Jak buddhismus ovlivňuje život

Vliv buddhismu na kulturu Indie a dalších zemí je mimořádně široký a rozmanitý, a proto si zaslouží samostatnou studii. Zde se omezíme na obecné komentáře.

Vznik a šíření buddhismu byl katalyzátorem všech tvůrčích sil Dálného východu. Jak píše V.S. Polikarpov: „Celý Dálný východ vděčí Indii za buddhismus, který přispěl k vytvoření jedinečných kultur Číny, Koreje, Japonska a Tibetu. Buddhismus přispěl k obnově tradičních náboženství v zemích Východu – védské náboženství v Indii, které pak nahradilo buddhismus; taoismus a konfucianismus v Číně, který brzy vytvořil jednotný světonázor Číňanů s buddhismem; Šintoismus v Japonsku, který je také nerozlučně spjat s buddhismem.

Za prvé, buddhismus měl obrovský vliv na východní architekturu, sochařství, malířství, hudbu, tanec a divadlo.

S rozšířením buddhismu vznikly četné buddhistické chrámy a kláštery, majestátní jeskynní a skalní komplexy. Stavěly se buddhistické pagody – víceúrovňové stavby symbolizující buddhistické nebe. Buddhistická architektura dala národní architektuře zemí Dálného východu nové rysy, které jsou dnes považovány za tradiční.

Zahradní umění vzkvétalo pod vlivem buddhistických myšlenek. Žádné jiné náboženství nebylo tak úzce spojeno se světem rostlin, s krásou přírody, jako buddhismus. Buddhističtí mniši vysázeli kolem svých klášterů celé háje. K tomu měli dostatek volného času a žili obklopeni klidnou přírodou, která tak napomáhala klidu mysli. Proto je tehdejší zahradní umění úzce spjato s chrámy a kláštery. Z Indie se buddhistická chrámová zahrada přestěhovala do dalších zemí v Číně, Koreji a Japonsku a dala vzniknout novému typu zahrady. (V Japonsku je známá „skalka“).

Rozvoj sochařství se projevil především tvorbou majestátních a elegantních soch Buddhů a Bódhisattvů pro chrámy a kláštery. Tyto sochy se také staly tradičními pro Indii, Čínu, Japonsko a další země.

Buddhistické kláštery byly po staletí jedním z hlavních center kultury v zemích Dálného východu. Generace básníků, umělců, vědců a filozofů zde trávily čas, hledaly inspiraci a vytvářely svá díla. V archivech a knihovnách klášterů se nahromadily neocenitelné poklady písemné kultury, pravidelně kopírované a rozmnožované úsilím mnoha generací pracovitých mnichů – překladatelů, sestavovatelů, opisovačů.

Spolu s buddhismem se do Japonska dostala čínská abeceda.

Čínští buddhističtí mniši vynalezli umění dřevotisku, tedy tisku. Reprodukce textu pomocí matric – desek se zrcadlovými hieroglyfy vyříznutými na nich.

Umění pití čaje se poprvé objevilo v buddhistických klášterech jako povzbuzující prostředek pro dlouhé hodiny meditace.

Buddhismus měl hluboký vliv na formování principů tradičního východního umění. Především je třeba poznamenat úzkou souvislost mezi neúplností ve východním umění a filozofickým a náboženským vědomím Východu. Právě buddhismus se svým učením o neustále se měnícím smyslovém světě dal umělci důležitý metodologický princip, který mu umožnil vytvořit jedinečný svět obrazů východního umění. Podstatu umělecké kreativity v oblasti Dálného východu dokonale vyjadřuje Su Shiův aforismus: „Když kreslíte strom, musíte cítit, jak roste. Neúplnost je díky buddhismu na Východě univerzálním principem, který prostupuje tradičním i moderním uměním, a umělci vycházejí z principu „příroda je mírou krásy“ na rozdíl od evropského „člověk je mírou krásy“.

V buddhismu se zvláště jasně projevuje původní význam obrazného slova, což dává jeho filozofickým a etickým abstrakcím emocionální přesvědčivost a „autenticitu“. Obecně se buddhismus vyznačuje sklonem k podobenstvím, obrazné metafoře a přirovnání. Dominantní význam obrazného slova v buddhismu nevyhnutelně vyžadoval jeho realizaci v praxi, takže velmi aktivně využívá různé formy národních a lidových uměleckých tradic, včetně divadla. Například v Japonsku buddhismus téměř úplně asimiloval starověké divadlo Nó a naplnil je svým vlastním obsahem.

Moderní badatelé poznamenávají, že pod vlivem starověkých tradic a buddhismu jsou dekorativní principy v umění Východu velmi silné. Dekorativnost je patrná zejména v zobrazení scén ze života kurtizán slavné mathurské školy středověké Indie, v nekonečných variacích slavného sochaře japonského středověku Enkiho, který vytvořil pět tisíc sochařských podob Buddhy, v pohybech a oblečení tanečníků a tanečníků rituálních tanců atd.

Vliv buddhismu na západní země byl patrný až v 19. století. S rozvojem vědy a techniky v zemích západní Evropy sílí kvas mysli a rozvíjí se kulturní krize.

Francouzský historik Jules Michelet v roce 1864 napsal: „Západ je tak přeplněný! Řecko s náprskem – nemůžete dýchat. Judea vyschla a já se dusím. Ach, nech mě, dej mi dýchat z asijských výšin vzduch hlubin Východu!“

Na začátku 20. století prožívala fyzika krizi. Po proniknutí do hlubin existence se fyzici setkali s fenomény mikrosvěta, které se vymykají běžné logice. Vznikaly představy o mizení hmoty. Kromě toho se fyzické obrázky zdají abstraktní a vzdálené od skutečného světa. Proto pokročilí vědci: Einstein, Bohr, Schrödinger a další nacházejí oporu ve starověkém filozofickém učení Východu, zejména v buddhismu. Objevují mnoho paralel v moderní fyzice a buddhismu, které nejen posilují jejich důvěru ve správnost jejich teorií, ale také tyto teorie zduchovňují a přibližují každodennímu životu. Einstein označil buddhismus za jediné náboženství kompatibilní s moderní vědou.

Buddhismus ovlivnil i vývoj moderní psychoanalýzy (Fromm, Freud, Hume).

Hlavní vliv buddhismu na kulturu spočívá právě v uchování a rozvoji věčných ideálů lidstva: Pravdy, Lásky a Krásy, bez nichž je samotný koncept „kultury“ nemožný.

• Buď svým vlastním světlem
• Buddhistická teorie sebe sama
• Buddhovo první kázání
• Smát se sousedovi
• Mahayana buddhismus
• Nezanechat žádné stopy
• Brána, lano a osel

Co může člověku dát buddhismus.

V každé době se lidé obraceli k náboženství. Za jakým účelem? Proč? Zdá se, že tato vnitřní potřeba je vlastní každému z nás. Je v naší přirozenosti chtít vědět, kdo jsme, odkud jsme přišli, v jakém světě žijeme, k čemu to všechno je? Cítíme také neustálou touhu po nebi, po nejvyšším, po poznání pravd, které v nás již existují a které jen čekají na probuzení. A vzhledem k současným okolnostem si náboženství volí každý sám. Ateismus je také náboženství.

Náboženství vysvětluje člověku smysl existence a dává odpovědi na zásadní otázky. Buddhismus je v tomto ohledu možná jedním z náboženství, které může člověku podat nejúplnější a nejúplnější obraz. Když se člověk seznámí s koncepty buddhismu, naučí se, kdo je Buddha, čtyři ušlechtilé pravdy a osmidílnou cestu k osvobození, získá představu o konceptu buddhismu, který zahrnuje odpovědi na téměř všechny otázky.

Díky buddhismu se učíme, že tento život není jediný, který máme, ale jeden z mnoha životů na této planetě je jedním z mnoha; Učíme se, že vše řídí karma – zákon příčiny a následku. Každá naše myšlenka, každý čin a skutek s sebou nese určitý výsledek, takže hromadíme karmu a roztáčíme její kolo stále rychleji. Učíme se, že světu lidí vládne žízeň, neustále cítíme nespokojenost, i když jsme rádi a šťastní, protože si tajně uvědomujeme, že tato radost je konečná.

Buddhistické učení nabízí člověku cestu ven z této nekonečné honby, cestu ven z kola inkarnací a dosažení míru a míru – Nirvánu. Přijetím čtyř ušlechtilých pravd zjevených Buddhovi a zahájením praktikování technik osmidílné cesty člověk začíná cestu osvobození od iluzí a utrpení tohoto světa.

Buddhismus sám o sobě je velmi čisté a mírumilovné učení. Díky speciálním praktikám se srdce a mysl člověka očistí a člověk začne vidět svět nezkresleně a věci takové, jaké skutečně jsou. Odhalují se mu skutečné důvody, proč se určité události dějí jak ve světě, tak v lidském osudu.

Vědomí obyčejného člověka je chyceno v pasti na myši všedního dne, myslí jen na to, jak vydělat peníze a uživit sebe a svou rodinu. Buddhista se dívá na ruch lidského života, vidí ho zvenčí, uvědomuje si důvody, které lidi motivují, což mu umožňuje jednat mnohem efektivněji. Mnoho lidí si myslí, že aby se mohli věnovat tomuto učení a začít vážně cvičit, musí se stáhnout ze světa. To není vůbec pravda, takové oběti nejsou v naší době vyžadovány. Stačí si najít klidné místo, kde můžete každý den nějakou dobu trávit čas cvičením a úvahami. Meditace, koncentrace, buddhistické praktiky spojené s očistou mysli, srdce a těla povedou k pozitivním výsledkům.

Lidé, kteří se učí meditovat, stárnou mnohem pomaleji. Člověk, kterého už netrápí tak destruktivní emoce, jako je hněv, nenávist, vztek, zášť, získává neuvěřitelnou svobodu a zlepšuje se jeho zdraví. Tím, že se buddhista naučí milovat sám sebe a svět kolem sebe, ctí všechny projevy života, nachází ve svém srdci mír a mír. Je nemožné o tomto stavu mluvit, dokud jej sami nezažijete.

Přál bych si, aby čtenáři měli správný dojem o tom, co může buddhismus člověku dát. V moři chaosu, které je naší moderní realitou, může toto učení poskytnout oporu a útočiště, kde se vždy můžete uvolnit a s úsměvem myslet na to, že vše kolem je jen iluze. Díky buddhismu můžete získat skutečnou sílu a přestat cítit zrnko písku, které vlny života vrhají z hřebene na hřeben.