Jak se ve světě omezuje kouření a skutečně to funguje?
Boj proti nemocem způsobeným užíváním tabáku zůstává jedním z hlavních témat mezinárodní zdravotnické agendy. Dnes ve většině zemí světa tato opatření upravuje Rámcová úmluva WHO o kontrole tabáku (FCTC). Toto je nejpopulárnější rámcová úmluva WHO. Připojilo se k němu již 183 zemí, kde žije více než 90 % světové populace.
Samotná úmluva vstoupila v platnost v roce 2005. Poté začal boj proti kouření zákazem reklamy na cigarety. Nejprve byla venkovní reklama na tabákové výrobky zakázána a ve všech následujících letech se soubor prohibičních opatření pouze rozšiřoval a zpřísňoval.
Foto: Sergey Fadeichev / TASS
Rusko vstoupilo do FCTC v roce 2008. Na provádění opatření úmluvy dohlíželo Ministerstvo zdravotnictví. Poté byla v průběhu dalších let přijata řada protitabákových zákonů, a to jak v oblasti zpřísnění daňové politiky, tak veřejného pořádku. Zejména zákaz předvádění tabákových výrobků v televizi a také zákaz kouření na veřejných místech.
Účinek tam určitě byl, ale za posledních několik let statistiky ukázaly, že prohibiční opatření v boji proti konzumaci tabáku se prakticky vyčerpala. Podle průzkumů VTsIOM z července 2022 se tak podíl kuřáků v Rusku již pět let nezměnil a činí 33 % populace země.
Ve skutečnosti právě z těchto důvodů se ustanovení úmluvy stala v posledních letech předmětem sporů nejen u nás, ale po celém světě. Zastánci volají po jejich pokračující bezpodmínečné implementaci do vnitrostátních právních předpisů, zatímco odpůrci tohoto přístupu poukazují na to, že obsah ustanovení je zastaralý a samotné zákazy problém nevyřeší. Kromě toho se WHO během konferencí smluvních stran snaží prosazovat stále více nových prohibičních opatření, která již přesahují rámec závazných ustanovení úmluvy.
Odborníci se navíc domnívají, že zavedení nových a přísnějších omezení a zákazů by mohlo mít negativní vliv a prudce zvýšit trh s nelegálními produkty.
Foto: Peter Macdiarmid/Getty Images
„Samozřejmě je nutné usilovat o úplné odstranění škodlivých účinků tabáku v Rusku. Počet kuřáků v zemi se ale za posledních několik let nezměnil – téměř 30 milionů lidí. To znamená, že současné restriktivní přístupy již nefungují. A pokud budou omezení pokračovat, tito silní kuřáci přejdou na konzumaci nelegálních produktů,“ řekl RBC Life Ruslan Abramov, doktor ekonomických věd, ředitel Institutu ekonomiky, managementu a práva Moskevské státní pedagogické univerzity.
Účastník se odvolává na zkušenosti z Panamy, kde v současné době probíhá 10. konference smluvních stran pod záštitou WHO FCTC. Panamská vláda podle Abramova zavedla přísná omezení spotřeby tabáku a výrobků obsahujících nikotin, což vedlo ke snížení podílu kuřáků na méně než 5 % populace. Podle organizace Crime Stopper však 92 % panamských kuřáků konzumuje výhradně nelegální produkty.
Foto: David Akopyan / RBC
Dalším problémem přísných restriktivních opatření je sociálně-ekonomický. Paralelně s konferencí smluvních stran pod záštitou WHO FCTC demonstrují v Panamě místní výrobci tabáku a doutníků, k nimž se připojují jejich kolegové ze sousední Kolumbie a také z Kostariky a Nikaraguy. Lví podíl jejich produktů jde na export, zemědělci se ale obávají, že zavádění stále nových, přísnějších restriktivních opatření by mohlo jejich podnikání vážně zasáhnout nebo ho úplně zničit. Tento vývoj by mohl vést ke kontrakci celého hospodářského sektoru v několika latinskoamerických zemích. Opatření k zastavení pěstování tabáku a přechodu na alternativní plodiny jsou již stanovena v článcích 17 a 18 FCTC.
Jeden z demonstrantů, který se v rozhovoru s korespondentem RBC Life představil jako Jose, říká, že přijel na pochod jako delegát několika farem z Kolumbie, kde se pěstuje tabák a vyrábějí doutníky. Omezení jim podle něj každým rokem ztěžují práci, a pokud budou v regionech, kam se jejich produkty dodávají, přijata tak přísná opatření jako v Panamě, pak by se farmy a průmysl mohly velmi rychle zavřít.
Foto: David Akopyan / RBC
„V našich podnicích pracuje více než 500 lidí. A pokud zůstaneme bez práce, raději zemřeme hlady než kouřením,“ shrnuje farmář.
Ruslan Abramov při zpětném pohledu na zkušenosti z Panamy také varuje před potenciálním negativním socioekonomickým efektem.
„S přihlédnutím k potenciálnímu ekonomickému efektu – tabákový průmysl nyní doplňuje rozpočet s přihlédnutím ke všem daním a poplatkům o téměř 1 bilion rublů – je zřejmé, že při zavádění protitabákové regulace je nutné brát v úvahu zájmy státu a dospělých kuřáků. Tedy zajistit společnou práci maximálního možného počtu federálních úřadů na vymýcení samotných předpokladů pro fungování nelegálního trhu, eliminaci přístupu nezletilých k tabáku a výrobkům obsahujícím nikotin a práci s dospělými kuřáky s přihlédnutím k tzv. inovativní potenciál tabákového průmyslu,“ říká Abramov.
Otázka, jak nejlépe bojovat s kouřením, zůstává otevřená. Statistiky z posledních let ukazují, že strategie úplných zákazů je stále méně efektivní. Tento přístup s sebou navíc nese další ekonomická a sociální rizika.
Mezitím některé země, jako je Spojené království, Kanada a Nový Zéland, poměrně úspěšně používají alternativní metodu v boji proti kouření – koncept modifikace rizika, který umožňuje používat bezdýmné produkty obsahující nikotin, které, jak již bylo uvedeno vědecky prokázáno, mají snížený účinek na organismus kuřáků ve srovnání s kouřením cigaret. A tento přístup s komparativním hodnocením rizik namísto úplných zákazů se v boji proti konzumaci tabáku zdá mnohem rozumnější.