VztahŽivot

„Toto je Sparta!“: 9 mýtů o Sparťanech, které historici vyvracejí

Proč Sparta plná statečných mužů padla do starověkého Říma?

Dostávejte jeden z nejčtenějších článků e-mailem jednou denně. Připojte se k nám na Zen a VKontakte.

Předplatné
Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Zásada „Divide et impera“ („Rozděl a panuj“) je v naprosté většině případů připisována římskému senátu, i když ve skutečnosti se s největší pravděpodobností objevila buď v pozdním středověku, nebo v renesanci při studiu starověké latiny. texty. Nicméně tato zásada byla plně vtělena do starověké římské politiky a situace s dobytím Sparty je toho nejlepším příkladem.

Alexandr zemřel – říše padla. |Foto: Twitter.

Alexandr zemřel – říše padla. |Foto: Twitter.

Po pádu říše Alexandra Velikého se Hellas změnila z jediného státu na rozptýlení několika politických subjektů. V kdysi sjednocené zemi se rozvinula skutečná „Hra o trůny“. Střední a jižní Řecko bylo rozděleno mezi Aetolskou a Achájskou ligu. Na západě Řecka leželo Epirské království. Makedonie se nachází na severu. Každá z těchto politických entit si po smrti Alexandra udělala nárok na moc v Řecku a Epirské království si také udělalo nárok na území Římské republiky. Hlavním společným nepřítelem Řeků byli dlouhou dobu Makedonci ze severu, kteří chtěli získat zpět výdobytky Alexandrovy doby.

Řekové mezi sebou bojovali o nadvládu v regionu. |Foto: warspot.ru.

Řekové mezi sebou bojovali o nadvládu v regionu. |Foto: warspot.ru.

Téměř 100 let se Řekové navzájem vraždili v podstatě bratrovražednou občanskou válkou. Makedonie, oslabená konfrontací s Epirem a severními keltskými kmeny, se dlouho neodvážila dosáhnout „konečného řešení“ problému. Na druhou stranu do řecké politiky aktivně zasahovaly další helénistické státy, které vznikly v Africe a na Blízkém východě po smrti Alexandra Velikého. A samozřejmě Řím pravidelně zasahoval do řeckých záležitostí. Protože mezi městskými státy Hellas existovaly vážné politické a ekonomické rozpory, byl Řím často zapojen jako vnější síla nebo arbitr. To vše umožnilo řeckým městským státům dosáhnout okamžitých cílů, ale pomalu vedlo k růstu římského vlivu na poloostrově. Skutečná nezávislost Řecka se stále více měnila ve formální.

Zajímavé:  5 užitečných tipů pro používání geolokace na iPhone a iPad.

Řecko je rozděleno do mnoha politických celků. |Foto: věčný-city.ru.

Řecko je rozděleno do mnoha politických celků. |Foto: věčný-city.ru.

V roce 215 př. n. l., když se Řím zapletl do extrémně těžké punské války s Kartágem o nadvládu ve Středomoří a o kontrolu nad středomořským námořním obchodem, rozhodl se makedonský král Filip V., že „nadešel jeho čas“ a chtěl věci konečně vyřešit. s neklidnými řeckými městskými státy. Navíc to bylo pro Makedonii životně důležité v nadcházející válce s Římem nebo Kartágem, podle toho, kdo vyšel vítězně z konfrontace o námořní obchodní cesty z punské války. Jelikož byl Řím vnímán jako mnohem větší problém, chtěl Filip V. dokonce vstoupit do spojenectví s Kartágem. Ale před válkou s republikou bylo potřeba zabezpečit týl před achájským a aetolským svazem, mimochodem v té byla Sparta;

Zatímco Řím prohrával válku, Makedonci se rozhodli zasáhnout. |Foto: Twitter.

Zatímco Řím prohrával válku, Makedonci se rozhodli zasáhnout. |Foto: Twitter.

V tu chvíli si Achájci a Aetolci opět po krku vedli nadvládu na poloostrově. Makedonský král přesvědčil Řeky, aby uzavřeli mír mezi politikami. Zároveň byla uzavřena dohoda s Kartágem a připravovaly se na expanzi Makedonců do Itálie. Římané však spiknutí odhalili zajetím kartáginských vyslanců a následně porazili armádu a flotilu Filipa V. Tím skončila první makedonská válka a začala druhá. v roce 200 př.n.l.

Situace ve válce se rychle změnila. |Foto: pikabu.ru.

Situace ve válce se rychle změnila. |Foto: pikabu.ru.

V tomto okamžiku se Římané již vypořádali s Kartágem. Senát rozhodl, že je čas zvýšit svou přítomnost na Balkánském poloostrově. Důvod války byl: Makedonie tím, že podepsala spojenectví s Kartágem, porušila dříve uzavřenou dohodu s Římskou republikou o nepřipojování se k jakýmkoli jiným aliancím, které jsou odpůrci Říma. Po první porážce byla nová válka s Římem v Makedonii extrémně nepopulární. Kolem krále rostla opozice. A co hůř, včerejší satelity v osobě Achájské a Aetolské unie se mezi sebou opět pohádaly a navíc začaly střídavě vyjednávat s Římany o spolupráci a pomoci. A v roce 197 př. n. l. utrpěla makedonská armáda drtivou porážku od římské armády. V důsledku druhé makedonské války se stát v severním Řecku stal de facto římskou loutkou.

Zajímavé:  6 důvodů, proč začít kreslit z pohledu moderní vědy.

Řím zvýšil svůj vliv v Řecku. |Foto: pikabu.ru.

Řím zvýšil svůj vliv v Řecku. |Foto: pikabu.ru.

V tom všem sehrál důležitou roli spartský král Nabis, který byl až do roku 197 spojencem Makedonie a krátce před rozhodující bitvou přešel na stranu Římanů. Král Nabis měl extrémně „komplikované“ vztahy s Achájskou ligou. V důsledku toho začali Achájci povzbuzovat Římany, aby „tento problém vyřešili“ tím, že se jednou provždy zbavili svého politického protivníka. Achájci se obávali, že pod kontrolou Nabise a s římskou pomocí by se Aetolská liga v dlouhodobém horizontu a bez makedonské hrozby stala nadměrně silnou a ovládla celé jižní a střední Řecko.

Římané chtěli Řecko pro sebe. |Foto: sk.pinterest.com.

Římané chtěli Řecko pro sebe. |Foto: sk.pinterest.com.

Římané nebyli vůbec proti tomuto vývoji událostí. V roce 195 hradila své spojence: zradili Aetolskou ligu a uzavřeli dohodu s Achájskou ligou. V rozhodující bitvě, v přesile, utrpěli Aetolané zdrcující porážku před spojeneckými silami Římanů a Achájců. Žádná spartská odvaha v tom nemohla Aetolianům pomoci. Samotná Sparta byla dobyta Římany a proměnila se v turistickou atrakci. Formálně zůstalo město nezávislé, ale v podstatě se stalo římskou loutkou.

Sparta se stala poutním místem římských turistů. |Foto: blendspace.com.

Sparta se stala poutním místem římských turistů. |Foto: blendspace.com.

Římané poté, co s podporou Achájské ligy porazili Makedonce a Aetolany, velmi rychle přestali potřebovat jeho služby. Začala achájská válka. Nějakou zlou ironií by byla řecká armáda poražena Latiny v roce 191 př. n. l. v bitvě u Thermopyl, po které by byli Aetolané nuceni žádat o mír a platit odškodnění. Válka o Řecko bude pokračovat až do roku 146 př.nl. Poté by římská nadvláda na Balkánském poloostrově konečně posílila a Hellas by zmizela z politické mapy světa jako nezávislá země na téměř dva tisíce let, až do řeckého povstání Turků proti Osmanské říši v roce 1821.

Zajímavé:  7 „špatných“ charakterových rysů, se kterými nemusíte bojovat.

Video z našeho kanálu vám řekne o poháru chamtivosti, ze kterého se nedá pít:

Video z našeho kanálu vám řekne, proč Římané dobyli polovinu světa, ale nikdy nebyli schopni dobýt Německo.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button