Obsah
- 1 8 filozofických myšlenek, které změní váš pohled na svět
- 2 Filozofické myšlenky, které rozšíří vaše chápání sebe sama a světa
- 3 1. Descartova filozofie
- 4 2. Pojem Platónovy myšlenky
- 5 3. Introspekce Johna Locka
- 6 4. Morální relativismus
- 7 5. Myšlenka etiky Immanuela Kanta
- 8 6. Determinismus
- 9 7. Existencialismus
- 10 Přečtěte si také:
8 filozofických myšlenek, které změní váš pohled na svět
Filozofické myšlenky, které rozšíří vaše chápání sebe sama a světa
Filosofie se zdá být složitá, nudná a zbytečná věda. Vícesvazková díla v těžkých svazcích, nesrozumitelné termíny, pojmy, které existují pouze na stránkách vysokoškolských učebnic. Je nepravděpodobné, že by byly užitečné v praktickém životě, tak proč je studovat? Ve skutečnosti je kladení otázek o struktuře světa a místě v něm užitečné pro každého, kdo chce žít vědomě a ne jen existovat. Řekneme vám, jaké myšlenky slavných myslitelů vám pomohou zlepšit vaše chápání světa a sebe sama.
1. Descartova filozofie
„Myslím, tedy jsem“ je slavný citát René Descartese. Filosof naznačuje, že celá naše realita se může ukázat jako iluze. Možná právě teď spíte a váš život je jen barevný sen. Nebo je váš mozek v baňce pod bedlivým dohledem vědců a všechny vaše vzpomínky jsou výsledkem vědeckých experimentů.
Jak žít dál, když jste si najednou uvědomili, že všechno kolem vás se může ve skutečnosti ukázat jako falešné? Descartes našel řešení tohoto problému: koneckonců opravdu rozumíte tomu, co si myslíte a cítíte, což znamená, že vaše vědomí je jediná věc, o které nelze pochybovat. Dokud si zachováte schopnost uvažovat, pak v každém případě budete pokračovat v životě.
2. Pojem Platónovy myšlenky
Starověký řecký filozof tvrdil, že skutečně existuje pouze pojem předmětu, ale nikoli předmět samotný. Je těžké s tím souhlasit, ale podívejme se na to na příkladu. Řekněme, že držíte v ruce jablko a přemýšlíte o něm. Ve vaší hlavě je „idea“ jablka a je nesmrtelné, protože je ve vašem vědomí. Ale jablko ve vaší ruce dříve nebo později zmizí: můžete ho jíst, nebo se prostě zkazí a přestane existovat. Stejně jako všechna ostatní jablka v reálném světě. Zároveň ve vaší mysli může být „jablko“ červené, šťavnaté a sladké. A to, co máte v ruce, je zelené a kyselé. To znamená, že „nápad“ a věc se nemusí shodovat.
Jednoduše řečeno, podstatou Platónovy koncepce je, že hmotné předměty mají začátek a konec. Ale jejich koncept, „idea“, je nekonečný a věčný. Pokud tuto myšlenku aplikujete na sebe, dokážete si představit, že i když zemřete, budete nadále existovat, protože pojem „osoba“ zůstane nezměněn.
3. Introspekce Johna Locka
Introspekce je metoda sebepoznání, při které analyzujeme své činy, myšlenky a pocity. Tato myšlenka vás učí sledovat, proč věříte tomu, čemu věříte, proč jednáte tak, jak jednáte, a zda vaše přesvědčení nemusí být špatné.
Být kritický ke svým vlastním předpokladům a akceptovat, že mohou být zpochybněny, je důležité pro pochopení ostatních a budování zdravých vztahů s nimi. Introspekce v podstatě zahrnuje introspekci, učí vás sledovat své vlastní pocity v daném okamžiku a rozšiřuje vaše chápání světa. Je pravda, že byste neměli jít příliš hluboko do duše, abyste neztratili kontakt s realitou.
4. Morální relativismus
Filozofie morálního relativismu navrhuje opustit přísné definice „dobra“ a „zla“. Pojem morálky se stírá, důležitý není samotný akt, ale jeho kontext. V závislosti na případu může být dobro špatné a špatné může být dobré. To znamená, že každé rozhodnutí by mělo být učiněno na základě situace, a ne obecných pravidel etiky. Zvenčí se může rozhodnutí zdát špatné, ale v této situaci bude jediné možné.
Můžete tomu říkat „povolnost“, ale tento přístup vám pomůže analyzovat akce a vybrat nejlepší možnost, aniž byste se nutili do zbytečných hranic.
5. Myšlenka etiky Immanuela Kanta
Základem konceptu je „zlaté etické pravidlo“ – „chovej se k ostatním tak, jak bys chtěl, aby se oni chovali k tobě“. Myslitel to rozvine globálněji: při rozhodování přemýšlejte o tom, zda to ostatní mohou v této situaci použít jako jedinou správnou možnost? Filosof také navrhuje nepoužívat lidi jako prostředek k dosažení cíle, ale považovat pomoc druhého za cíl samotný.
Uvažováním v těchto rámcích se samozřejmě chybám zcela nevyhnete. Ale musíte uznat, že když se rozhodujete v rámci celého lidstva, musíte znovu přemýšlet o uvědomění si své volby.
6. Determinismus
Předpokládá se, že člověk nemá vlastní vůli a všechny jeho činy jsou předurčeny osudem. Prostě jde s proudem, nic nezávisí na jeho rozhodnutích. Vše bude tak, jak má být a nemůžete to nijak ovlivnit. Odpovědnost člověka za své činy je zcela vyloučena.
Pohodlný koncept pro ty, kteří jsou zvyklí ospravedlňovat své činy vlivem něčeho „vyššího“. Na druhou stranu někdy tento přístup pomůže nenabrat si toho moc a situaci prostě věřit.
7. Existencialismus
Pravděpodobně jste slyšeli nebo dokonce zažili „existenční krizi“ – kdy najednou zjistíte, že celý váš život nemá smysl. Filozofie existencialismu tvrdí, že lidská existence nemá žádný účel ani účel. Žít v takovém paradigmatu je těžké a je snadné sklouznout do deprese: proč vůbec něco dělat, když všechno nemá smysl? Ale v rámci konceptu má lidský život stále hodnotu. Existujeme proto, abychom se projevili v řetězci učiněných rozhodnutí a přijatých akcí.
Studium filozofických myšlenek není zbytečným cvičením. Čím více přemýšlíte o svém vlastním životě v rámci různých pojmů, tím šířeji se začnete dívat na svět a hlouběji chápat sami sebe. Hlavní věc, kterou si pamatujte, je, že byste se neměli nutit do rámce postulátů. Filosofie je jen způsob, jak porozumět vlastnímu životu, naučit se vnímat sebe sama a lépe porozumět druhým.
Přečtěte si také:
- Jak poznat sofistu a proč nemá smysl se s ním hádat
- Jak žít šťastný život: vize slavných filozofů
- 10 taoistických myšlenek, které vás naučí vážit si života a radovat se z maličkostí
- 11 inspirativních japonských konceptů, které vám pomohou zlepšit život