Obsah
- 1 5 nápadů z románů Victora Pelevina, které ožily
- 2 10 nejlepších knižních nápadů, které jsme realizovali v reálném životě
- 3 1. Společnost „Nikola“ – „Generace P“ Victor Pelevin
- 4 2. Zájmové kluby – “Fight Club” Chuck Palahniuk
- 5 3. Metody forenzní vědy a la Holmes – „Dobrodružství Sherlocka Holmese“ Arthur Conan Doyle
- 6 4. Podvodné schéma – „Mrtvé duše“ Nikolai Gogol
- 7 5. Myšlenka nadčlověka – „Tak pravil Zarathustra“ od Friedricha Nietzscheho
- 8 6. Ponorka – „20 000 mil pod mořem“ od Julese Verna
- 9 7. Svatební stroje – „Asketické Rusko“ Oleg Logvinov a Artem Senatorov
- 10 8. Skenování – „Polední, XXII. století“ bratři Boris a Arkadij Strugackí
- 11 9. Atomová bomba – „Releasing the World“ od H. G. Wellse
- 12 10. Sluchátka – „Fahrenheit 451“ od Raye Bradburyho
5 nápadů z románů Victora Pelevina, které ožily
10 nejlepších knižních nápadů, které jsme realizovali v reálném životě
Dostávejte jeden z nejčtenějších článků e-mailem jednou denně. Připojte se k nám na Facebooku a VKontakte.
Předplatné
Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Ponorka je výplodem fantazie Julese Verna.
Někdy se brilantní nápady nerodí ve vědeckých laboratořích, ale na stránkách knih, a ne nutně knih sci-fi. V naší recenzi ponorka vynalezená Julesem Vernem, úspěšnou značkou ze slavného Pelevinova románu a dalších knižních nápadů, které byly ztělesněny v reálném životě.
1. Společnost „Nikola“ – „Generace P“ Victor Pelevin
“Kvass není cola, pij Nikola”
Victor Pelevin se ve svém postmoderním románu „Generace P“ poprvé rozhodl postavit do kontrastu americkou Coca-Colu s původním ruským nápojem – kvasem. Po takové konfrontaci v literatuře se společnost Nikola objevila ve skutečnosti. Jeho slogan zněl jako „Kvass není cola, pijte Nikolu“ a byl velmi podobný sloganu, který pro svou práci vymyslel Pelevin.
2. Zájmové kluby – “Fight Club” Chuck Palahniuk
Takové různé kluby.
V roce 1996 vydal americký spisovatel Chuck Palahniuk román s názvem Klub rváčů. Dílo vypráví o stejnojmenném podniku, kde lidé mohli ve férovém boji vyhodit ze sebe všechny emoce. Po filmové adaptaci Palahniukovy knihy se podobné kluby začaly objevovat v mnoha částech světa, z nichž většina byla nelegální. Nápad spisovatele se ukázal být tak populární, že některé z těchto zařízení jsou stále v provozu.
3. Metody forenzní vědy a la Holmes – „Dobrodružství Sherlocka Holmese“ Arthur Conan Doyle
Forenzní metody a la Holmes
Anglický spisovatel Arthur Conan Doyle při psaní série knih o skvělém detektivovi Sherlocku Holmesovi popsal velké množství různých forenzních metod. Strážci zákona o nich tehdy kupodivu nevěděli. Mezi takové metody patří identifikace psacích strojů, sběr cigaretového popela a nedopalků a zkoumání stop na místě činu pomocí lupy. Postupem času je, stejně jako mnoho dalších literárních detektivních metod, začali aktivně využívat policisté.
4. Podvodné schéma – „Mrtvé duše“ Nikolai Gogol
Podvod podle Gogola.
Ruský spisovatel Nikolaj Gogol v básni nazvané „Dead Souls“ popsal neobvyklý podvodný plán. V díle se hlavní postava zabývala nákupem zboží, které existovalo pouze na papíře a ve skutečnosti chybělo. Dnes podobné zločinné schéma používá mnoho bezohledných občanů, kteří zadají objednávku smluvní firmě a zaplatí za práci. Je to tak, že samotná společnost s tím nic nedělá; ukáže se, že všechny práce jsou prováděny pouze podle dokumentace.
5. Myšlenka nadčlověka – „Tak pravil Zarathustra“ od Friedricha Nietzscheho
Friedrich Nietzsche je původcem myšlenky nadčlověka.
Slavný filozof Friedrich Nietzsche vytvořil značné množství děl. V jednom z nich, nazvaném „Tak mluvil Zarathustra“, vyslovil myšlenku, že lidé jsou pouze přechodným výdobytkem přírody a jeho konečným výsledkem by měli být nadlidé. Myšlenka této filozofické myšlenky byla vyzvednuta Adolfem Hitlerem, který věřil, že to byla árijská rasa, která byla nejvyšší ze všech ostatních ras na naší planetě.
6. Ponorka – „20 000 mil pod mořem“ od Julese Verna
Ponorka je výplodem fantazie Julese Verna.
V roce 1869 se myšlenky o vývoji hlubinných nádob teprve začaly objevovat. Spisovatel sci-fi Jules Verne jako první popsal ponorku. Řeč je o slavném Nautilovi ze sci-fi knihy 20 000 lig pod mořem, jehož jméno se stalo mezi ponorkami nejznámější. Sám spisovatel byl přezdíván „otec ponorek“ pro „stvoření“ Nautila. Dnes jsou po jeho ponorce pojmenovány počítače, elektronická zařízení a kosmické lodě a toto jméno používají také sportovní kluby, hudební skupiny, restaurace a hotely.
7. Svatební stroje – „Asketické Rusko“ Oleg Logvinov a Artem Senatorov
V roce 2012 vydal duet Olega Logvinova a Artema Senatorova satirické dílo s názvem „Asketické Rusko“. Kniha popisuje původní funkci strojů určených k dobíjení účtů mobilních telefonů. Po zaplacení mohl každý hrát „sudý-lichý“. Správná odpověď zvyšuje uloženou částku, nesprávná odpověď tedy vede ke ztrátě všeho. Kvůli takovým strojům se důchodci nechali unést a děti utratily kapesné, které dostávaly. Nyní žádné takové stroje neexistují jen kvůli omezením hazardního podnikání, ale takový nápad tu byl, jen neměl čas se stát realitou.
8. Skenování – „Polední, XXII. století“ bratři Boris a Arkadij Strugackí
Ilustrace z knihy „Polední, XXII. století“.
Bratři Boris a Arkadij Strugackí ve své fantastické utopii „Poledne, XXII. století“ hovořili o metodě, která umožňuje sestavit matematický model lidského mozku vytvořením jeho kopie. V knize se tato metoda nazývá systém „Casparo-Karpov“. Příběh vyšel v roce 1962, kdy bylo šachistovi Karpovovi pouhých 11 let a jeho protivník Kasparov se ještě ani nenarodil.
9. Atomová bomba – „Releasing the World“ od H. G. Wellse
V díle „The Liberation of the World“ anglický spisovatel H. G. Wells poprvé použil výraz „atomová bomba“. Zajímavostí je, že dílo vyšlo ještě před první světovou válkou v roce 1913, kdy o takové zbrani nebylo ani pomyšlení. První atomová bomba byla testována teprve v roce 1945 a to je konec druhé světové války.
10. Sluchátka – „Fahrenheit 451“ od Raye Bradburyho
Sluchátka do uší.
Sluchátka do uší jsou dnes velmi populární, ale v 1950. letech byla sluchátka úplně jiná. Proto je docela překvapivé, že hrdinka díla „451 Fahrenheit“ amerického spisovatele Raye Bradburyho používala právě tato sluchátka. Autor je nazval „skořápky“ a představoval si je jako malé rádiové přijímače velikosti náprstku, které přenášejí hlasy a hudbu do mozku.
Líbil se vám článek? Pak nás podpořte tam: