dostanete do cíle a ušetříte spoustu času. Realita je mnohem složitější. Psychologický výzkum zjistil, že lidé mají tendenci výrazně přeceňovat, kolik času lze ušetřit zrychlením. Problém je zřejmě v tom, že mozek nedokáže přesně odhadnout rychlost, protože evoluce ještě nepočítala s tím, že se lidé mohou pohybovat rychleji než běhat.
Dunning-Krugerův efekt
Dunning-Krugerův efekt je psychologický paradox. Lidé, kteří mají nízkou úroveň kvalifikace, dělají chybné závěry a také se špatně rozhodují, ale své chyby si kvůli nízké kvalifikaci nedokážou uvědomit.
Takové nepochopení jejich chyb vede k tomu, že omylní lidé jsou přesvědčeni, že mají pravdu. V souladu s tím to vede ke zvýšení sebevědomí a pocitu nadřazenosti. Kompetentní lidé mají paradoxně ve skutečnosti tendenci pochybovat o sobě, svých schopnostech a rozhodnutích.
Asymetrická dominance a efekt decoy
K tomuto efektu dochází, když si lidé vyberou jednu ze dvou možností porovnáním obou se třetí. Uveďme příklad výběru mezi dvěma restauracemi. Jeden z nich má velmi dobré jídlo, ale k němu je daleko. Další je poblíž, ale jídlo není tak dobré. Docela těžká volba, že?
Dokud se neobjeví třetí možnost – restaurace s opravdu špatným jídlem někde mezi dvěma původními restauracemi. Porovnání prvních dvou možností se třetí zcela změní výsledek. Zpočátku byla otázka: kvalita jídla nebo vzdálenost do restaurace. S další možností se stává otázka „která restaurace je lepší než ostatní dvě“ a jasnou volbou se stává restaurace, která má lepší jídlo než průměrná restaurace, a je tomu blíže.
psi-1514 víra 08-11
.
KLIP-TEXT
KLIP-PRÓZA
CLIP-MAN
KLIP-NÁKRES
ODRAZ KLIPŮ
KLIP NA MOCKINGBIRD
================
===========
=======
.
.
.
.
K POCHYBNÍKŮM
VERA
v HAPPY
KONEC
DÁVÁ
KŘÍDLA
.
PRO Hlupáky
VERA
v HAPPY
KONEC
PROVOKUJE
POVOLENOST
.
.
.
08.11.2021 02-49
.
.
.
.
.
http://stihi.ru/2022/09/02/241 — Оглавление-116 пси- 14. 10. 2022г
.
.
.
.
.
======================
z internetu
.
.
======================
Jak víra ve šťastné konce vede k tomu, že děláme špatná rozhodnutí
11 říjnu
Život
Toto je další past na myšlení, která způsobuje, že nám mozek říká, že nejsou nejlepší volby.
Jak víra ve šťastné konce vede k tomu, že děláme špatná rozhodnutí
„Všechno je v pořádku, to končí dobře,“ napsal Shakespeare před 400 lety. Tato slova se nám zdají rozumná, ale skrývají past myšlení. Případ se šťastným koncem nemusí být nutně úplně pozitivní. A akce, která neskončila tak dobře, jak bychom si přáli, nemusí být nutně úplně špatná.
Pokud jste například hráli poker a v polovině vyhráli dvě kola z pěti, měli byste být spokojenější, než kdybyste vyhráli jen to poslední. Mnohdy to tak ale vůbec není, protože náš mozek opravdu miluje šťastný konec.
Problém je v tom, že když se soustředíme na šťastný konec, méně si ceníme toho dobrého, co se v procesu děje.
Řekněme, že jste měli dlouhou dovolenou, počasí bylo většinou skvělé a jen poslední den pršelo. Teoreticky by se již přijaté potěšení nemělo zdát menší kvůli rozrušujícímu konci. Jenže v praxi může tento poslední den zkazit dojem z celé dovolené. Možná si dokonce říkáte, že by bylo lepší, kdyby dovolená byla kratší, ale bez deště.
To je přesně ta past, do které se často dostáváme, když přemýšlíme o minulých událostech, tedy přikládáme příliš velký význam konečné fázi nějaké zkušenosti a děláme kvůli ní špatná rozhodnutí. Ostatně, pokud jsme díky happyendu hodnotili celou akci pozitivně, tak se ji pokusíme zopakovat. I když ve skutečnosti to celkově nemusí být tak pozitivní.
Pro lepší studium tohoto jevu provedli vědci malý experiment. Jeho účastníci sledovali na obrazovce dva hrnce, do kterých padaly zlaťáky, a pak si jeden z nich vybrali. To vše se stalo v MRI skeneru, aby mohla být monitorována mozková aktivita.
Ukázalo se, že důvod pasti se šťastným koncem spočívá ve způsobu fungování mozku.
Hodnotu našich zážitků registrujeme prostřednictvím dvou různých oblastí: amygdaly (obvykle spojená s emocemi) a insuly (která mimo jiné zpracovává nepříjemné zážitky). Pokud zkušenost, kterou hodnotíme, nemá dobrý konec, pak insula brzdí vliv amygdaly. Když je velmi aktivní, rozhodnutí nejsou nejlepší. V experimentu by správným rozhodnutím bylo vybrat bank, který obsahuje nejvíce peněz, bez ohledu na to, jaká nominální hodnota mince do něj padla jako poslední. Ne všichni účastníci však uspěli.
Vezměme si reálnější příklad. Jdete na večeři do restaurace a vyberete si jednu ze dvou – řeckou nebo italskou. Už jste byli v obou, takže teď v podstatě žádáte svůj mozek, aby zjistil, která má nejlepší jídlo. Pokud byla všechna jídla v řečtině „docela dobrá“, pak byla celá večeře „docela dobrá“. Ale pokud byl v italštině první chod „tak-tak“, druhý „dobře“ a dezert „prostě úžasný“, můžete mít špatný dojem. Nyní tam můžete najít všechno jídlo lépe než je a jít tam znovu.
Špatná večeře je docela neškodný účinek pasti se šťastným koncem, ale následky mohou být vážnější.
Kanál Lifehacker Telegram obsahuje jen ty nejlepší texty o technologiích, vztazích, sportu, kině, financích a mnohem více. Předplatit!
Tato vlastnost našeho mozku může být použita proti nám.
Reklama, fake news, marketingové triky – cokoli, co se snaží ovlivnit naše rozhodnutí, může využít naši lásku ke šťastným koncům ve svůj vlastní prospěch. Nezapomeňte tedy pomoci svému mozku:
Připomeňte si toto úskalí.
Před důležitým rozhodnutím se snažte vyhodnotit všechny informace, například sepište seznam pro a proti.
Kontrolujte si data a nespoléhejte jen na intuici nebo svou nedokonalou paměť.
Elena Evstafieva
Zdroj článku: Proč naše posedlost šťastnými konci může vést ke špatným rozhodnutím
Obálka: ještě z filmu „Ještě jeden po druhém“
======================
.
.