20 kognitivních předsudků, které ovlivňují vaše rozhodnutí

20 kognitivních předsudků, které ovlivňují vaše rozhodnutí

Máme tendenci připisovat jednání jiných lidí jejich charakteru (spíše než jejich situaci nebo kontextu). Své vlastní jednání přitom vysvětlujeme situací nebo kontextem, nikoli svým charakterem. Proto mají lidé tendenci přesouvat odpovědnost na druhé.

Efekt stáda

Člověk je společenská bytost. Tato vlastnost nám nejen pomohla dosáhnout blahobytu, ale má i určitou nevýhodu. Naše slova, činy nebo přesvědčení jsou značně ovlivněny názory druhých.

Efekt stáda je podobný skupinovému myšlení.

Egocentrické zkreslení

Lidé mají tendenci zveličovat vše, co souvisí s jejich vlastní osobou. Například při skupinové práci se často zdá, že náš příspěvek k projektu je mnohem významnější než příspěvek ostatních.

Naivní realismus

Velmi si vážíme sami sebe (viz egocentrické zkreslení), ale náš pohled na svět považujeme za objektivní.

Proto se domníváme, že pokud s námi někdo nesouhlasí, pak je nevzdělaný, neinformovaný nebo pod vlivem kognitivních zkreslení.

Fenomén Baader-Meinhof

Stojí za to dozvědět se o něčem novém a zdá se, že to vidíme všude. Baader-Meinhofův fenomén se vysvětluje tím, že zvýšená pozornost k nějakému jevu vytváří iluzi, že se objevuje častěji.

Pygmalion efekt

Vysoká očekávání vedou k vysokému výkonu (a naopak).

Ti, kteří mají vysoká očekávání, s větší pravděpodobností toto přesvědčení přijmou a podávají lepší výkon. Toto kognitivní zkreslení je pro manažery velmi užitečné, aby si toho byli vědomi.

Konfirmační zkreslení

Lidé mají tendenci vidět a interpretovat informace způsoby, které potvrzují jejich přesvědčení.

• Podporují nová data tuto myšlenku? Perfektní zásah!
• Nová data to vyvracejí? Musí v nich být nějaká chyba.

Jedná se o velmi častý a velmi škodlivý jev.

Obrácený efekt

Toto je nebezpečnější verze konfirmačního zkreslení. Jsou-li člověku předloženy důkazy, které jsou v rozporu s jeho postavením, pouze upevňuje svůj názor.

Kotevní efekt

Kotva je referenční bod, obvykle první informace, kterou člověk o tématu obdrží. Na této kotvě člověk buduje všechny následující myšlenky a rozhodnutí.

Existenci tohoto efektu znovu a znovu dokazovali vědci a prodejci ojetých vozů.

Dunning-Krugerův efekt

Lidé, kteří nejsou zběhlí v nějaké dovednosti, mají tendenci přeceňovat své schopnosti. Je velmi obtížné objektivně určit vaši kompetenci.

Efekt Bena Franklina

„Ten, kdo vám jednou udělal dobře, vám bude ochotnější pomoci znovu, než ten, komu jste pomohli vy sami,“ řekl jeden z amerických otců zakladatelů Benjamin Franklin.

Tím, že někomu pomáháme, tedy posilujeme své objektivní vnímání.

Strach ze ztráty

Toto zkreslení poprvé formulovali slavní vědci Amos Tversky a Daniel Kahneman. Averze ke ztrátě znamená, že bolest ze ztráty něčeho je větší než potěšení z toho, že to máte.

Obecně platí, že lidé vynaloží více úsilí na to, aby se vyhnuli ztrátě, než aby něco získali.

Efekt nadace

Pokud nám něco patří, nechceme se toho vzdát. Aby se lidé vzdali předmětu, budou požadovat více, než by byli ochotni zaplatit za jeho získání.

Efekt dostupnosti

Lidé vyhodnocují situaci na základě nejlepších dostupných dat, která se jim objeví v paměti.

Takto cyklus zpráv ovlivňuje naše myšlení. Neustálý proud negativních informací posiluje přesvědčení, že svět je nespravedlivý.

chyba přežití

Dějiny jsou napsány vítězi.

Soustředění se pouze na „přeživší“ a systematické ignorování všech ostatních zkresluje zjištění. Často přeceňujeme své šance na úspěch, protože čteme jen příběhy o vítězstvích.

IKEA efekt

Za mnohem hodnotnější považujeme předměty, které jsme sami vytvořili nebo sestavili, bez ohledu na kvalitu výsledného produktu.

Foto v textu: bbernard / Shutterstock

Když na něčem pracujeme, zdá se, že do objektu vkládáme část sebe sama. Jeho hodnota tak v našich očích stoupá.

Tendence vynášet opožděné soudy

Lidé často považují minulé události za předvídatelnější, než ve skutečnosti jsou.

Zvažujeme minulost, kterou už známe. Ale necítíme, jak zpětný pohled ovlivňuje náš úsudek. To může výrazně zkreslit naše vzpomínky.

Zaujatost pokračování

Milujeme plány. I když se rozčílí (nebo už nejsou pro současnou situaci relevantní), máme tendenci na nich dále pracovat.

Taková touha vždy dodržovat daný plán není vždy užitečná.

Chyba přehrávače

Přirozeně máme problém odhadovat pravděpodobnosti.

Hazardní omyl nám říká, že máme sklon věřit, že události z minulosti určují výsledek budoucnosti (i když se to zjevně neděje).

Prokletí poznání

Odborníci (široce definováni jako vzdělaní lidé) se často mylně domnívají, že ostatní mají stejné zkušenosti a znalosti jako oni.

Kvůli tomu nemohou efektivně učit ani vést, pokud podřízení ještě nemají dostatek znalostí.

Kognitivní předsudky ovlivňují způsob, jakým každý den přemýšlíme a děláme rozhodnutí. Když pochopíme, jak fungují, můžeme objektivněji posoudit, co se děje.

Titulní foto: Pexels

Co jsou kognitivní zkreslení? Důvody a způsoby, jak se jim vyhnout

Kognitivní předsudky jsou jako malé „broučky“ v našem mozku, které mohou narušit způsob, jakým vidíme a chápeme svět kolem nás. Jsou jako optické iluze pro naši mysl.

Co jsou to kognitivní zkreslení v psychologii jednoduchými slovy

Fotograf: Zahra Tahir

Představme si, že se náš mozek neustále snaží šetřit energií a pracovat rychle. K tomu používá při zpracování informací vlastní „zkratky“ a „zjednodušení“. Zde začínají kognitivní zkreslení.

Jedním z takových předsudků je „přílišné zjednodušení černobílého myšlení“. Máme tendenci vidět věci jako absolutně dobré nebo absolutně špatné a ignorujeme všechny odstíny šedé. To může vést ke špatným rozhodnutím a negativním emocím.

Další zkreslení je „potvrzení zkreslení“. Často hledáme informace, které potvrzují naše přesvědčení, a ignorujeme to, co jim odporuje. To může posílit naše předsudky a narušit objektivní myšlení.

„Filtr potvrzení“ je další zkreslení, díky kterému má náš mozek tendenci zvýrazňovat pouze informace, které potvrzují naše obavy a obavy, a ignorovat vše ostatní. To může vytvářet zbytečné úzkostné myšlenky.

A konečně, „čtení myšlenek“ je, když předpokládáme, že víme, co si ostatní lidé myslí, i když nemáme žádné skutečné důkazy. To může vést k nedorozuměním a konfliktům ve vztazích.

Příčiny kognitivních distorzí

Když mluvíme o kognitivních předsudcích, vstupujeme do fascinujícího světa, kde se naše mysl stává jevištěm pro nečekaná divadelní představení. Náš mozek jsou složité a výkonné orgány, ale ne vždy fungují dokonale. Proč dochází k kognitivním zkreslením? Podívejme se na některé fascinující důvody:

• Evoluční dědičnost: Jednou z hlavních příčin kognitivních zkreslení může být evoluce. Náš mozek se vyvíjel miliony let a některé kognitivní vzorce mohly být užitečné v primitivních podmínkách. Například tendence myslet černobíle – druh kognitivní zaujatosti – mohla našim předkům pomoci přežít v situacích, které vyžadovaly rychlá rozhodnutí.

• Emoce a stres: Občas mohou naše emoce a stres narušit naše myšlení. Emocionální intenzita události může vést k podcenění rizik nebo přecenění důležitosti události. Takové kognitivní zkreslení může způsobit, že naše mysl bude méně objektivní a přesná.
• Sociální vliv: Jsme sociální tvorové a naše názory jsou často utvářeny vlivem druhých. Kognitivní deformace mohou vznikat z tlaků na přizpůsobení se společenským normám nebo z vlivu autorit. To může vést ke zkreslenému vnímání událostí a zúžení obzorů.
• Potvrzení přesvědčení: Často chceme mít správný názor nebo si nechat potvrdit své přesvědčení. Kognitivní předsudky, jako je „potvrzení pozornosti“ nebo „potvrzení zaujatosti“, nás mohou přimět vyhledávat a interpretovat informace způsobem, který odpovídá našim předpojatým představám.

• Informační přetížení: V dnešní době jsme denně konfrontováni s obrovským množstvím informací. To může přetížit náš mozek a vést ke kognitivním předsudkům, jako je „efekt filtru“, kdy vybíráme informace, které potvrzují naše přesvědčení, a ignorujeme důkazy, které jim odporují.

Všechny tyto důvody, byť mohou deformovat naše myšlení, nám také mohou pomoci lépe porozumět sami sobě a svým reakcím. Učení se o kognitivních předsudcích nám může pomoci stát se uvědomělejšími a přizpůsobivějšími ve způsobu, jakým rozumíme světu a jak s ním komunikujeme.

20 kognitivních zkreslení, které negativně ovlivňují náš život

Kognitivní zkreslení jsou psychologické šumy v naší mysli, které mohou výrazně zkreslit naše vnímání reality a mít negativní dopad na náš život. Níže je 20 z nich, se kterými se často setkáváme u sebe i u druhých:

• Černobílé myšlení: Svět vidíme extrémně černobíle a ignorujeme všechny odstíny mezi nimi. Toto zkreslení může vést k nadměrnému úsudku a negativním emocím.

• Filtr selektivní pozornosti: Věnujeme pozornost pouze těm aspektům situace, které potvrzují naše předsudky, ignorujeme vše ostatní. To může vést ke zkresleným představám a nesprávným závěrům.
• Katastrofizace: Nadměrně zvyšujeme význam negativních událostí a očekáváme nejhorší výsledky. To může způsobit úzkost a strach, který není v souladu s realitou.
• Osobní znevažování: Zlehčujeme své úspěchy a kvality a věříme, že jsou nedůležité. To může podkopat naši sebeúctu a motivaci.
• Zobecnění: Vyvozujeme obecné závěry na základě jedné nebo více jednotlivých událostí bez ohledu na kontext. To může vést k nesprávným názorům na svět.
• Emocionální čtení: Předpokládáme, že víme, co si o nás ostatní lidé myslí na základě našich vlastních emocí. To může vést k nedorozuměním a konfliktům ve vztazích.
• Mentální filtry: Vidíme pouze ta fakta, která odpovídají našemu přesvědčení a ignorujeme ta, která jim odporují. To posiluje naše zkreslené přesvědčení.
• Magické myšlení: Věříme spíše v nadpřirozená nebo nerealistická vysvětlení událostí, než abychom hledali logické a vědecké odpovědi.
• Srovnávání s ostatními: Neustále se srovnáváme s ostatními na základě vnějších charakteristik, ignorujeme individuální rozdíly a naše vlastní úspěchy.
• Předpovídání budoucnosti na základě minulosti: Věříme, že budoucnost bude stejná jako minulost, i když pro to není dostatek důkazů. To může bránit naší schopnosti měnit se a růst.
• Konfirmační zkreslení: Máme tendenci vyhledávat a pamatovat si informace, které potvrzují naše přesvědčení, a ignorovat informace, které jim odporují, což může vést k posílení nesprávných přesvědčení.
• Emocionální reakce na události: Věříme, že události samy o sobě způsobují naše emoce, přičemž ignorujeme roli naší interpretace a hodnocení situace.
• Zkreslení kontroly: Věříme, že máme absolutní kontrolu nad událostmi ve svém životě nebo naopak, že jsme zcela bezmocní a nemůžeme nic změnit.
• Zkreslení osobní odpovědnosti: Zodpovědnost za své problémy a životní události klademe na jiné lidi nebo vnější okolnosti a ignorujeme svou vlastní roli.
• Předpojatost sebepotvrzení: Hledáme potvrzení naší hodnoty a respektu od ostatních, ignorujeme naši vnitřní důvěru a sebehodnotu.
• Zkreslení očekávání: Často očekáváme, že události dopadnou jen dobře nebo špatně a ztrácíme ze zřetele možnost různých výsledků.

Nebezpečné kognitivní zkreslení

• Fairness Distortion: Věříme, že svět by měl být vždy spravedlivý a jsme zklamaní, když tomu tak není, nehledě na to, že život je často nespravedlivý.
• Zkreslení času: Máme tendenci přeceňovat okamžiky v minulosti a budoucnosti a ignorovat význam přítomného okamžiku.
• Zkreslování záměrů: Často předpokládáme, že víme, co si ostatní lidé myslí nebo co cítí, a vytváříme domněnky o jejich záměrech bez spolehlivých důkazů.
• Zkreslení stavu: Poměřujeme svou hodnotu a důležitost ve srovnání s ostatními, což může vést k soutěživé a závistivé mentalitě namísto zdravého sebevědomí.

Řešením těchto kognitivních zkreslení můžeme vyvinout zdravější způsoby myšlení a rozhodování, což zase může zlepšit naši celkovou pohodu a vztahy s ostatními.