8 kroků, které vám pomohou odpustit přestupek

Jak se zbavit zášti? 8 jednoduchých, ale účinných tipů

Slavný dědeček Freud si všiml, že vše pochází z dětství. Naše sny, strachy, komplexy a pochybnosti se formují pod vlivem vnějších a vnitřních faktorů v prvních letech života. Jsem stejného názoru a souhlasím s ním.

Začněme tím, že pocit zášti není vrozený, ale získaný. Miminka mají ve svém arzenálu pocit vzteku a pocitu zášti se musí naučit zhruba od 2 do 5 let. Nejčastěji se tvoří stereotypně nebo přejímá od jiných dětí a dospělých. Například: „Pokud to neuděláš, budu uražen.“ Souhlasím, my dospělí často používáme tento druh manipulace.

Pojďme na to: odkud se berou stížnosti? Proč zažíváme tento pocit? Jak se s tím vypořádat a je to nutné?

Odkud se berou stížnosti?

Pocit odporu vzniká v důsledku rozporu mezi očekáváním o chování pachatele a tím, jak se skutečně zachoval. To znamená, že zášť je důsledkem tří mentálních operací:

• budování očekávání,
• pozorování chování,
• srovnání očekávání a reality.

Jinými slovy, očekáváme, že nám člověk bude rozumět, bude nás cítit a udělá to, na co myslíme, ale neřekne to nahlas. A pokud to říkáme, vždy očekáváme, že ten člověk neodmítne, udělá to, aby nás potěšil, obětuje osobní schopnosti a touhy.

Ve vztazích očekáváme projevy lásky, péče, něhy atd., ale někdy nepovažujeme za nutné říkat, co chceme. Jak přesně se cítíme, když jsme milováni, jak chápeme, že je o nás postaráno. Držíme v sobě představy o ideálních vztazích z naší zkušenosti, z našeho obrazu světa, zapomínáme, že milovaný člověk vyrostl v jiných podmínkách, ve kterých bylo všechno jinak.

Zášť je bolest, kterou si sami způsobujeme

Zklamání z neoprávněných očekávání nás nutí hledat příčinu psychické bolesti, která v dané situaci vzniká. Tento důvod tedy nacházíme venku. Je pro nás těžké pochopit, že si tuto bolest způsobujeme sami v očekávání, že naše životy a naše zájmy bude žít někdo jiný, aniž bychom brali v úvahu naše vlastní.

Ale pokud se nad tím zamyslíte, je to zásadně špatně!

Jen ten, kdo si sám sebe neváží, bude svůj život věnovat druhým a takový člověk vám nic nedá. On sám potřebuje zapracovat na svém sebevědomí. A ukazuje se, že od člověka očekáváme to, co v zásadě nemůže dát, a počítáme s tím, na co nemáme právo. Vždyť nám vlastně nikdo nic NEDLUŽÍ!

Milující člověk si vás dobrovolně a na základě svých osobních tužeb vybral, abyste byl vedle vás šťastný, protože ho to těší. A pokud, aby vám byl nablízku, potřebuje toto místo „koupit“, pak ho takové vztahy dříve nebo později začnou ničit a přestanou přinášet radost. Dostaví se pocit nesvobody.

A co je na tom dobrého?

Nejčastěji nás urážejí blízcí

Jakýkoli vztah je volbou každého ve prospěch tohoto vztahu. Volba znamená svobodu ve vyjadřování pocitů. Nemůžeme cítit nic jiného než VDĚČNOST. Koneckonců, vše, co ve vztahu dostáváme, bychom měli považovat za dar. Takové vztahy mají světlou budoucnost.

Nejčastěji nás pohoršují naši blízcí, protože pro někoho cizího není tak snadné nás urazit. Od cizího člověka nic neočekáváme, což znamená, že v něm nejsme zklamaní. Existují samozřejmě lidé, které mají tendenci urážet všichni: lidé, Bůh, Vesmír a život obecně. Takoví lidé věří, že jim všechno dluží. A jsou upřímně rozhořčeni tím, proč se s nimi nezachází tak, jak si představují.

Ale to už je jiný příběh.

Zášť vzniká z vnitřního traumatu

Jakákoli zášť vychází z hlubokého vnitřního traumatu. Jádrem zášti je skrytý komplex méněcennosti: neustálé pochybnosti o sobě a svých schopnostech, neschopnost převzít odpovědnost za svůj život a vše, co se v něm děje, a neochota dosahovat cílů sám.

Čekáme, až přijde někdo, kdo za nás všechno udělá a bude za nás také žít naše životy. A pokud se tak nestane, jsme zklamaní a trpíme.

Samozřejmě, pokud si to přejeme, můžeme delegovat zodpovědnost za svůj život na jiné lidi a dát jim moc ovlivňovat naši náladu a pohodu. Ať se rozhodnou, zda nás udělají šťastnými nebo nešťastnými. Jen si pamatujte, že se tak připravujeme o svobodu volby a možnost žít svůj život v radosti a nekonečném štěstí!

Potřebujete se vypořádat s pocity zášti?

Možná mluvím příliš nahlas o tom, že pocit rozhořčení vás připravuje o možnost žít šťastný život. Ale bohužel je to tak. Kvůli hlubokým vnitřním křivdám lidé onemocní, trpí, umírají.

Máte na výběr: být uražený, nebo hned od této vteřiny, jednou provždy, naučit se ovládat tento pocit, který koroduje a ničí jako jed. Nejdůležitějším krokem ke zbavení se křivd je převzetí odpovědnosti za svůj život!

Když to uděláte, budete schopni ovládat své emoce a tento pocit. Dojde k pochopení, že vás není možné urazit. Abych vám na této cestě pomohl, chci vám nabídnout několik jednoduchých, ale velmi účinných praktik, pomocí kterých se naučíte zvládat pocity odporu.

Jak se zbavit zášti: 8 účinných tipů

Rada číslo 1

Pokud máte pocit, že jste se urazili, není třeba si negativitu nechávat pro sebe. Ale není třeba běžet za člověkem a vylévat to na něj všechno. Zkuste si představit pachatele. Možná máte jeho fotku, pokud ne, můžete vzít nějaký předmět, například polštář, a promluvit si.

Řekněte nám, co přesně vás uráží, co se vám nelíbilo, co jste očekávali. Tato praxe objasní mnohé i vám. Naučíte se vyjádřit své pocity a touhy dříve, než se objeví zášť.

Rada číslo 2

Pokud vás přesto slovo nebo skutek urazí, vezměte si nějaký měkký předmět, hračku nebo polštář, představte si pachatele v tomto předmětu a správně odrážejte svou bolest a hněv bitím.

Mimochodem, slzy také pomáhají. Pokud máte v tuto chvíli chuť brečet, nezdržujte se.

Rada číslo 3

Pokud nemůžete mluvit, napište pachateli dopis. Řekněte mu vše, co si myslíte o současné situaci. Dopis pak musí být spálen.

Rada číslo 4

Naučte se konstruktivně vyjadřovat emoce. Jak? Zkuste se svým násilníkem mluvit ne z pohledu žalobce, ale z pohledu někoho, kdo popisuje jeho pocity. Místo: „Urazil jsi mě, urazil jsi mě!“ řekněte: „Jsem uražen a vaše chování a slova mě urazily, jsem naštvaný.“ Pokud je člověk z něčeho obviněn, pak má touhu vzdorovat. Mluvit prostřednictvím svých pocitů pomáhá zmírnit nebo snížit napětí mezi lidmi.

Rada číslo 5

Snažte se tomu člověku porozumět: proč to udělal. Možná to dělá nevědomě.

Rada číslo 6

Pokud vás něco uráží, poděkujte za to dané osobě. Byly vám ukázány vaše slabosti. Pochopte sami sebe a proč vám to vadí.

Rada číslo 7

Odpusťte si, že jste se urazili. Ano, ano, na jednu stranu je to tak jednoduché, ale na druhou stranu je to důležité.

Rada číslo 8

Pokud jste byli zraněni až k slzám, nebo došlo k vážné hádce, existuje velmi účinný způsob pro okamžik „tady a teď“. Začněte zhluboka dýchat, vzpomeňte si na svého pachatele a řekněte nahlas s intonací krále nebo královny: „Odpouštím ti! Odpouštím ti! Odpouštím ti!“.

Poté, co to řeknete potřetí, urážka jakoby ručně zmizí a vy se budete usmívat nebo dokonce smát.

Hlavní věc je pochopit, že tím, že se urazíte, škodíte jen sami sobě. Myslete proto jen na dobro, osvoboďte se od zášti. Moc se mi líbí čtyřverší Omara Khayyama, které si chci zapamatovat:

Život se stydí za ty, kteří sedí a truchlí,
Kdo si nepamatuje slasti, neodpouští urážky.
Zpívejte, dokud struny vaší chang prasknou!
Pijte, dokud se nádoba nerozbije o kámen!

Blog Academy je otevřen odborným autorům. Pokud chcete napsat článek, přečtěte si prosím redakční zásady. Vítáme vaše příspěvky!

Oheň splnění přání. Svíčky, které vám pomohou realizovat vaše záměry

Kdy skončilo vaše dětství? Nebo mluvit o vnitřním dítěti

Šest vlastností, které nutí lidi podat žádost o rozvod

Jak správně zakončit odcházející rok?

Jak a o čem mluvit s mužem

Jak najít své povolání a objevit svůj talent?