6 úžasných faktů o dětech

Pro každého rodiče jsou jeho děti výjimečné a mají naprostou pravdu. Věděli jste ale, že děti mají jedinečné nadání již před narozením?

Jejich úžasné schopnosti vždy zajímaly vědce, kteří prováděli výzkum, aby zjistili, jak se dětem daří rozlišovat pach své matky nebo kde získávají schopnost plavat pod vodou.

Zde je několik překvapivých a zábavných faktů o dětech, které možná nevíte.

dětský pláč

1. Děti pláčou s přízvukem a podle toho, jak pláčou, poznáte národnost dítěte.

Když miminka pláčou, přijímají matčin přízvuk a styl mluvy. Má se za to, že dítě začíná slyšet hlas své matky ještě v děloze, a pak kopíruje přízvuk, když vyrůstá.

Vědci provedli studii tak, že zaznamenali křik 60 novorozenců: 30 dětí narozených francouzsky mluvícím rodičům a 30 dětí narozených německy mluvícím rodičům. Všimli si, že melodie pláče německých dětí klesá, zatímco melodie francouzských dětí se zvyšuje. Tyto „pláčivé melodie“ se shodovaly s vlastnostmi rodného jazyka jejich rodičů.

2. Je-li novorozené miminko první hodinu přiloženo matce na levé břicho, doplazí se bez pomoci k matčině hrudi.

Novorozené děti téměř instinktivně začínají sahat na matčin prs, pokud jsou položeny matce na břicho. Přitahuje je vůně bradavek, která je podobná vůni plodové vody v děloze.

Přítomnost plodové vody v náručí dítěte také vysvětluje, proč dítě nadále saje ruce a prsty.

3. Jedním z důvodů instinktivní touhy políbit své dítě je chránit ho před patogeny.

Když matka líbá své dítě, odebírá jakoby vzorky virů a bakterií umístěných na obličeji a těle dítěte, které se do něj dostanou.

Imunitní buňky matky vytvářejí protilátky, které přecházejí do mateřského mléka a chrání dítě před infekcemi.

Proč si děti dávají všechno do pusy?

4. Miminka dávají vše do úst, protože tam se nacházejí nejrozvinutější nervová zakončení.

Do 7 měsíců věku dítěte nemůže používat ruce a prsty ke zkoumání předmětů. Ústa miminek však obsahují mnohem více nervových zakončení na čtvereční milimetr než kterákoli jiná část těla. To je důvod, proč malé děti neustále dávají vše do úst, aby pochopily, jak se předmět cítí a jak chutná.

5. Děti se usmívají v průměru 200krát denně.

Pro srovnání, ženy se usmívají v průměru 62krát denně a muži pouze 8.

Plavání novorozenců

6. Většina dětí prokazuje vrozenou schopnost plavat a potápět se od narození do přibližně 6 měsíců.

Téměř 95 procent miminek má do 6 měsíců plavací reflex.

Při plavání se tepová frekvence dítěte zpomalí o 20 procent a sníží se i průtok krve do prstů na rukou a nohou. Potápěčský reflex také zachovává kyslík pro srdce a plíce, čímž zpomaluje nástup hypoxického poškození mozku. Díky tomuto reflexu jsou miminka schopna přežít pod vodou krátkou dobu.

7. Matka a dítě si vyměňují DNA, dokud je dítě ještě v děloze. Tyto buňky mohou zůstat v matce roky.

Studie ukázala, že během těhotenství si matka a plod vyměňují buňky, které v jejich těle zůstávají po mnoho let. Tento jev je známý jako mikrochimérismus. Díky tomuto jevu lze v některých oblastech mozku matky detekovat chromozomy Y.

8. Když se někdo nebo něco dotkne ruky dítěte, instinktivně ji uchopí.

Miminka mají vrozený reflex uchopení dlaně, který jim umožňuje uchopit vše, co se dotkne jejich ruky. Reflex se objevuje 16 týdnů po početí a je plně vyvinut v době narození dítěte.

V tomto případě je stisk tak silný, že unese vlastní váhu dítěte, ale je také nepředvídatelný, protože jej dítě může nečekaně uvolnit. Palmární reflex je důležitý pro rozvoj motoriky u kojenců a rozvoj schopnosti rozpoznávat předmět počitkem.

Spánek novorozence

9. Dětský mozek dokáže využít až 50 procent zásob glukózy, což vysvětluje, proč děti tolik spí.

Jedním z důvodů, proč novorozenci tolik spí, je skutečnost, že jejich mozek využívá až 50 procent zásob glukózy v těle. Pro srovnání, mozek dospělého využívá asi 20 procent zásob glukózy v těle a spánek zlepšuje příjem glukózy mozkem.

10. Novorozenci vidí prvních pár měsíců vše černobíle.

První tři měsíce života miminko ostří jen na vzdálenost asi 20-30 cm od obličeje a vidí jen černou, bílou a šedou barvu.

V prvních týdnech či měsících se totiž obě oči dítěte naučí pracovat v tandemu, což je známé jako binokulární vidění, a dítě postupně začne reagovat na pohyb.

Jak se barevné vidění rozvíjí po narození, děti začínají vidět nejdříve červenou a ve 3 měsících celou škálu barev.

11. Do roku 1985 lékaři věřili, že miminka necítí bolest a operace provádějí bez anestezie.

Koncem 19. a začátkem 20. století lékaři prováděli operace na kojencích bez anestezie, protože se předpokládalo, že jsou bez bolesti. Tato mylná představa vznikla z nesprávné interpretace tehdejšího embryologického výzkumu.

Věřilo se, že novorozenci si bolest nepamatují, a protože nemají žádnou vědomou paměť, neměly by mít žádné dlouhodobé účinky.

Studie provedené na zvířatech s lehkým poškozením mozku byly nesprávně interpretovány, což vedlo k závěru, že bolest, kterou projevují děti, je pouze míšní reflex. Také se věřilo, že pro zmírnění bolesti u kojenců nelze nic udělat, protože ji nikdo nedokázal změřit.

12. Dojde-li u matky během těhotenství k poškození orgánů, plod vyšle kmenové buňky, aby jej opravily.

Matky, které během těhotenství nebo po něm zažijí srdeční selhání, se uzdraví téměř okamžitě, protože plod daruje své kmenové buňky na opravu poškozeného orgánu.

13. Neurochirurgové věří, že děti prvních pár let nesní.

Tento fenomén zkoumal psycholog David Faulk, který zjistil, že děti tráví polovinu svého času spánku fáze rychlého pohybu očí – Toto je fáze, ve které dospělí začínají snít.

Kvůli omezeným zkušenostem novorozenců a nezralosti jejich mozku však vědci dospěli k závěru, že kojenci tráví většinu prvních let života beze snů.

Vlasy u novorozenců

14. V děloze dětem rostou kníry a chlupy, které jedí.

Dítě si nechá narůst knír, když je ještě v děloze. K tomu dochází v období, kdy délka plodu je přibližně 135 mm a hmotnost 170 gramů.

Nad horním rtem se objevují jemné chloupky a během dalšího měsíce chloupky rostou po celém těle. Tyto vlasy, nazývané lanugo, začínají postupně mizet před a krátce po narození. Vypadnoucí chloupky jsou absorbovány plodem a přeměněny na látku zvanou mekonium, která je vylučována během prvního pohybu střev.